Výrazné vzpomínky na Jaromíra Jágra staršího má kladenská hráčská legenda Pavel Patera. Znal ho už od dětství, protože s jeho synem hrával. „Tam se tehdy vytvořila skvělá parta nejen mezi námi kluky, ale i mezi rodiči, bavilo to prostě nás i je. A byly to krásné roky,“ vzpomíná Pavel Patera, jenž ale Jaromíra Jágra zažil poté i v hráčské kariéře a na počátku té trenérské.
„Nejvíc mi utkvěl v paměti když už jsem byl trenér, to jsme byli často v kontaktu a já při osobních jednáních zjistil, jak skvělý to bylo člověk. Jednalo se s ním opravdu výborně a teď je mi smutno, protože bude chybět,“ dodal Pavel Patera.
Legendární útočník Milan Nový byl zprávou o smrti Jaromíra Jágra staršího hodně zasažen, podle něj to byla obrovská postava kladenského hokeje. „Mám na něj jednu pěknou vzpomínku, když mi bylo šedesát a hráli jsme s Jardou exhibiční zápas. S Vlaďkou Eichenmannovou jsme panu Jágrovi předávali dres s číslem 1 a já mu k tomu koupil i takové fajnové skleničky. Jenže tehdejší sekretář Martin Vejvoda je předal jinému Jágrovi, kronikáři Josefovi! Prostě se stala chybička, tak jsem druhý den vyrazil a koupil ještě jedny,“ pousmál se smutně nejlepší střelec československé hokejové historie a dodal: „Pro rodinu je to teď těžká chvíle, přeji jim sílu, aby to zvládli.“
S hráči jednal lidsky
V dobách, kdy Jaromír Jágr vedl kladenský hokejový klub, byl roky kapitánem A mužstva Josef Zajíc. I jeho se skon bývalého šéfa hodně dotkl, prožili vedle sebe řadu sezon. „Byl šéf a nejednal s námi jako rovný s rovným. Ale vždycky to bylo lidsky, ne jako dnešní manažeři v nažehlených košilích, kteří vám leckdy leccos naslibují, ale pak to nesplní. Pan Jágr se vždycky zeptal, jak se vám daří a co rodiče a nejbližší, jestli jsou v pohodě. A na čem se s vámi domluvil, to pro něj bylo svaté a splnil to. Ani to nemuselo být na papíře,“ řekl Zajíc a dodal, že pan Jágr celkově hokej v Kladně sanoval a bez něj by prý už v minulosti byl v neřešitelné situaci.
Dlouhé roky spolupracoval s otcem světové legendy také tehdy tiskový mluvčí Rytířů a dnes města Kladna Vít Heral. A myslí si, že bez pana Jágra by hokej na Kladně nepřežil už po pádu Poldovky. „Vždy byl dobrou duší kladenského hokeje, která ho léta držela nad vodou. Když jsem mu v roce 2014 oznámil, že bude jmenován do vznikající klubové Síně slávy, odvětil mi, že na takové věci nemá čas a hned změnil téma na něco z jeho pohledu praktičtějšího. Byl to svérázný šéf, který šetřil slovy a uměl mluvit jen pohledem,“ zavzpomínal Heral a vyjádřil rodině upřímnou soustrast.
Roky jako hráč, pak jako trenér působil v Kladně Petr Kasík. Někdejší výborný obránce vzpomíná na Jaromíra Jágra staršího jako na člověka, který toho moc nenamluvil, ale konat dovedl. „Vím, že tehdejší hlavní trenér Zdeněk Müllera za ním chodil po každém zápasu a rozebírali to spolu, proč jsme udělali to a to. Ale přísný nebyl, spíš ho to zajímalo a měl takový řekl bych otcovský přístup,“ vybavuje si Kasík, který dnes trénuje v malém klubu poblíž německého Stuttgartu dospělé i děti.
Klub stabilizoval
Co se týče klubu, ten podle něj vedl s velkým rozmyslem. „Stabilizoval ho finančně i hráčsky, nechtěl ale nakupovat zbytečně drahé hokejisty, to si pamatuji,“ dodal Petr Kasík.
