Páni s píšťalkou měli poměrně jasno o vítězi – SK Načeradec, jenž má u hřiště novou tribunu, která byla postavena v červnu 2014. „Určitě je to novou tribunou pro 106 míst k sezení a 25 k stání, která je příkrá a je z ní jedinečný výhled na hřiště.

Uvnitř je 28 ubytovacích míst, restaurace, tři šatny, sociálky, místnost na rozhlas a místnost VIP, kde jsou poháry. Pod tribunou je skládek + venkovní přístřešek s výhledem na Blaník. Na druhé straně je garáž na traktůrek a prádelna se sušárnou,“ popisuje zázemí předseda klubu SK Načeradec Petr Postřihač a ještě se s úsměvem pochválí: „Je to můj pomník, na který jsem pyšný. Tribunu jsem vymyslel, prosadil a postavil, ale stálo mě to krk místostarosty obce, i když jsem to postavil za režii. Dohromady i s vybavením to stálo 6,5 miliónu.“

Hřiště také není špatné, a pokud byste jeli okolo, tak si řeknete, že se tady musí hrát nejméně kraj. Jo houby, opak je pravdou. Ještě před dvěma sezonami se v Načeradci hrál okresní přebor, ale poté během dvou let, spadl až do fotbalového pralesa. „Mrzí mě to, a je škoda, hrát v takovém prostředí čtyřku,“ vzdychá Petr Postřihač a dodává k možnému posunu týmu do třetí třídy, když jsou momentálně na třetí příčce po podzimu: „Chutě postoupit by možná byly, ale Libež si to již pohlídá.“

Rozhodčí uspokojilo i pěkné zázemí v Dolních Kralovicích, kde zrekonstruovali areál před deseti lety a udržují ho v kvalitním stavu. „Začínali jsme ve špatném prostředí, když jsme se převlíkali v dřevěné boudě. Po postavení společenského sálu jsme chodili na hřiště z kabin asi 300 metrů. Při stém výročí Tělovýchovné jednoty Sokol (2007) nám obec dala darem vybudování tribuny a celkové zázemí u hřiště,“ popsal cestu k novým kabinám již 43 let předseda klubu v Dolních Kralovicích Ladislav Vrkoslav a poznamenal, co vše je v útrobách tribuny: „Jelikož máme dobrou partu, tak jsme dali dohromady historii Sokola. Jsou tam dřívější osobnosti, jako například Franta Brůna mistr světa v házené nebo z novodobých Marek Hanousek, fotbalista Dukly Praha. Hráči mají hezké, prostorné kabiny a rozhodčí větší místnost, kde se můžou osprchovat.“
I týmy Teplýšovice, Čerčany, Postupice, Struhařov, Divišov, Vrchotovy Janovice nebo Křivsoudov měly u sudích plus.

PŘESTAVLKY I ZAJEČICE SE STAVÍ K PROBLÉMU ČELEM

Na druhou stranu, ne všude se cítí rozhodčí komfortně, což dali najevo. Nejhůře vyšly kluby Sokola Přestavlky a Zaječic, které se ale postavily k problému čelem. „Největší potíž je, že v kabině rozhodčích nejsou sprchy. Pokud se chtějí vysprchovat, musí do hráčské kabiny. Snažíme se pro ně dělat maximum, ale sprchy v kabině jim nezaručíme,“ ví, kde je zakopaný pes Jiří Pantoflíček, předseda Sokola Přestavlky, čtvrtého týmu okresního přeboru, jenž ještě dodává: „Musím přiznat, ač nerad, že máme jedny z nejhorších kabin. Do budoucna plánujeme nové, ale musíme na ně sehnat peníze, třeba z dotací.“

V Zaječicích, hrající IV. třídu, mají problém v něčem jiném. „Víme, že máme kabiny neodpovídající. Místnost rozhodčích je malá se starým stolem a židlí. Když to srovnám s jinými kluby, tak určitě není TOP,“ má jasno vedoucí mužstva Lukáš Sadecký, jenž dodává, proč se klub nesnaží něco změnit: „Budova není naše, tak do ní neinvestujeme, ale děláme všechno proto, abychom jí převedli pod nás. Pokud se to povede, tak do ní zainvestujeme a nabídneme odpovídající zázemí rozhodčím i hráčům.“
O mnoho lépe na tom nebyly Jírovice a Trhový Štěpánov.

Příští týden se zaměříme na kluby, které rozhodčím nabízejí nejlepší povolený úplatek (pohoštění).