Skupina hledačů údajných cenností či archiválií z konce 2. světové války, sdružující se pod názvem Blaničtí rytíři, stále odkrývá svah nad silnicí mezi Skrýšovem a Lipovou na Neveklovsku bez oficiálního povolení úřadů. Sdružení nemá k hloubení štol ani stavební povolení, ani souhlas příslušného báňského úřadu.
Na uvedeném místě se podle historických písemností získaných jedním z představitelů občanského sdružení Jiřím Tomisem z archivu Ministerstva vnitra, kde dříve pracoval, podařilo ustupujícím jednotkám SS na přelomu dubna a května 1945 pravděpodobně ukrýt bedny s archivem a uloupené cennosti, o které nacisté prchající do amerického zajetí nechtěli přijít. Spekuluje se i o takzvané „Jantarové komnatě“ ukořistěné německým vojskem na území bývalého Sovětského svazu.
Samotný průzkum terénu, jenž se nachází na soukromém pozemku, začal vloni na podzim. Letos v lednu prověřoval činnost skupiny hledačů po upozornění obyvatel a na podnět Benešovského deníku odbor životního prostředí benešovské radnice a vzhledem k charakteru prací Obvodní báňský úřad v Kladně.
Ten v úterý 16. ledna ráno po fyzické kontrole místa, kde hledači hloubí štoly, konstatoval, že sdružení činnost provádí nelegálně bez náležitého zajištění hloubených prostor i oficiálního souhlasu zmíněných úřadů.
Nařízené okamžité zastavení prací při hloubení štol mezi Skrýšovem a Lipovou se však minulo účinkem. Skupinka mužů v čele s bývalým zaměstnancem ministerstva vnitra v činnosti více než půl roku pokračuje.

Úředníci řeší kompetence

Skupinka mužů v čele s bývalým zaměstnancem ministerstva vnitra, kterému pomáhá například redaktor pražského bulvárního periodika, bývalý pracovník benešovského regionálního radia, policista z čechtického obvodního oddělení či pražský právník, v hledání nacistických dokumentů pokračuje načerno.
Jiří Tomis se v lednu oháněl tvrzením, že o hledání ví křečovický starosta František Vondra, neveklovský starosta a senátor Karel Šebek i předseda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Vidím. Jmenovaní se po zveřejnění případu v Benešovském deníku od ilegální činnosti sdružení distancovali s tím, že jsou pouze o snahách najít nějaké ukryté předměty z 2. světové války informování, ale rozhodně k ní nedávali souhlas.
Při letošní přepadové kontrole 7. února inspektoři báňského úřadu sice po prohlídce lokality konstatovali, že práce na zpřístupnění podzemních prostor byly zastaveny, ale foto i video dokumentace, kterou průběžně Benešovský deník pořizoval od začátku roku až do tohoto týdne, svědčí o opaku. Na svahu je patrné další odkrývání zeminy i odvalovaní kamenů z hloubených prostor k silnici, která patří Středočeskému kraji a u níž mají hledači zřízenu základnu včetně přívěsu k nocování, elektrocentrály i suchého záchodu.
Před 14 dny se na stavebním úřadu benešovské radnice uskutečnila schůzka k situaci u Skrýšova. Obvodní báňský úřad v Kladně trvá na svém předchozím stanovisku, že k činnosti prováděné hornickým způsobem potřebují Blaničtí rytíři řádné stavební povolení, pro jehož vydání musí mít zpracovanou a schválenou projektovou dokumentaci.
Benešovský stavební úřad žádné povolení nevydával a ani vydávat nehodlá. „Stavební povolení? Na co? Oni tam nic nestaví ani netěží suroviny. Jenom hledají tak jako Mužík nebo Genzer u Hradišťka. Z hlediska platného stavebního zákona jsme nenašli způsob, jak těžko uchopitelný případ v rámci platných zákonů řešit,“ obhajuje postoj úřadu referent Petr Nejedlý s tím, že ani neexistují podklady k případnému posouzení prací jako obnovování starého důlního díla.
To by muselo být řádně zanesené v původních pozemkových knihách. O tom, že by nacisté při údajném ukrývání beden ve výcvikovém prostoru SS řešili oficiální dokumentaci úkrytu s příslušnými českými úřady, se dá s úspěchem pochybovat.