I nepříjemné chvilky patří k hokeji, Jaromír Jágr st. je zažil v roce 2002, kdy Kladno padlo v baráži s Libercem a sestoupilo. Šéfa klubu navíc atakovali u kanceláří fanoušci a žádali hodně důrazně vysvětlení. Jaromír Jágr je uklidnil. „On sám ten problém srovnal, když řekl, ať přijdeme druhý den a probereme to, což se také stalo. Potom pokaždé, když teklo do bot, tak nám vyšel vstříc. Klidně se s námi bavil na rovinu, nijak jsme ho s ničím neotravovali, ale když bylo potřeba, tak se s námi potkal. Neříkám, že si nechal poradit, ale vyslechl nás a promluvil jak věci jsou,“ vybavuje si jednání s autoritou šéf fanklubu Kladna Jaroslav Zelenka a my dodejme, že do roka a do dne byl znatelně posílený klub zpátky v extralize.
S Jaromírem Jágrem spolupracovala také členka vedení oddílu mládeže a krasobruslení PZ Kladno Ladislava Eichenmannová. Navíc je neteří Jágrova přítele Milana Šubrta a díky tomu ho znala už jako velmi mladá dívka. „Tehdy jsem byla na brigádě u strýce ve VKD (dnes Energie) a pan Jágr k nám chodíval každé ráno do kanceláře. Strejda mi vždycky říkal: Laďko, jeho syn má obrovský hokejový talent! Zatímco pan Jágr se jen šibalsky usmíval a mávl rukou, že aby byl syn dobrý, bude ještě muset hodně trénovat,“ připomněla staré dobré časy Eichemannová, která si později vzala hokejistu Zdeňka, a tak je provázána s kladenským hokejem hodně výrazně.
Bývalá opora Kladno či Olomouce Zdeněk Eichenmann bude vzpomínat na pana Jágra moc rád. Už proto, že nad jeho odchodem do Olomouce, který leckdo v polovině 90. let nemohl překousnout, mávl rukou.
„Kolem mého odchodu bylo dost zlé krve a mnozí mi říkali, že jsem si v Kladně přibouchl dveře. A po třech letech, kdy začaly v Olomouci problémy s penězi, mi pan Jágr zavolal, jestli se nechci vrátit. Já se divil, ale on mávl rukou a řekl, že změny klubu jsou hokejový život a že mě zná jako poctivého hokejistu,“ vyprávěl bývalý kapitán Kladna, podle něhož pan Jágr do kabina za hráči moc nechodil.
Jeden z nejlepších brankářů kladenské hokejové historie Miroslav Krása opakoval, co jeho předchůdci: Jaromír Jágr starší byl úžasně férový člověk a k domluvě postačilo podání ruky. „Já byl jen přidružená výroba, dělal jsme rozpis ledů – což bylo pro město - a trénoval brankáře. Ale cokoliv bylo, to vždycky platilo,“ prohlásil muž, jenž měl v poslední době po své sedmdesátce zdravotní trable s kyčlemi, ale teď už se držitel pěti mistrovských titulů cítí lépe.
„On si spíš zavolal ty starší, nechal je říci svůj názor, pak řekl svůj a rozhodl. Každopádně ho všichni respektovali,“ říká Eichenmann a vzpomínání uzavřel svérázným Jágrovým jednáním o smlouvách. „Třeba jsem mu volal, a on na to, ať za ním přijedu na pole. Já přijel a on ani neslezl z traktoru a takhle jsme se domlouvali. Pak jsme si podali ruku a druhý den to bylo v kanceláři připraveno na papíře,“ uzavřel Zdeněk Eichenmann.
Také dlouholetý útočník Kladna a výborný střelec Vítězslav Bílek zavzpomínal na svého někdejšího šéfa jen v dobrém. "Mám na něj jenom ty nejlepší vzpomínky, vždycky mě podržel v těch nejtěžších chvílích. Byl jeden z mála Kladeňáků, který mi jako hráči vždy věřil! Měl jsem ho moc rád … a tímto mu ještě jednou moc děkuji," napsal Vítězslav Bílek redakci.