Kliknutím zvětšítePo finále na vás bylo vidět obrovské zklamání. Už jste si stihl uvědomit, jaký je stříbro úspěch?
Je to tak. Zklamání bylo hned po zápase, bylo to těžké, každý byl zklamaný. Teď jsme si už ale uvědomili, že je to super úspěch. Jsme na sebe hrozně hrdí, že se nám to povedlo.
Jaká byla nálada v kabině hned po finále?
Ponurá. Všechny to bolelo, protože jsme byli jeden gól do zlata. Všichni jsme cítili, jak to bylo blízko, protože tým na to byl. Bohužel se to nepovedlo, takže tam zklamání bylo. Jak jsem ale říkal, teď už cítíme hrdost, že se nám to povedlo.
Vy jste byl poměrně blízko u rozhodujícího gólu, protože jste těsně před ním vystřídal. Jak jste tu situaci viděl?
Viděl jsem Kuldu (Jiřího Kulicha), takže jsem mu nahrál a šel jsem střídat, protože jsem byl blízko střídačky. Prodloužení bylo dvacet minut, takže jsme potřebovali mít co nejvíc síly. Najednou jsem si sedl na střídačku a jeli dva na jednoho. Ani jsem nevěděl, jak se to stalo. Bohužel jsem viděl, jak to dopadlo, viděl jsem jejich euforii… Nic moc pocit.
Kanada je každý rok největší favorit. Jak silná byla letos?
Ti kluci jsou v Kanadě hvězdy, ale my jsme si dokázali, že jsou to stejní kluci jako my. Taky dělají chyby, taky umí bruslit… Snažili jsme se jim co nejvíc vyrovnat, naštěstí jsme měli formu a byli jsme jim vyrovnaným soupeřem. Bylo to ale samozřejmě těžké. Měli Bedarda, který byl nezastavitelný. Bylo to hrozně těžké, ale super zkušenost.
Vám se ale dařilo Connora Bedarda zastavovat docela dobře. Z obou zápasů proti vám měl jen bod. Jaké bylo ho bránit?
Je to super na to takhle koukat. Ten kluk je fakt neuvěřitelný. Na to, že mu je sedmnáct, tak to byl neskutečný tahoun a nejlepší hráč Kanady. Jednou na to asi budeme vzpomínat. Byla to taková challenge ubránit ho. V prvním zápase nám sice dal gól, ale v druhém už nic nedal. Věděli jsme, že dělá nejvíc bodů, ale i tak to bylo hrozně těžké. V útoku umí všechno, takže to bylo hrozně těžké. Povedlo se nám ho zastavit, ale k vítězství to bohužel nevedlo.
Bedard se proti vám prosadil hned v prvním utkání na turnaji, ve kterém jste ale Kanadu porazili. To byla asi velká vzpruha, ne?
Jo, byl to nejlepší možný start do turnaje. Poslali jsme tím zprávu, ať se s námi počítá. Zápas byl úplně fantastický, všechno se sešlo a do dalších zápasů jsme šli s tím, že chceme tenhle výkon udržet i dál. To se nám, myslím, docela povedlo.
V Kladně nastupuje Ticháček vedle legendárního Jaromíra Jágra.
Celé mistrovství zaznívala slova jako skvělá parta, rodina. Byl právě tohle důvod, proč jste došli tak daleko?
Určitě. Říká se, že parta rozhoduje, a není to žádné klišé. V kabině to žilo a pomohlo nám to i na ledě. Věděli jsme, že se jeden na druhého můžeme spolehnout, a vztahy byly opravdu rodinné. Pomohlo nám to. Podporovali jsme se, měli jsme díky tomu čistou hlavu. Byli jsme opravdu jedna velká rodina.
V zápasech jste zůstávali v klidu, i když jste prohrávali, a díky tomu přišla skvělá stíhací jízda i ve finále. Co jste si říkali před třetí třetinou?
Drželi jsme při sobě, pořád dokola jsme si opakovali, že máme silný tým a umíme to hrát. Jen musíme vydržet. Jeden druhého podporoval, to bylo hrozně super. Jeden druhému věřil, to se hned lépe hraje.
