Kliknutím zvětšíteJeště před nějakými třiceti lety byl evropský fotbal pro Američany španělskou vesnicí. Holdovali mu pouze nadšenci, které ovlivnil hlavně legendární Pelé, který si na závěr kariéry odskočil do New York Cosmos. Vše změnil až světový šampionát v roce 1994.
„Myslím si, že zatímco velmi mnoho Američanů se do hry plně ponořilo a rozumí všem pravidlům a předpisům, část populace se je stále ještě učí. Ve Spojených státech tomu pomáhají média. Při mistrovství světa televizní komentátoři vysvětlují, co se během zápasů na trávníku děje, a noví fanoušci se učí,“ vysvětluje Paul Karch pro Deník.
Kde jste se narodil a ve kterém městě žijete?
Narodil jsem se v Boca Raton na Floridě. Kvůli fotbalu jsem se dost stěhoval. Když jsem hrál za DC United, akademii Major League Soccer (MLS), žil jsem ve Washingtonu. Když jsem trénoval s akademií Slavie, žil jsem v Praze. V současné době mám podepsanou smlouvu s Pardubicemi, kde také pobývám. Zatím nastupuji za rezervní tým FK Pardubice.
Narodil jste se 14. února, na svátek svatého Valentýna. Jste dítě štěstěny?
Ano, považuji se za dítě štěstěny. Během života se mi naskytlo mnoho příležitostí, za které jsem vděčný. Velmi tvrdě jsem však pracoval na tom, abych tyto příležitosti proměnil v něco víc. Štěstí mi pomohlo jen do určité míry. Abych si splnil své další sny, jsem ochoten pracovat tak tvrdě, jak je třeba.
Chaos ve hře nám prospívá
Vaše slova jen potvrzují, že hlavním charakteristickým rysem Američanů je vysoké sebevědomí. Je vaším cílem reprezentovat svou zemi?
Američané mají tendenci věřit, že všechno je možné, pokud jste ochotni tvrdě pracovat. Tato víra vzbuzuje sebedůvěru. Jsem si jistý sám sebou, svými schopnostmi, pracovní morálkou a svým odhodláním věnovat se fotbalu. Mým cílem je čestně a s úctou reprezentovat svou zemi, svou rodinu, přátele i sám sebe na světových hřištích.
Člověk, aby mohl dobře reprezentovat svou zemi, musí k ní mít vztah. A vlastenectví patří k dalším přednostem obyvatelů USA.
Opravdu miluji místo, odkud pocházím, a vážím si zážitků z Ameriky, když jsem tam vyrůstal. Jsem hrdý na svůj původ a doufám, že budu svou zemi reprezentovat co nejlépe.
Sledujete zápasy mistrovství světa ve fotbale v Kataru?
Jistě. Jsem téměř přilepený k televizi a dávám si pozor, abych žádný zápas nepropásl.
Kdo je podle vás nejlepším hráčem amerického národního týmu?
Nedokážu vybrat pouze jednoho hráče. Současní hráči, které rád sleduji a od kterých se rád učím, jsou Yunus Musah, Gio Reyna, Tyler Adams a Brendan Aaronson. Nicméně mým nejoblíbenějším hráčem v národním týmu je Tim Weah. Líbí se mi jeho styl hry a jeho hráčská minulost.
Kteří hráči ostatních účastníků mají vaše sympatie?
Opět je pro mě těžké vybrat jednoho nebo dva hráče, když každý tým má na šampionátu individuality s úžasným talentem. Přesto doufám, že Cristiano Ronaldo konečně vyhraje mistrovství světa, aby svou již tak slavnou kariéru úspěšně završil. Kromě něho mě baví sledovat mladé talenty, jako jsou Cody Gakpo, Gavi, Jude Bellingham a mnoho dalších. Mám pocit, že se mohu od nich učit a upravovat svou hru. Tak, abych se mohl neustále zlepšovat.
USA má mladé, perspektivní mužstvo. Je to výhoda i směrem k příštímu šampionátu, který vaše země hostí společně s Kanadou a Mexikem?
Myslím si, že náš mladý tým a tolik rozvíjejících se hráčů bude hrát velkou roli v tom, aby si USA zajistily budoucnost v podobě vítězství na mistrovství světa. I když v roce 2026 možná nevyhrajeme, myslím, že jak se budou naši mladí hráči v Evropě zlepšovat, budeme mít jedny z nejlepších vyhlídek na světě. Těším se, až se k nim připojím, případně si s nimi zahraji (mrkne). A budu se od nich učit a zároveň reprezentovat svou zemi.
