„Asi polovina lidí nám vůbec neotevřela. Buď spí, nebo jsou chudý a nemají výslužku," konstatoval Jirka z party vojkovských kluků třímajících pomlázky.

„Hned v prvním domě jsme si z ošatky na zápraží, kde na nás nikdo nečekal,   nabrali spousty malovaných vajíček. Ale několik jsme tam nechali pro ostatní," podotkl jeho kamarád.

Také v Maršovicích se po 8. hodině v ulicích městyse pohybovalo několik skupin šlehačů.

„Ještě že jsem si vzala koženou bundu," pochválila se hospodyně, když se na žádost  skupinky otočila zády, aby mrskající pruty dopadaly na správné místo.