Jak probíhala jednání?

Těsně před zápasem s Baníkem (neděle 2. dubna) mi volal trenér Koubek, který mě informoval, že v Bohemce končí a doporučil mě jako svého nástupce. Pozvání od Bohemians na schůzku mi přišlo cestou domů po zápasu s Baníkem. Poprvé jsme se sešli v pondělí, na všem jsme se skoro dohodli a po zápase s Mladou Boleslaví (úterý 4. dubna v noci) jsme vše doladili.

Co vás vedlo nabídku Bohemians 1905 akceptovat?

Bohemka potřebovala trenéra hned a já chtěl až od léta. Ale nakonec jsem měl na výběr buď hned, nebo vůbec. Je to nabídka z první ligy, tradičního klubu a z Prahy, kde bydlím, takže jsme se dohodli hned. Navíc jsme s Vlašimí prohráli na Baníku a tím ztratili možnost bojovat o první dvě místa ve druhé lize, což byl náš tajný sen.

Musel jste, dostat souhlas k odchodu od Sparty Praha, které jste zaměstnancem Sparty a Vlašimi. Byl nějaký problém?

Situace byla složitější, ale jak od Sparty, tak Vlašimi, jsem dostal rychlé požehnání k odchodu do Bohemky. Největším zádrhelem na operaci je sehnání trenéra pro Vlašim.

Doporučoval jste někoho?

Vlašim chce pokračovat ve spolupráci se Spartou, takže by chtěla trenéra ze sparťanských zdrojů. Teď se zjišťuje, do jaké míry by sparťanští trenéři vyhovovali Vlašimi a zda by tam chtěli působit. A to není jednoduché. Jedno jméno jsem do potenciálního seznamu navrhoval, ale nebudu ho jmenovat. Oni si ale sami vyberou a já už do toho nebudu mluvit.

Jak se vám odcházelo od rozdělané práce ve Vlašimi, kde jste působil jeden a čtvrt roku?

Odcházelo se mi těžce, protože mě práce hodně bavila. S klukama i realizačním týmem byla super spolupráce, těšil jsem se na každý trénink a zápas. Je skvělé vidět, jak se mladí hráči nebo starší v rámci možností zlepšují. Je paráda, že se baví a jsou spolu rádi, mají prostě partu. Nebylo to vůbec jednoduché, ale život přináší i takové okamžiky, a s tím jsme se museli vypořádat.

Stačil jste se ve Vlašimi rozloučit?

Ano, s klukama i realizačním týmem jsem se v kabině rozloučil v úterý. A bylo to velmi smutné loučení.

Na působení pod Blaníkem tak budete vzpomínat v dobrém?

Před příchodem jsem přemýšlel, že přestanu trénovat. Ve Vlašimi se mi ale vrátila chuť trénovat, začalo mě to ohromně bavit a fotbal mě polknul. Tato práce se nakonec přetavila v angažmá v prvoligovém, tradičním klubu Bohemce, kam bych se nedostal, pokud bych nebyl ve Vlašimi. A tak jí budu vždycky zavázaný a vděčný.

Když budete mít čas, přijedete se na zápas Vlašimi podívat?

Odmalička se chodím dívat na svoje syny, a jelikož tam mám Filipa, tak pokud budu mít čas, přijedu. Také je ve Vlašimi celá řada hráčů s potenciálem hrát první ligu a Bohemka bude v létě, případně v zimě, potřeba posílit.

Budete ještě přípravu na zápasy konzultovat s vaším bývalým asistentem Miloslavem Brožkem, který mužstvo povede v sobotu s Opavou jako hlavní trenér?

S Mílou jsem si během angažmá volal víc než s manželkou (směje se), a tak jsme v úterý zašli na oběd. Bavili jsme se o zápase s Opavou. Pak jsme se ale rozešli, podali ruku jako parťáci a já odjel do Prahy. V ten moment byl Míla hlavní trenér Vlašimi a já ztratil mandát, do toho mluvit. Poté jsme sice spolu mluvili, ale o zápase s Opavou, již nepadlo ani slovo. Pokud by Míla chtěl něco konzultovat, tak ho neodmítnu, ale sám mu volat nebudu. Teď je trenér a má svoji zodpovědnost jako já v Bohemce.