V některých momentech však hrají vaši potencionální spoluhráči trochu zmatečně a na úkor taktiky. Co si o tom myslíte vy?
Upřímně, zdá se, že nám takový ten chaos na hřišti prospívá. Jednoduše řečeno, myslím si, že i když je nesmírně důležité být připraven takticky, tak jakmile přestaneme hrát chaoticky, prohrajeme. Zvládáme ho díky našemu stylu hry dobře. Nicméně s tím, jak výše zmínění mladší hráči začnou získávat zkušenosti, budeme nepochybně takticky zdravější, abychom se stali celkově lepším týmem.
Paul Karch Jr.
Míč má u nás každé dítě
Co jste říkal na výkony vaší země ve skupině?
Jsem velmi nadšený, že se tým USA probojoval ze skupinové fáze. Náš výkon proti Anglii byl velmi dobrý a jen dokazuje, že jsme schopni konkurovat nejlepším národům světa.
Která země se vám na mistrovství světa ještě líbí?
Chtěl jsem vidět Spojené státy ve finále, což už se bohužel nestane. Kdybych však měl na základě výkonů vybrat jiný tým, musel bych říct Brazílie. Zůstává konzistentní ve vyhrávání zápasů, kde jiné národy neuspěly. Věřím, že mají na to, aby šampionát vyhráli, ale uvidíme, co se stane. Na tomto mistrovství světa je těžké něco předvídat.
Kdo by podle vás mohl Brazilcům nejvíce konkurovat?
Myslím, že velkou šanci vyhrát v Kataru mají také Portugalsko, Francie, Španělsko a Argentina.
Jaký má v dnešní době fotbal v USA zvuk?
Fotbal, neboli soccer, se ve Spojených státech rychle stal velmi oblíbeným sportem. Za posledních deset jeho pozice výrazně posílila zásluhou MLS, USL a dalších lig. Obyvatelstvo si toho očividně všimlo. Myslím, že téměř každé dítě má teď doma fotbalový míč. Zda ho vezmou do ruky a rozhodnou se hrát a milovat tuto hru, je nakonec jen na nich.
Jak ho lidé sledují a jaký prostor dostává v médiích?
Americká média se fotbalu věnují ve velké míře. Fotbal na všech úrovních se vysílá v televizi i rozhlase. Američané mohou v televizi kdykoli během dne najít fotbalový zápas z celé země i z celého světa. Pozornosti fotbalu teď hodně dodává mistrovství světa. Většina Američanů je naladěna stejně jako u Super Bowlu, Světové série nebo olympijských her.
V roce 2026 se USA stanou spolupořadatelem mistrovství světa. V devadesátých letech se ve vaší zemi již jeden konal a poté začal fotbalový boom. Slyšel jste o něm?
Ano, slyšel jsem o tom. Americká média už o něm informují. Jak jsem již uvedl, fotbalová kultura Spojených států se zdesetinásobila a stále se rozšiřuje. To znamená, že nyní vidíte mladé Američany, jako jsou Christian Pulisic a Gio Reyna, kteří se dostávají ze zámoří, aby hráli mezi nejlepšími hráči v Evropě. Bez tohoto fotbalového boomu z mistrovství světa 1994 by Spojené státy možná stále postrádaly vášeň a talent těchto typů hráčů.
V České republice kolují historky, že pořadatelé rozdávali divákům fotbalová pravidla, protože o hře moc nevěděli. Jak to tedy v roce 1994 bylo?
Tato otázka mi přijde docela vtipná. Nikdy jsem neslyšel, že by se něco takového dělo někde, kde jsem byl ve Spojených státech. Myslím si, že zatímco velmi mnoho Američanů se do hry plně ponořilo a rozumí všem pravidlům a předpisům, část populace se je stále ještě učí. Ve Spojených státech tomu pomáhají média. Při mistrovství světa televizní komentátoři vysvětlují, co se během zápasů na trávníku děje. A noví fanoušci se učí. Ale stejně jako všude jinde na světě se většina Američanů nejvíce naučí hraním a pozorováním.
Pardubice jsem vzal hned
Proč jste si vybral právě fotbal, když jsou v USA mnohem populárnější sporty jako baseball, americký fotbal, basketbal, hokej. Vyzkoušel jste některý z těch tradičních?
