„V posledním roce  jsme opět začali aktivněji trénovat standardy, ale zatím to není, abychom je předváděli na  parketu," přiznala Michaela Pávová pocházející ze Soběhrd.

Byť mladá žena získala v průběhu soutěžního života druhou nejvyšší taneční kvalifikaci A (strop je kategorie M – mistrovská, reprezentační), do televizní tančírny by se neodvážila. „Do StarDance - když hvězdy tančí…  jsem se ani nezkoušela dostat. Jednak nemám mistrovskou kvalifikaci, a ani takové ambice nemám," připustila kosmetička.

Pro její zálibu je něco jiného karneval v Riu de Janeiro.  „Podívat se na školy samby máme v plánu a určitě pojedeme, až nám to finance dovolí. Ale přímo od karnevalu moc inspirace očekávat nemůžu. Spíše se v rytmu v průvodu pohybují, než aby  bylo vidět    nápadité choreografie párů. Karneval je na efekt,"  poznamenala Michaela Pávová.

 Michaela Pávová absolvovala šest soutěžních let, při nichž vystřídala tři taneční partnery.

Po maturitě na benešovské  Střední škole ekonomiky, obchodu a služeb v Husově ulici v oboru kosmetička se přestali postupně s partnerem soutěží a pohárů účastnit.

„Oba jsem odmaturovali, on začal studovat v Praze  vysokou školu, já začala pracovat jako kosmetička. Toho  času a chuti nebylo tolik, tak jsme se jako taneční pár rozpustili," zavzpomínala tanečnice, která tři roky působila i jako učitelka odborného výcviku na stejné škole a ve stejném oboru.

Michaela po ukončení závodní kariéry tancovat nepřestala a začala vystupovat na společenských akcích.

Návrat na plac

„Vždy jsme se domluvili na plesovou sezónu. Chodili jsme pravidelně trénovat, připravovali choreografii a  vystupovali s tanečnímu ukázkami na plesech i podnikových akcích," upřesnila Michaela Pávová.

S tanečním partnerem v současné sezóně absolvovala   maturitní plesy své bývalé střední školy, neveklovské obchodní akademie, vlašimského gymnázia a soukromé večírky. Nyní v sobotu jí čeká ples města Votice, pak města Vlašim, i rybářský ples.

Ukázky latinskoamerických tanců piluje s Petrem Čížkem, republikovým reprezentantem, jenž absolvuje taneční konzervatoř.

„Je hodně dobrý. Člověk na svém místě a  na jeho tancování to je vidět. Já se od něj učím, abych mu stačila a nechci být ta horší," představila tanečnice svůj párový protějšek, s nímž dorazí na votický ples. Na něm potáhne  hlavní hudební program osvědčený Horváth band, který jí na předtančení doporučil.

„Horváth band je nejlepší taneční kapela na Benešovsku. Jednou nás dokonce při ukázce doprovázeli na živo. Ale jinak si hudbu  pouštíme z cédéčka, kde skladby máme nahrané, jak jdou tance za sebou, aby je zvukař nebo DJ nemusel zdlouhavě vyhledávat," poodhalila zákulisí tanečních ukázek Michaela.

Pár pro oživení plesu nebo večírku zpravidla  tancuje maximálně tři tance  po dvou minutách.

„Nebo dva tance ve dvou vstupech," upřesnila tanečnice.  „Lidé se  jdou na ples pobavit a naše ukázky jsou pro zpestření. Diváky by ani naše delší tancování nebavilo," připustila Michaela Pávová, na níž se občas účastníci plesů obrací se žádostí, aby je naučila alespoň pár základních  variací, figur, otoček.

„Párkrát jsme se už s páry domluvili a v sálu vesnické hospody kroky zopakovali. Na plesech se předvádí efektní parádičky, které jsou pro normální člověka, který kdysi absolvoval základní taneční kurzy, akrobaticky nepochopitelné," konstatovala kosmetička, která chce u svého vystudovaného oboru zůstat.

„Od mala jsem chtěla tancovat,  a proto mě naši na tancování dali. Pak jsem si přála mít vlastní taneční školu nebo studio. Ale stačí operace kolena  a je po kariéře," připomněla  žena, která má ve svém šatníku troje šaty na standardní a tucet na latinskoamerické tance. Část šatníku už v průběhu let rozprodala, ale některé kusy, k nimž cítí osobní pouto, si prodat nedovolí.

Na každou sezónu si Michaela Pávová pořizuje jedny nebo dvoje nové šaty, které si nechává šít a dozdobuje sama. „Pro tu letošní mám nejlepší a nejhezčí. Fialové a hodně zdobené kameny," pochlubila se tanečnice.

Na připomenutí

Cha-cha-cha[čti ča-ča-ča], zkráceně často Cha-cha, je velmi svižný latinskoamerický tanec pocházející z Kuby. Rytmus se vyvinul z kubánského tance Danzon synkopováním 4. doby.

Tango je tanec pocházející z Argentiny a Uruguaye. Poté se rozšířil do ostatních částí světa, kde vznikly jeho další styly, včetně toho, který vznikl v Severní Americe a Evropě a který se tančí ve sportovním tanci, kde se řadí mezi soutěžní standardní tance. Díky svému původu a povaze tance bylo tango dříve řazeno mezi latinskoamerické tance.

Rumba je tradiční kubánský romantický tanec na čtyři doby, který je blízký tanci cha-cha. Partner s partnerkou jsou mezi sebou v neustálém napětí. Existují dvě varianty - tzv.Americká rumba, tedy Rumba Square a tzv.Mambo Bolero.

Paso doble(někdy psáno pasodoble, španělsky dvojkrok) je druh latinskoamerického tance, který symbolicky znázorňuje koridu. První zmínka o tomto tanci pochází z roku 1918 jako o španělském onestepu. Známějším se stává v první polovině 20. let, kdy se víc rozšířil. Standardizovali ho francouzští taneční učitelé. Jeho původ je ve Španělsku v lidových tancích oslavujících vítězného toreadora při býčích zápasech. Partner vyjadřuje toreadora v aréně, partnerka představuje toreadorův šátek. Soutěžním tancem se paso doble stalo po druhé světové válce.

Jive [čti:džajv] je druh latinskoamerického tance. Je to rytmický swingový tanec, který vychází z jitterbugu a v mnohém je ovlivněný rokenrolem, boogie-woogie a černošskými tanci. V roku 1944 vydal Viktor Silvester první standardizovaný popis jive. Rytmus je 4/4-ový a tempo 40-44 taktů za minutu. Jeho původ je afroamerický, na soutěžích se tančí mezi latinsko-americkými tanci.

Zdroj: Wikipedie