Musel jste do zápasu skočit hodně narychlo. Nezaskočilo vás to?
Už od rána jsme věděli, že se může stát, že Denis nebude moct chytat. Počítal jsem s tím a nerozhodilo mě to. Byl jsem připravený, že to přijde. A popral jsem se s tím.
Inkasoval jste už v osmé minutě. Bylo těžké se s tím v hlavě popasovat?
Věděl jsem, že je to teprve začátek zápasu, tak jsem to pustil z hlavy. Na to není během zápasu čas. Dostanu gól, ale hraje se dál. Nečeká se na to, jestli jsem nebo nejsem v pohodě. Takže to opravdu musím pustit z hlavy a soustředit se na to, co přijde.
Jak vůbec gól padl?
Jak se (Mueller) prosmýkl mezi obránci, tak sjel do strany. Odrážel jsem se, abych se dostal na osu puku a trefil mi to pod betonem. Jak jsem se odrážel, tak jsem nestihl dokleknout beton a prošlo to tam.
Byl to ale takový pomyslný odrazový můstek?
Důležitá byla první třetina, kdy už jsme neinkasovali. Klukům určitě pomohlo, když jsme dali gól a srovnali. Hlavně od druhé třetiny jsem cítil, jak na tom jsem a že to zvládnu. Věřil jsem si.
Pak jste ale předváděl jeden lepší zákrok než druhý a těžko nějaký vypíchnout. Nebo máte nějaký, na který jste více hrdý?
To asi ne. Většinou udělám zákrok a jde to hned mimo mě. Tam nemám čas přemýšlet. Vím, že tam pár bylo takových hezkých, ale na to se nedívám.
Jak moc vás osobně tahle výhra těší?
Moc. Vím, že ten začátek sezony, kdy jsem na Kladně začínal, tak nebyl ideální. Chtěl jsem tedy ukázat, že na to mám. Sám si to dokázat. Takže mě to osobně hodně potěšilo. (usmívá se)
Není demotivující, že i když vyhrajete, tak přímí konkurenti stejně bodují a záchraně se tím pádem nepřibližujete?
Ty dvě výhry v řadě nám hodně pomohly. Psychika těmi jedenácti prohrami byla hodně zatížená. Takže nám to hodně pomohlo. Navíc je to stále vyrovnané, vítězství se počítá. A pomůže nám to rozjet se dál.
Zbývají dva zápasy, kde je nezbytně nutné uhrát vítězství. Jak si na to věříte?
Věříme si. Tím, že jsme dvakrát vyhráli, takže nám sebevědomí narostlo. Myslím, že kluci se před zápasem snaží vypustit, co se děje a dát do toho sto procent.
Během zápasu vaše zákroky oceňovali i kladenští fanoušci na tribuně. Vnímal jste to?
Slyšel jsem to a hodně mě to potěšilo. Hodně mě žene, když slyším.
Necítil jste se trochu „odložený“, když jste většinu sezony působil jinde a do Kladna se vracíte až na závěrečné zápasy?
Když jsem odcházel, hodně mě to mrzelo. Na druhou stranu jsem chápal, že nějaké změny v kádru byly důležité, protože se nám úplně nedařilo. Chápal jsem také, že to padlo na mě, protože ani naše brankářské výkony nebyly ideální. A návrat? Chtěl jsem se ukázat, což se mi podařilo a jsem za to rád.
Musel jste opustit České Budějovice, kde jste mohl hrát o postup. Nemrzí vás to?
Na jednu stranu to určitě zamrzí. Ale na druhou stranu jsem zase s těmihle kluky prožil celou minulou sezonu. Takže jsem rád, jestli jsem jim pomohl. Z téhle stránky mě to těší. A nechtěl bych, aby se spadlo, když jsem tu byl loni u postupu. Vím, jaké to bylo. A přeji si, abychom se udrželi. Připomínáme si, co nás to všechno stálo a důvody, proč nám to za to stojí.
Jan Šejhl