V loňské sezoně Lukáš Cikánek třinácti starty zakulatil svou bilanci v nejvyšší soutěži na 130 zápasů. Dalších 180 odčapal ve druhé nejvyšší. Po svém definitivním konci v Kladně, kde strávil s krátkými přestávkami dlouhých sedmnáct let, se ovšem chystá hájit brankoviště pouze mezi amatéry.

Před nabídkami, které měl, nakonec upřednostnil Mělník. Z Mlékojed, kde bydlí, to tam bude mít na tréninky i zápasy jen kousek. Zároveň dokáže hokej skloubit s prací.

„Byl jsem v kontaktu s Davidem Všetečkou, který v Mělníku trénuje, hráli jsme spolu v Chomutově. Rozhodl jsem se, že půjdu na trénink. Přece jen jsem sedm měsíců nic nedělal, takže to bylo výživný. Nakonec jsme se ale domluvili, že to zkusím,“ popsal Lukáš Cikánek námluvy s Juniorem.

Zároveň ale vyvrátil, že by se okamžitě měl stát brankářem číslo jedna. Během nejbližšího utkání v Černošicích se neobjeví ani na střídačce. Do pravidelné přípravy se plánuje zapojit v průběhu příštího týdne.

Lukáš Cikánek, hokejový brankář.
Lukáš Cikánek: Z extraligového brankáře se přes léto stal malíř pokojů

„Do zápasu půjdu, až budu mít něco natrénováno a budu se na to cítit. Navíc musím ještě zařídit nějaké záležitosti s Kladnem, kde mám i registraci,“ brzdí očekávání fanoušků, s nimiž ale po příchodu z ligové scény na druhou stranu i počítá.

„Samozřejmě, že mě budou vnímat jako velkou posilu,“ uvědomuje si. I z toho důvodu nechce start uspěchat. „Je těžké odhadnout, kdy bych mohl hrát. Od března jsem byl opravdu jen jednou na tréninku, po kterém mě bolelo úplně celé tělo. Nechci být v uvozovkách na stará kolena v bráně za blbce,“ vypráví s úsměvem.

Na základě vlastní zkušenosti pak očekává, že nižší soutěž si s tou nejvyšší v náročnosti pro gólmany v ničem nezadá. „Už během angažmá v Nových Zámcích jsem chodil chytat i tamní druhou ligu a paradoxně tam byly zápasy, v nichž jsem nechytil puk,“ vybavuje si.

To, že nyní sice bude chytat ligu, ale jen tu krajskou, není až takovou novinkou. O přerušení profesionální kariéry promluvil v rozhovoru pro Deník už zhruba před měsícem.

„Měl jsem nějaké nabídky. Chytat v Polsku nebo jinde v zahraničí už pro mě není. Dcera jde v září do školy. Navíc finanční možnosti v době covidu nejsou takové,“ uvedl poté, co se v neratovickém klubu začal věnovat svým následovníkům a zároveň i pracovat jako malíř pokojů.

„Jsem víc doma a neprojedu tolik, jako když jsem jezdil každý den na Kladno. Vychází to skoro nastejno. Mám to teď o to pohodovější, že nemusím neustále někde cestovat,“ pochvaloval si.

Sledování fotbalu z auta? Jindy rarita, teď docela praktická možnost...
Fotbal na vesnicích: Padesát diváků a rozestupy. Kdo má výjimku?