„Kluci mě v kabině perfektně přijali, na hřišti mi poradili, protože jsou zkušenější fotbalisti, jen ta porážka byla černou kaňkou na příjemném odpoledni,“ smutnil útočník, který brusle vyměnil za kopačky.

Co Vás přiválo od ledu na fotbalové hřiště do Poříčí?
Byl jsem hráčem Střížkova, pak jsem šel hrát na chatu k České Lípě. Tam odsud mě nechtěli pustit zpátky a dělali problémy. Táta vzal registračku, domluvil se s nimi. Petr Lacina mě poté dostal mě do Poříčí.

Proč jste nastoupil až v závěru sezony, když jste byl zaregistrován v Poříčí již v dubnu, těsně před koncem přestupního termínu?
Petr Lacina mi teď zavolal a já souhlasil. Předtím nebyl čas, chytal jsem extraligu, a kdybych se zranil při fotbale, tak by to bylo špatné a pan Růžička by asi neměl radost.

Musel jste se dovolit u trenéra a manažera Slavie Praha a již bývalého trenéra národního mužstva Vladimíra Růžičky?
Měl bych mít povolení, a pokud by se to pan Růžička dozvěděl, tak by mi asi vyčinil. (pozn. manažer Poříčí Petr Lacina, to dementoval a řekl, že účast Slipčenka na fotbale měl od Růžičky povolenou).

Jak se vám hrálo?
Zápas jsem hrál asi po roce a bylo to znát. Ze začátku jsem se vůbec v kopačkách necítil a míče mi odskakovaly. Je to něco jiného, než když hrajeme v letní hokejové přípravě v botách.

Nastoupil jste na pozici útočníka, co do branky, kterou hájíte v hokejové Slavii?
Ve velké bráně se bojím. To radši budu do míče kopat a dávat góly.

Ilustrační foto
V Benešově se pomalu chystají na restart. V plánu je začít nejen s tréninkem

To docela překvapuje, když v hokejové brance čelíte pukům vystřelených více jak stokilometrovou rychlostí za hodinu?
V hokejové brance mám výstroj, která je rok od roku kvalitnější, a tolik to nebolí. To o fotbalové výstroji se nedá říci, tam brankář není moc chráněný.

Nastoupíte ještě za Poříčí nebo to byla jen epizoda?
Pokud bude šance, tak se určitě zastavím. Já už fotbal nikde jinde hrát nemůžu, protože se nedá skloubit, abych v sezoně hrál hokej a fotbal. Jediná šance je v letní přípravě, ale já tyto akce hodně omezuji kvůli nebezpečí zranění.

Máte klauzuli v hokejové smlouvě se zákazem na fotbal?
Vyloženě na fotbal ne, ale asi tam bude, abych se vyvaroval sportům, ve kterých je blízko zranění, jako například lyžím.

Nebál jste se zranění?
Obavy můžete mít, ale nesmíte na ně na hřišti myslet, ale samozřejmě riziko zranění musím zmenšovat. Nezranil jsem se, a to je nejdůležitější.

Jak Vás přijali spoluhráči v poříčské kabině?
Nebyl žádný problém. Kluci jsou tady výborní, mají dobrou partu a vzali mě mezi sebe. Snažili se mi v kabině a na hřišti pomoci a poradit, protože jsou to zkušenější, lepší fotbalisti. Jedinou černou kaňkou na zápase byla naše porážka.

Vstoupil jste s extraligovými hokejisty Slavie Praha do letní přípravy, jak je Vám po těle?
Je to pro všechny hráče kruté. Navíc letos hodně makáme, protože pan Růžička chce dosáhnout velkých úspěchů, takže jsme do přípravy skočili po hlavě a zátěž je veliká. Přesto i fotbálek nebo nohejbal si zahrajeme, abysme přišli na jiné myšlenky. A sehrajeme dokonce i turnaj v Průhonicích.

Fotbalista Pavel Pilík (vpravo) si ve své kariéře zahrál kromě Příbrami a Vlašimi i za Ústí nad Labem (na snímku) nebo Táborsko. Teď je hráčem rakouského týmu ze čtvrté ligy.
Pilík vyměnil druhou ligu za čtvrtou. Byla to nejlepší nabídka ze všech, přiznal