Na turnaji se hodně mluvilo o práci a podpoře obránců. Co jste vy říkal na svoje spoluhráče?
Věděli jsme, jak jsou ti kluci dobří. Hrajeme spolu od šestnáctek, takže jsme svoji kvalitu znali od začátku. Všechno si teď sedlo, hráli jsme dobře, dostávali jsme málo gólů a pomáhali dopředu. Měli jsme dobrého trenéra, pan Židlický je v tomhle neskutečný. Sešlo se to, kluci hráli výborně a všichni jsme se s tím svezli.
Zmiňujete trenéra Marka Židlického, jednoho z nejlepších českých obránců v historii. Co se vám snažil předat a vštípit?
Svoje zkušenosti z dob, kdy hrával, jak řešit herní situace… Je to jeden z našich nejlepších beků, takže ví, o čem mluví. Snažili jsme se brát si z něj všechno. Mělo to hlavu a patu a my se snažili to plnit. Všem nám to pomohlo.
Vy jste perfektně zapadl do první obrany k asi největší hvězdě týmu Davidu Jiříčkovi. Co jste říkal na svoji roli?
Bylo to super. S Jířou jsme spolu hráli už v létě, ale tam pořád bylo hodně co zlepšovat. Teď jsme si řekli, co a jak, a bylo to super. Jířa je skvělý hráč, hrál NHL. Já jsem se snažil nějak podřídit jemu, aby to klapalo, a klapalo to.
Na turnaji jste dal z pozice obránce i dva krásné góly. Jak vyplynuly?
Byly to dvě rozdílné situace. Se Švédy už jsme to tlačili do brány i očima a naskytla se taková šance. Mohli jsme trochu zakombinovat a vyšlo to tak, že jsem byl sám před bránou. Chtěl jsem to hlavně zakončit dobře a zaplaťpánbůh to tam spadlo. Byl to důležitý gól na 2:2. Ten druhý vznikl tak, že jsem se snažil podpořit útok a dostalo se to ke mně. Naštěstí jsem to zase zakončil dobře. Vedli jsme už 7:1, byli jsme uvolnění, takže to tam hezky spadlo.
Jak vypadal váš čas mimo zápasy? Oslavili jste tam i Vánoce, tak jak jste je trávili?
Čas jsme využívali spíš k regeneraci a nějaké srandě s kluky. Nějaký čas jsme měli na to, abychom se podívali, co je kolem hotelu a stadionu. Blízko byl přístav, takže jsme se šli podívat třeba tam. Jinak jsme ale regenerovali, věnovali se spánku a tak. Na Štědrý den jsme měli týmový večírek. Udělali nám bramborový salát a k tomu krocana. Bylo to v pohodě. Na večírku zpívali kluci, kteří byli v týmu noví. U toho jsme se pobavili.
Po dlouhých letech přišla v této kategorii medaile. Kolik jste dostal gratulací? Přišla zpráva i od někoho, od koho byste to nečekal?
Lidí, kteří napsali, bylo dost. Je super, že si takhle vzpomenou. Byli jsme moc rádi, že to lidi sledují, podpora byla neuvěřitelná. Ještě před finále nám všem poslal video David Pastrňák, pustili jsme si to v kabině a nakoplo nás to.
Teď vás čeká návrat do extraligy. Dodá tenhle úspěch další chuť do sezony?
Určitě. Dokázal jsem si, že umím hrát proti nejlepším hráčům, vzal jsem si hodně zkušeností. Doufám, že si to přenesu i na Kladno, abych podával lepší výkony.
Rytíři ale nejsou v ideální situaci. Jsou poslední a v posledních zápasech se jim nedařilo. Sledoval jste jejich výsledky?
Sledoval jsem to, koukal jsem i na poslední zápas se Spartou. Předtím tam ale byla dobrá série, tak na to musíme navázat. Uvidíme, jak to bude vypadat v pátek.
Fanoušci už se na vás v pátek proti Vítkovicím můžou těšit?
Jo, myslím, že v pátek bych měl nastoupit.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
