„Trénuji zatím nějakých deset minut denně, bez nějakých prudkých pohybů, zkouším třeba přešlapování. Ještě to bude nějakou chvilku trvat, čekám jak se to bude vyvíjet. Do nějakých tří týdnů už bych měl začít plně trénovat," okomentoval Michal Rozsíval svůj zdravotní stav v souvislosti se zraněným kotníkem zraněného kotníku k němuž přišel v jednom z dřívějších duelů s Minesotou. Michal dodal, že na zápasy se mu těžko kouká s hlediště a pozitivum vidí v tom, že měl možnost je prožít se svou rodinou.

„Bylo to samozřejmě něco jiného, ale bylo to taky krásný a měl jsem možnost vidět, jak to prožívají oni, když se na zápasy dívají třeba v televizi," dodal slavný vlašimský rodák.

Rozsívalovo zranění přišlo pro hokejistu v poměrně nevhodnou dobu, kdy mu právě končila smlouva. Šestatřicetiletý zadák je momentálně volným hráčem a naznačuje, že by se brzy nějaká smlouva mohla objevit. Konkrétní však být příliš nechce, aby to nezakřikl. „Něco je v řešení, vypadá to docela dobře, ale nechci předbíhat. Musím se hlavně připravit a dát se fyzicky i psychicky do pořádku," prozradil Rozsíval s tím, že z pohledu Jaroslava Jágra, který hranici hokejového důchodu posunul o několik let, se ještě necítí být za zenitem a když vidí, jak to Jarda válí, je přesvědčen, že by ještě nějaký ten rok mohl hrát.

Odpoledne se Rozsíval věnoval vlašimským hokejovým nadějím a poté, zatímco na hlavním pódiu koncertovala benešovská kapela Keks, se na stadionu fotil s fanoušky, setkával s přáteli a rozdával rozhovory. Pohár mezitím přenesli jeho strážci na ledovou plochu, aby se také ti, kteří přišli pozdravit svého Michala mohli s vzácnou trofejí vyfotit. Bylo třeba před tím však vystát dlouhou frontu, protože na led nemohli všichni najednou.

„Pohár půjde v půlnoci spát, spolu se strážci z torontské Síně slávy," prozradil Rozsíval, který kolem jedenadvacáté hodiny za zvuků písně We are The Champions vystoupil na pódium před jásající davy, aby opět zdvihl Stanley Cup nad hlavu a dopřál i fanouškům v předních řadách dotek hokejového grálu. Publikum zpívalo píseň šampionů spolu se svým idolem.

„Vydrželi jsme až do závěrečného ohňostroje a určitě to stálo za to," dodala Dagmar Poláková, jedna z návštěvnic hokejové slávy.

Karel Chlumec