„Nejtěžší je asi vybrat vhodnou dýhu, pro tu kterou část obrazu. V barvách není moc velký výběr. Dost dlouho třeba vybírám vhodný lístek, aby to mělo požadovanou barvu a tvar," prozradil usměvavý senior s tím, že jeho prvním intarzovaným výrobkem byla cigártaška.¨


Pracovním nářadím Antonína Brožka jsou nůžky, tužka, lepenka, skalpel, který si sám pro tuto práci upravil tak, aby se mu dobře vyřezávaly i nejmenší detaily. Nejčastějšími motivy, které bývalý truhlář zpracovává jsou nejrůznější zákoutí Podblanicka. Zachycují například vlašimský park, historické stavební památky nebo přírodní motivy s vodními plochami. A samozřejmě i mýtický Blaník.


„Mám ale vztah i k jižním Čechám. Támhle je třeba Orlík pod Žďákovským mostem, kam jsme chodili na ryby," ukazuje na jeden z pětadvaceti vystavených obrazů nadšený rybář Antonín Brožek.


Muž nemá ani vlastní dílnu nebo ateliér a jeho obrazy vznikají přímo doma, sbírku sedmi desítek intarzií uchovává na půdě svého domku.
„Tohle je finská bříza, tou většinou dělám stromy, tady je akát, ten je trochu do zelena, buk, ořech, jasan, smrk," probírá se tenkými dřevěnými plátky, z nichž obrazy vznikají, Antonín Brožek, který schovává i ty nejmenší kousky dýh. „Všechno se využije, odpad vlastně nemám," podotkl amatérský výtvarník s tím, že poté, co se obraz poskládá a nalisuje na překližku, musí se vše řádně s opatrností přebrousit a hlavně neprobrousit, protože dýhy jsou velmi tenké. Pak už následuje lakování.


„Po nalakování se to úplně změní, vystoupí kresba, vylezou barvy, které obraz vlastně vystínují," prozradil náročnost pracovního postupu výrobce, který má v současnosti rozdělaných pět obrazů. V plánu má také ještě udělat Louňovice, Domašín či kostel v Kondraci.


„Obrazy vznikají od jednoho do tří měsíců každodenní práce, podle náročnosti," řekl Antonín Brožek a potvrdil, že ho stále trápí nedostatek času a to paradoxně přes to, že je v důchodu.
KAREL CHLUMEC