Přišel jste do Bohemky, která se pomalu přibližuje k sestupovým vodám. Co budete chtít v týmu změnit?

Především budu chtít rychle ukončit sérii deseti zápasů bez výhry. Času do zápasu s Jihlavou mám minimum. Budu hlavně pracovat na tom, aby měli kluci čisté hlavy a na zápas šli s takovou psychikou, aby v rámci možností podali, co nejlepší výkon. Teď není čas je učit hrát fotbal, spíše je připravit mentálně. Chci dát pryč tu deku, která na mužstvu je ohledně zápasů bez výhry.

Ve středu jste měl první trénink. Jak vypadal?

Hráčům jsem byl představen a loučili se s klukama, kteří skončili v realizačním týmu. Na žádné pohovory zatím nebyl čas, s každým jsem si podal ruku a s těmi, co jsem znal, jsem prohodil pár slov. Poté jsem se hráčům snažil nastínit, jaký mám styl práce a myšlení. Co od nich budu chtít, aby mě, co nejdříve načetli, nepoznávali se příliš dlouho a šli do sobotního zápasu jako jeden tým.

Koho budete mít v realizačním týmu?

Asistentem zůstává Dalibor Slezák a trenérem brankářů Petr Kostelník. Do mužstva ještě chci přivést kondičního trenéra a fyzioterapeuta. V péči o hráče mimo tréninkový proces, před a po v preventivní péči o zdraví, jsem považoval za nutné, tyto dva posty doplnit. Zároveň vím, jaké má Bohemka finanční možnosti, tak jsem hned nechtěl tlačit na vedení a navyšovat rozpočet. Tak by to mělo zůstat ekonomicky na stejné úrovni. Dosud byli v týmu trenér a tři asistenti.

Hráčsky, ale tým nemůžete doplnit a musíte pracovat s tím, co máte…

Situace je daná, a tak se budu snažit ze současného kádru vytěžit, co nejvíc.

Jak naučíte střílet hráče góly?

V Bohemce je stejné mužstvo jako na podzim, jen se vyměnili Holenda s Kabajevem. Na podzim bylo schopné dávat góly a vyhrávat. Dokázalo se prosazovat a bylo příjemným překvapením ligy. Hlavní problém je tedy v psychice. Nemáme sice kanonýry typu Lafaty, ale jsou zde takový hráči, aby dávali více gólů, než je tomu na jaře.

Budete chtít hrát stejným stylem jako ve Vlašimi?

Budeme muset hru přizpůsobit kádru. Bohemka nemá tolik rychlostních typů jako Vlašim.

Stejně jako ve Vlašimi budete v Bohemce trénovat svého syna, jen Filipa vyměníte za Martina, kterého už jste také trénoval před rokem ve Vlašimi…

Je to zajímavé, ale nehrálo to roli. Martin je hráčem Sparty, v Bohemce je na hostování a za dva měsíce může být na jiném místě.

Vaším jasným cílem je určitě záchrana ligy…

V tuto chvíli je to mým hlavním úkolem. V momentě kdybychom zachránění byli, tak si dáme nové úkoly. Mám tříletou smlouvu a za tu dobu musí být vidět posun mužstva. Bohemka měla poslední roky spoustu problémů uvnitř klubu, technicky se stadionem, konkurzem, v létě se skládáním kádru, protože narychlo odešel trenér a další. Teď by už tu mělo být stabilní prostředí. Chci, aby Bohemka byla vnímána jako klub, který se jen nezachraňuje, ale patří pravidelně do středu tabulky. Měla by vychovávat hráče do větších klubů nebo do zahraničí a získat větší respekt na fotbalovém trhu. Úplně nejideálnější by bylo dostat Bohemku do evropských pohárů, to je sen každého trenéra.

Na co se nejvíc těšíte v Bohemce?

Až se budeme s hráči cítit jako jedna rodina a budu mít pocit, že se těším na hráče a oni na mě. Těším se na domácí zápasy, až budeme hrát dobrý fotbal, vyhrajeme a podělíme se o radost s našimi diváky. Když se daří, tak je na Bohemce vždycky skvělá atmosféra. Chci být součástí pozitivní atmosféry, která na Bohemce je, když se vyhrává. To je skvělé, užívá si to nezaujatý divák, natož trenér.