Když jsem vyrůstal, rodiče mě podporovali v tom, abych sportoval, ale netlačili mě jen do jednoho sportu. Přesto, protože jsem byl velmi sportovně založený, provozoval jsem v dětství většinu tradičních amerických sportů. Pak jsem se ale začal více soustředit na dolaďování svého řemesla a nakonec jsem si s FK Pardubice splnil svůj sen. Nyní jsem si při hraní fotbalu stanovil další cíle a doufám, že na sobě budu tvrdě pracovat, abych je všechny splnil.
V kolika letech jste začal hrát fotbal a kdo vás k němu přivedl?
Fotbal jsem začal hrát rekreačně v šesti letech, ale závodně jsem se k němu dostal až kolem deseti let. Do této krásné hry jsem se zamiloval a od té doby jsem se od ní nedokázal odtrhnout. Největší vliv na mě měl v mládí můj otec. Hrál fotbal na univerzitě, kde vytvořil mnoho školních rekordů. S tímto životním vzorem bylo těžké vyhnout se pokušení, být jednou lepší než on. Tento cíl jsem si stanovil v hlavě už v útlém věku a pak jsem zjistil, že fotbal mi přišel přirozenější než jakýkoli jiný sport, který jsem hrál.
Kromě otce, kdo ještě ovlivnil vaší kariéru?
Potkal jsem mnoho dalších hráčů, kteří mě pomohli posunout se na této cestě dál. Jako Michael Reed (bývalý brankář Nashville SC, Memphis 901 FC a dalších týmů), Luboš Kubík (bývalý hráč SK Slavia Praha, Fiorentiny, Chicago Fire a dalších týmů), Juan "Choco" Villegas (bývalý brankář River Plate), Ryan Martin (DC United, Louden United), Ben Pirman (Memphis 901 FC), Richie Kerster (Athletes Performance Training v Coconut Creek, FL) a mnoho dalších přátel/mentorů, kteří mě v průběhu let zasvěcovali do tajů této překrásné hry.
Jak se vyvíjela vaše kariéra?
Zpočátku jsem vyrůstal na jižní Floridě, kde jsem odehrál většinu své mládežnické kariéry v týmu s názvem Boynton Knights. Odtud jsem odešel do DC United, poté poprvé do Pardubic, kde jsem trénoval a hrál v jejich akademii. Poté jsem se vrátil do akademie DC United a následně jsem se vrátil do Česka, kde jsem hrál v akademii Slavie Praha. V té době jsem byl příliš mladý na to, abych si zažádal o vízum, a nakonec jsem zbytek své mládežnické kariéry odehrál v akademii a týmu U23 DC United. Když jsem dokončil střední školu, rozhodl jsem se, že chci hrát fotbal v první divizi NCAA, ale ještě než jsem dokončil druhý ročník, dostal jsem v létě nabídku jít na try out do FK Pardubice.
Rozmýšlel jste se dlouho?
Vzal jsem ji dřív, než jsem se stačil rozmyslet (smích). Po skončení zkoušky jsem dostal možnost nastoupit za rezervní tým FK Pardubice, což jsem s radostí přijal. Tím začala moje profesionální kariéra. Nyní jsem šťastnější než kdy jindy.
Jakou pozici zastáváte na hřišti?
Jsem ofenzivní typ. Nejčastěji se pohybuji mezi levým a pravým křídlem, hrotovým útočníkem a útočným záložníkem.
Plánujete postup do prvního týmu?
Rozhodně. Budu pracovat tak tvrdě, jak jen to bude možné, abych se rozvíjel a pomohl FK Pardubice k úspěchu jako člen prvního týmu.
Jaký je váš fotbalový vzor? V dětství, v mládí, nyní.
V dětství jsem asi nejvíce vzhlížel ke svému otci. Ten mě naučil všechny základy hry a díky němu jsem se do fotbalu vůbec zamiloval. V mládežnickém fotbale byl mým největším vzorem Juan "Choco" Villegas. Nejenže mě naučil, co je potřeba k tomu, aby se ze mě stal profesionální hráč, ale dodnes je jedním z nejlepších přátel, jaké jsem si kdy mohl přát. V současné době jsou mými největšími vzory Michael Reed a Luboš Kubík. S oběma si rád povídám o hře a obdivuji jejich lásku a posedlost tímto sportem. Doufám, že jednoho dne půjdu v jejich stopách, prosadím se a využiji znalostí, které mi dali, abych se zlepšil.
Čím se živíte v České republice potažmo v USA?
Jsem profesionální fotbalista. Živím se hraním a nechtěl bych to jinak.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
