Někdy v 70. letech se při doplňování paliva vzňala a oheň poškodil původní lak a dobové nápisy se jménem sboru. Dále oheň poškodil i jednu ze čtyř savic, takže byla k nepotřebě.

Po zakoupení PS 12 její využití u sboru začínalo býti menší, i když byla stále udržovaná v dobrém stavu a připravenosti k použití.

Loni jsme začali zvažovat opravu a to tak, aby byla co nejcitlivější. Záměr ji pouze vyleštit a zachovat v takovém stavu v jakém byla, vzal brzo za své. Při bližším zkoumání jsme zjistili, že se pod nátěrem po opravě skrývá nápis, který jsme se rozhodli obnovit, a to si vyžádalo i nový lak.

Zvažovali jsme jakou cestou se vydat, zda co nejvíce se přiblížit původnímu stavu z výroby, což nebylo možné, vzhledem k chybějící dokumentaci, zejména fotografií, nebo pokračovat v započaté práci našich předchůdců a vtisknout stříkačce svůj otisk, stejně jako oni. Rozhodli jsme se pro druhou variantu.

Letos v únoru jsme se pustili do opravy. Nejprve jsme celou stříkačku odstrojili a jednotlivé části nechali opískovat. Pak přišli ke slovu smirkové papíry a drátěné kartáče do vrtačky a rozbrusky.

Mosazné části byly původně niklované, ale protože došlo k odprýskání většiny z nich a právě ta mosaz nás svou barvou zaujala, rozhodli jsme se proto je vyleštit a přelakovat bezbarvým lakem.

Domluvili jsme se na zachování úprav, které byly provedeny před námi. Pouze došlo k jejich doladění, dle našich představ. Díly nám po opískování nalakovala firma Lejček + Holub z Libže.

Linkování a nápisy na kapotáži nám provedl pan Houdek z Louňovic pod Blaníkem. Pracoval podle zbytků nápisu, který vystupoval na kapotáži zpod barvy a snažil se mu co nejvíce přiblížit. Vlastně jediné co bylo vidět, byl letopočet založení sboru a předání stříkačky. Tedy 1891- 1937.

Motor a čerpadlo, protože před začátkem opravy byly funkční, jsme nerozebírali.

Motor dostal nátěr černou barvou, odolnou proti vysokým teplotám a čerpadlo červenou, jakou byla stříkána kapotáž. Opatrně jsme začali sesazovat jednotlivé díly dohromady a dílo se blížilo ke konci.

Naší pozornosti neunikly ani savice a sací koš. Koncovky savic jsme vyleštili a taktéž sací koš, samozřejmě opět jsme provedli lakování bezbarvým lakem. Není jistě bez zajímavosti, že stříkačka má stále původní pneumatiky od firmy Kudrnáč.

Konečně 17. května nastal zkušební start. Vytáhli jsme stříkačku před hasičárnu a za dozoru a odborné rady zkušeného strojníka Jaroslava Vašáka stříkačku nastartovali.

Samozřejmě se vyskytly drobné chybičky, které byly obratem odstraněny a stříkačka je opět funkční. Prozatím jsme zkoušeli sát pouze z kádě, ale věříme, že i z potoka jí to půjde dobře. Při naší hasičské soutěži (Petroupimské Ohni Zmar!) v netradičních disciplínách 22. května jsme startovali s touto stříkačkou a ukázali přítomným, že zdaleka nepatří do starého železa a úsilí vložené do opravy nebylo zbytečné.

Po asi 14. měsíčním pátrání se nám také podařilo získat prostřednictvím archivu i technické informace o této stříkačce, což nás potěšilo i z důvodu naší účasti na Hasičském dni na Konopišti. Měli jsme k této stříkačce co říci a co napsat do technického popisu.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, co se na opravě stříkačky podíleli za jejich obětavou práci, která dle mého názoru byla korunována úspěchem.

Také se chystáme se na opravu PS 8, kterou se nám podařilo letos získat do vlastnictví.

Text a foto Miroslav Vašák