Ve třinácti letech jsi se stala mistryní světa v inline hokeji žen organizace FIRS. Už ti došlo, jaký se ti s týmem povedl úspěch?

Asi se budu opakovat, ale pořád si ještě neuvědomuji, že jsme mistryně. Asi proto, že doposud to byly výhry z menších turnajů a najednou skok a jsme mistryně světa.

Nebyla jsi jen do počtu a rozhodla jsi v nastavení semifinále s Finkami. Popiš akci, jak gól padl a následné pocity?

Ze začátku jsme zakládaly útok a puk dostala Martina Vonková, která následně zavezla puk do třetiny. Já si sjela do volného místa před bránou, Martina mi parádně nahrála a pro mě už to nebylo těžké zakončit do prázdné brány. Bylo to super, ale v tu chvíli jsem si to moc neuvědomovala.

Ve finále jste po boji porazily USA 2:1. Byl to těžší souboj než s Finskem?

Finky byly hodně hokejové. Amerika hrála více inline hokej, takže se to i špatně porovnává, jelikož semifinále a finále je něco jiného a motivace tam hraje velkou roli. Řekla bych, že Amerika byla těžší.

Následné oslavy byly asi velké. Jak si je užívala třináctiletá holka, která ještě nemůže alkohol?

Pila jsem jablečný džus a pozorovala ostatní, jak si vesele užívají.

V argentinském Rosariu se České republice povedla neskutečná věc – zlatý hattrick, kromě žen, vyhráli i muži a junioři. Fandili jste si navzájem?

Fandili jsme si navzájem jen s juniory, protože muži přiletěli až ke konci našeho pobytu, ale i junioři byli skvělý kotel.

Kolik prostoru jsi dostávala na hřišti?

Prostoru bylo hodně a jsem ráda, že jsem ho mohla využít a zahrát si i na mistrovství světa. Jen tam být, byla velká zkušenost.

Byla jsi nejmladší hráčkou týmu. Jak se k tobě chovaly starší spoluhráčky. Musela jsi jako nejmladší nosit pomůcky a další věci nebo si tě spíš hýčkaly?

Nikdo nehleděl na to, kolik vám je, byli jsme na jedné lodi se společným cílem. Museli jsme do toho dát všichni maximum a dělat vše, co je potřeba.

Argentina a hokej to přeci nejde k sobě, tam kraluje fotbal. Zajímalo vůbec lidi okolo, že u nich někdo v hale jezdí s hokejkou za pukem?

Moc lidí nechodilo, ale když hrála Argentina, bylo to úplně jiné. Finále bylo také bouřlivé. Fandily i ostatní týmy.

Jak se vůbec mladá hokejistka dostane do týmu žen v inline hokeji?

Inline hokej jsem začala hrát s Magdou Erbenovou a Natkou Mlýnkovou z repre 15 a jezdily jsme hrát do Zlína. Potom jsme jely na kemp do Kutné Hory a tam to začalo. Hodně holek chybělo, ale trenéři nám chtěli dát šanci, vzali nás, aby věděli, koho do budoucna.

Přechod z normálních bruslí na led na brusle s kolečky, na umělém povrchu musí chvíli trvat. Co je největší rozdíl a jak jsi se rychle přeorientovala?

Z bruslí hokejových to na inlinové nebyl takový problém. Jen jsem najednou nevěděla, jak na místě zabrzdit. Musela jsem hodně trénovat, než jsem se naučila brzdit smykem. Ale teď mi spíš dělá problém přechod z inlinových na hokejové. Je to prostě něco úplně jiného.

Rok 2015 pro tebe začal parádně. Kromě mistryně světa v online hokeji, jsi v dubnu vyhrála s hokejovou reprezentací do 15 let Geneve Future Hockey Challenge 2015 ve Švýcarsku, prestižní klání osmi nejlepších evropských zemí. Který titul je pro tebe cennější?

Určitě je pro mě důležité oboje, protože mám zlatou medaili z neoficiálního mistrovství Evropy v hokeji a zlatou medaili z mistrovství světa v inline hokeji.

Stále máš sen hrát v Americe?

Ano, tak to zůstane i nadále.

V dubnu pryč ze školy, v květnu taky. Kdy stíháš chodit do školy?

Za celý rok mám hodně dohánění, protože hraji hokej za Jihlavu. Chodím do sekundy na gymnázium ve Vlašimi. Minulé pololetí jsem musela dělat dvě komisionální zkoušky, protože jsem na tyto hodiny vůbec nechodila. Nejvíce mi dělá problém matematika, ale mamka mi s ní hodně pomáhá. Jinak si myslím, že to celkem zvládám.

Co by jsi jednou chtěla dělat?

Bavit se hokejem a trénovat děti v cizině.

Jak budeš prožívat prázdniny?

Hokejové kempy, kempy, kempy … Ale dělám to, co mě baví, i když je to dřina.