Jana Špačková, tehdy ještě Spálenková, začala novodobou ješetickou kroniku psát v roce 2006. Původní svazek začal psát v roce 1928 statkář Antonín Šavrda. V jeho díle pokračovali František Koreš a později Jan Heráň.

„Nejpodrobněji zaznamenával skutečnosti Antonín Šavrda, který kontaktoval autora národopisného čtyřdílného cyklu Sedlčansko, Sedlecko a Voticko Čeňka Habarta, aby mu poradil, jak se kronika vede," připomněla Jana Špačková, vystudovaná historička, která dnes pracuje jako novinářka. Přemýšlela, jak historii obce přiblížit jejím obyvatelům.

Ke srazu rodáků Ješetic uspořádala a vydala přepis dvou kronik.

Obec Ješetice na Benešovsku se může pochlubit pečlivě psanými pamětními knihami, na jejichž obsahu se v letech 1929 – 1940 podíleli tři kronikáři: Antonín Šavrda, František Koreš a Jan Heráň.

Jejich nástupkyní a pokračovatelkou ve vedení obecní kroniky je od roku 2006 Jana Špačková, která ručně psané regionálně historicky cenné pamětní knihy připravila k vydání.

„Zjišťovala jsem, kolik by tisk příležitostné brožurky ke 110. výročí samostatné obce Ješetice stálo. Jako rozumnější se zdálo vydat přepisy dvou kronik jako knihu," vysvětlila Jana Špačková, která se kromě jiného věnuje také doplňování kroniky podle dobových dokumentů od roku 1940 do doby nedávné.

Třetí díl kroniky Ješetic zmizel

Původní druhý díl kroniky byl ukončený za druhé světové války a třetí kniha, která měla zachycovat dění o v obci od padesátých let do roku 1989, zřejmě zmizela.

„Pamětníci tvrdí, že po revoluci v roce 1989 byla třetí kniha kroniky zničená. Jiní zase, že žádná nebyla," podotkla autorka Pamětní knihy politické obce Ješetice. „Pochybuji, že se třetí kniha někdy najde," konstatovala Jana Špačková.

Text původních dílů ješetické obecní kroniky pochází sice z první poloviny 20. století, pečliví kronikáři však nahlédli do urbáře, historických map, vyslechli pověsti a ústně tradované příběhy, které do kroniky zaznamenali.

Knihu autorka přepisu doplnila o dobové fotografie.

„Předávat něco tak cenného, jako jsou vzpomínky na domov a vše, co s tímto pro nás milovaným místem souviselo, je jeden z důvodů, proč psát obecní kroniku. Místo, kde jsme vyrostli, kde žijeme, je naším domovem až teprve tehdy, když ho důvěrně známe. Je to naše dědictví po předcích, které udržujeme, hýčkáme, rozmnožujeme a předáváme další generaci," nastínila Jana Špačková.

„A tohoto hýčkání, udržování, rozmnožování a předávání se ješetičtí kronikáři zhostili se ctí a dnes se dle mého soudu tyto pamětní knihy řadí mezi jedny z nejlépe zpracovaných knih na Benešovsku, možná díky tomu, že první kronikář Antonín Šavrda sbíral cenné zkušenosti od významného regionálního kronikáře a autora velkolepého díla Sedlčansko, Sedlecko a Voticko Čeňka Habarta," doplnila.

Deník Bronislavy Herbenové má vazbu na Českou Sibiř

Jana Špačková v Literárním archivu Památníku národního písemnictví objevila dosud nikdy nepublikovaný deník význačné ženy Bronislavy Herbenové, překladatelky, spisovatelky, jedné z prvních skautek a manželky Jana Herbena, blízkého spolupracovníka Tomáše Garrigue Masaryka, s nímž během první světové války zakládal ilegální českou odbojovou organizaci Maffie.

Deník Bronislavy Herbenové vyšel v prosinci a autorka hodlá na něj hodlá navázat další knihou.

„Byla to průprava na biografii Jana Herbena, kterou v současné době připravuji," objasnila Jana Špačková, která i nadále, přestože se z Ješetic přestěhovala do Votic, kde je městskou zastupitelkou, působí v rodné obci jako kronikářka.