Ta umožňuje výjezdové jednotce, zařazené jako JPO2 hned za profesionálními hasiči, účinně zasahovat nejen u požárů a při záplavách, ale především u častých dopravních nehod na hlavní silnici I/3.
„Kromě ukázek historické i současné techniky a zásahů si návštěvníci budou moci prohlédnout výstavu modelů tanků, aut i letadel,“ připomněl Bohuslav Králík, velitel dobrovolných hasičů.
Historie sboru začala na sklonku šedesátých let 18. století, kdy si městská rada od velvarské radnice, kde vznikl první hasičský sbor v Čechách, zapůjčila stanovy tamního spolku. V roce 1872 vydali radní provolání k občanům města o založení hasičského sboru. Přihlásilo se 25 zakládajících, 98 přispívajících a 48 činných členů. Na základě úspěšného náboru požádali c.k. místodržitelství o schválení prozatímních stanov a tím i o povolení zřízení hasičského sboru. Po udělení souhlasu se konala ustavující valná hromada spolku 6. dubna 1873. Prvním objektem pro uskladnění vybavení měl sbor na rohu Kaplířovi a Školní ulice, kde je dnes školní budova. Bylo to přízemní stavení podobné stodole, na jehož delší straně byla dvoje velká vrata.
V roce 1901 byla zakoupená parní stříkačka se čtyřmi díly hadic. Stala se tenkrát středem obdivu votických občanů, proto se městské zastupitelstvo městské zastupitelstvo rozhodlo uskutečnit 28. prosince dopoledne na tržišti její slavnostní vyzkoušení. Ovšem aby mohla stříkačka pracovat, muselo se nejdříve zatopit pod kotlem a vyrobit páru. To značně ovlivňovalo pohotovost zásahu hasičského sboru.
Vidět jet starobylý hasičský červený autobus plný hasičů, z nichž jeden vytruboval vykloněn z okna signál „hoří!“ a autobusem vlečenou mohutně dýmající parní stříkačku byl úžasný zážitek.
V roce 1929 - 1930 si votičtí hasiči vystavěli na tržišti místo zbourané stodoly jednopatrový dům z bílých cihel. V přízemí hasičského domu byly dvě garáže. Větší pro starobylý bývalý poštovní autobus, který sbor zakoupil v roce 1930 od ministerstva pošt. V garáži byly také tři stříkačky (parní, čtyřkolová a později i motorová), dvě berlovky (ruční stříkačka) a hasičská výstroj.
V menší garáži byla dvoukolová stříkačka, posunovací pojízdný žebřík, čtyři hákové žebříky, zachraňovací smýkací plachta, dvoukolový naviják na hadice a stará stříkačka, později darovaná Národnímu technickému muzeu. Z přízemí až do horního patra vedlo otvorem ve stropě leziště.
V přízemí byl ještě byt správce domu, patro zabíral velký cvičební sál, užívaný i pro župní schůze, zasedací síň, knihovnička a místnost s výzbrojí a výstrojí.
