Karlovým Varům jste podlehli 2:5. V čem byly lepší?

Z mého pohledu asi v disciplíně a v proměněných šancích. To nás stálo zápas. Z naší strany tam byly chyby, ztráty puku na útočné modré čáře, vyloučení a neproměněné šance. To zápas rozhodlo.

Karlovy Vary nasadily hodně mladou sestavu. Bylo na ledě znát, že jsou to energičtí hráči, kteří bojují o šanci?

Měli tam mladé kluky a asi to bylo znát. Vary ale takový rychlý a bruslivý systém hrají i v sezoně. Připravení jsme na to celkem byli, čekali jsme to. Věděli jsme i to, že tam mají mladší kluky. Bylo to ale asi znát, že měli větší hlad. To nás ale vůbec neomlouvá.

Přesilovky byly v zápase hodně důležité. Dali jste z nich dva góly, ale jeden jste taky při vlastní výhodě inkasovali…

Zaplaťpánbůh, že jsme dali dva góly v přesilovce a že nám to trochu zvedlo sebevědomí. Bavili jsme se o tom, jak to hrát, vyzkoušeli jsme si to a padlo nám to tam, což je super. Pak ale přišla ztráta na modré čáře v přesilovce. To je ale hokej, to se stane. Chyby by se neměly stávat, ale stanou se. Musíme se z toho poučit.

Vy hrajete první přesilovku s vyhlášeným duem Tomáš Plekanec a Adam Kubík. Jaké to je s nimi chodit na led?

Super. Pleky to tam organizuje a říká nám, co máme dělat. Addy je střelec, který to tam propálí, když dostane puk. Maty Filip nám tam pomáhá a já mám práci kolem branky. Musím to zaklepat, zatím to funguje a věřím, že postupem času se to bude jen zlepšovat.

Tentokrát s vámi na přesilovky nastupoval mladý obránce Jiří Ticháček, který vypadal, že by k vám taky mohl pasovat. Nemyslíte?

Jo, taky se mi tam líbil. Není to ale o mně, záležet bude, jestli se tam líbí Plekymu. Myslím ale, že Plekymu se tam líbil taky. Hrál tam opravdu dobře. Je super, že můžeme využít dva tři obránce, kteří to můžou hrát. Teď jsme vyzkoušeli tuhle variantu.

Adam Kubík je střelec, jak jste zmiňoval. Při druhém gólu vás ale našel krásnou přihrávkou…

Klobouk dolů. Nahrál mi to tam fantasticky.

Jak těžké bylo to trefit?

To bylo instinktivně. Viděl jsem, že mi to jde na jedničku, a viděl jsem, že gólman je přesunutý na Addyho. Chtěl jsem proto vystřelit nahoru na vzdálenou tyč a zaplaťpánbůh jsem to trefil.

Hrálo se nezvykle v Rakovníku. Hrál jste tu už někdy v kariéře?

Mám pocit, že v mládí jsem tu byl, tenkrát s Roudnicí. To už je ale asi dvacet let, možná víc.

Stadion se naplnil a fanoušci byli hodně slyšet. Jak jste si užil kulisu?

Fanoušci byli úžasní, byli slyšet hodně. Za střídačkou jsme měli buben a hnali nás celých šedesát minut. Atmosféra byla fantastická.

Jak jste zatím spokojený se svými výkony v přípravě?

To se strašně těžko hodnotí. Nemám rád hodnocení sám sebe. Snažím se ale bojovat ze všech sil a makat na sto procent jak na trénincích, tak v zápasech. Dělám to, co mi trenéři říkají, snad budu já, trenéři i fanoušci spokojení.

V rámci přípravy jste hráli i turnaj na Slovensku. Jak jste tam trávili čas mimo hokej?

Měli jsme volné jen jedno odpoledne, jinak jsme pendlovali mezi hotelem a zimákem. Během volného odpoledne jsme se jeli s pár kluky podívat na Štrbské pleso. Nádherná příroda, trochu jsme si odpočinuli a bylo to fajn.