„Tréninková morálka sice nebyla nic moc, ale kluci, kteří mají určitou kvalitu, při zápasech nic nevypustili, makali a proto jsem vyhrávali," dodal trenér Poříčí Petr Čermák, který po sezoně v Poříčí z rodinných důvodů skončil.  

Do Poříčí jste šel před sezonou s cílem hrát kombinační fotbal na špičce tabulky. Nakonec jste soutěž vyhráli s šestibodovým náskokem, který byl dvě kola před koncem dokonce dvanáctibodový. To musíte být spokojený..

Když jsem přišel do Poříčí, tak jsem chtěl hrát na špici tabulky, jako to bylo rok přede mnou. Povedlo se víc, takže jsem spokojený.

Jarní část sezony Vám vyšla až na závěr znamenitě. Dříve byla jara většinou v podání Poříčí špatná. Co jste v mužstvu změnil, že šlapalo?

Kluky jsem vždy motivoval tím, ať chtějí každý zápas vyhrát, s jakýkoliv soupeřem doma nebo venku. Nikdy jsem neřekl, že mi stačí remíza.

Výhry sice přicházely, ale někdy po nepřesvědčivých výkonech. Vadilo Vám, že body přibývaly po ne moc kvalitní hře nebo jste to bral jako realitu, že ne vždy se musí dařit?

Většinu soutěže jsme byli na prvním místě, takže se soupeři na nás chtěli vytáhnout. Měli motivaci, že porazí lídra soutěže, o to jsme to měli těžší. Někdy se nám opravdu nedařilo, ale body jsme uhráli bojovností.

Máte rád jako trenér kombinační hru, tu ale tým moc nepředváděl. Proč si myslíte, že tak bylo, vždyť v mužstvu máte technické hráče?

Jako hráč jsem byl hravý a do kombinace, což jsme chtěl přenést i na hráče, protože jsem věděl, že na to mají. V záloze, ale hráli mladí kluci, kteří měli výkyvy. Až budou mít zkušenosti, tak to bude ještě lepší.

V I. B třídě si trenéři stěžovali, že hráči málo trénují a v Poříčí to bylo podobné, když tréninková morálka byla špatná a někteří borci chodili jen na zápasy. Jak je možné, že tým na jaře dělal body jak na běžícím páse?

Tréninková morálka opravdu nebyla nic moc, ale kluci při zápasech nic nevypustili, makali a navíc určitou kvalitu mají.

Inkasovali jste nejméně branek ze všech mužstev skupiny D (31). To Vás musela obrana s brankářem výkony uspokojit…

Určitě. Brankář Martin Kumšta byl výborný a několikrát nás podržel. Obrana je zkušená a všem je přes třicet let. To vyplývalo i z naší hry, kdy jsme napadali a nenechávali soupeře moc rozehrávat.

V útočné činnosti jste nastříleli 63 gólů  a skončili v této činnosti druzí za Sázavou. Jste s produkcí mužstva spokojený?

Ano jsem, už nevím, kdy naposledy dal Šimi tolik gólů (pozn. 18). Ale nebyli jsme závislí jen na jednom střelci – dost gólů dali Petr Kupša (10), Martin Říha a Míra Stibůrek (oba 9).

Na co nebo koho jste nejvíce sázel?

Sázel jsem na všechny kluky. Věřil jsem, že každý, kdo přijde, udělá maximum pro pomoc mužstvu. Hlavně mojí důvěru nezklamali zkušení hráči Kumšta, Šrom, Vojta, Kyselka, Šimáček a Borovec, který toho ale na jaře kvůli zranění moc nenahrál.

Kde vidíte rezervy mužstva?

V přeorientování z útočné činnosti na obranou a v komunikací mezi hráči.

Kde je potřeba tým posílit?

Myslím, že ani není potřeba, když budou kluci poctivě trénovat, tak půjdou výkony nahoru, mají určitě navíc.

Jak donutíte hráče, kteří netrénovali, k vyšší aktivitě?

Já už je nedonutím, protože u mužstva z rodinných důvodů končím. Každý hráč, ale musí začít u sebe, buď chci nebo nechci.

Jak trávíte fotbalové volno?

Po sezoně jsem odjel do Tater, kde jsem chodil na horské tůry, jsem rád, že to moje záda vydržela. Jinak samozřejmě sleduji EURO.

Chtěl by jste někomu poděkoval za rok strávený v Poříčí?

Ano. Chci poděkovat všem hráčům, vedení mužstva (Platil, Lacina, Limon, Soudný a Souček) a fanouškům za podporu.