Jágr si užíval hvězdy na kladenském ledě. Za dva roky jich slíbil ještě víc

Jágr nastoupil ve formaci s Tomášem Plekancem a Jiřím Tlustý, takhle společně zářili v extralize před deseti roky, když slavnou NHL přerušila výluka. „Je vidět, že Tlusťoch chodí hodně trénovat, pořád mu to jezdí. My s Plekym se udržujeme v tréninku áčka Rytířů, takže to šlo,“ usmíval se Jágr po utkání, v němž zaznamenal i jeden gól.

„Někteří perfektní hráči minulosti tady sice chyběli, ale spíš vůli tomu, že mají jiné povinnosti a tahle naše akce byla svolána trochu narychlo. Snažili jsme se něco udělat před Vánoci, kdy je trochu volněji, protože nás čeká teď hodně extraligových utkání. Věřím, že až za dva roky budeme slavit sto let kladenského hokeje, tak tu bude hvězdných hráčů ještě daleko víc,“ věří Jágr a nad svým zásahem do černého jen mávl rukou. „Gól samozřejmě neřeším, spíš bych nějaký potřeboval dát v extralize,“ připomněl svízelnou situaci svého mužstva v nejvyšší soutěži, kde je poslední.

Kladno mě v kariéře hodně posunulo, vzpomíná na pět mladých let Eliáš

Víc ale hovořil o nedělní povedené akci, třeba o tom, jak se dávaly oba týmy Rytířů a Poldi dohromady.

„Třeba Blue Line nebyla kompletní, i když jsme se snažili udělat maximum, aby byli pohromadě. Bohužel Prochy (Martin Procházka) měl dnes komentování zápasu národního mužstva, což je velká škoda. Diváci si tady Blue Line hodně pamatují a jsou to legendy. Doufám, že za ty dva roky naskočí všichni společně,“ přeje si Jágr.

Zápas samotný si užíval, nezatěžoval se prudkými pohyby a končil v lepší pohodě než jiní, kteří toho měli na první pohled plné zuby. „Myslím, že všichni měli problémy. Třeba já s Plekym jsme na zimáku byli od osmi od rána (měli trénink), ale klobouk dolů před ostatními, kteří na bruslích nestáli třeba deset patnáct let a zvládli to perfektně. Nebo Honza Neliba, jemuž je skoro sedmdesát let a odjel to neskutečně,“ uznale chválil Jágr jediného člena zlaté generace 70. let, který do utkání zasáhl jako aktivní hráč.

Obrazem: Hokejová exhibice legend v Kladně: trefil se i Jágr

V přestávce mezi druhou a třetí třetinou zamířila kladenská legenda nikoliv do šatny Rytířů, ale do protilehlé, k hráčům ve zlatých dresech s Poldinkou na prsou. Důvod? Kamarádi! „Se spoustou kluků jsem hrál, s některými chodil do školy, třeba Tomáše Placatku (na zápas přiletěl speciálně z Dánska, kde žije) jsem neviděl spoustu let, ale tahle kamarádství se nevytratí ani po dvaceti letech. Potkáme se a máme o čem mluvit,“ byl rád a zároveň kvitoval, že nemusel sbírat puky. „Přece jen tam byli tři čtyři mladší kluci, ale neměl bych s tím problém. Jako kdysi, když jsem začínal u Milana Nového v lajně,“ zavzpomínal na svoje začátky v kladenské kabině.

Jágr už se zapojil do extraligové sezony, když kvůli marodce musel odehrát před reprezentační pauzou duel v Liberci a zaznamenal tam dva kanadské body. Zda ovšem naskočí po pauze do úterního zápasu v Brně nebo ve čtvrtek doma s Hradcem, to predikovat nechtěl. „Nevím, uvidíme. Každopádně 3. ledna bychom chtěli hrát proti Plzni v dresech Poldinky, která je tady pořád populární. Uvidíme, snad se do té doby nezraním, do tohoto zápasu bych měl nastoupit,“ dodal muž, který se v neděli při svém medailonku dočkal vůbec nejhlasitějšího aplausu publika.

Což ovšem málokoho může překvapit.