Divizní SK Marila Votice vstoupil do podzimní části jako vichr, který však postupně ustupoval a v závěru se změnil na slabý vánek. „Na to jaké jsme měli před sezonou ambice, nejsem s devátým místem spokojený. Letní příprava se nám docela vydařila, i když se mužstvo dávalo pomalu dohromady a ne vždy byl počet hráčů na trénincích takový, jaký bych si představoval,“ zlobil se trenér Votic Ivan Pihávek.

Začátek soutěže se vám povedl. Z deseti zápasů jste sedm vyhráli, jednou remizovali, dvakrát prohráli a okupovali přední příčky tabulky.
Start do soutěže se nám povedl hlavně výsledkově byl perfektní. Prvních pět zápasů jsme ještě zvládli, ale poté již to nemělo takovou kvalitu, docházela nám šťáva a v závěru již nebyla herní pohoda také vinou rozhodčích.

Zlom nastal v 11. kole po domácím prohraném zápase s Třeboní. Poté jste až do konce podzimní části získali jen jeden bod s Milevskem. Co bylo příčinou?
Bylo to nekoncentrovaností mužstva. Jeden poločas jsme byli schopni podat celkem slušný výkon a ve druhém jsme odešli. Mužstvo s konstruktivními schopnostmi nedokázalo zvednout hlavu a zareagovat. Vedli jsme 1:0, další šance neproměnili a poté nedokázali těsný výsledek udržet. Soupeři nás trestali, tak jako například Třeboň a Milevsko, které u nás nepředvedlo žádný super výkon, ale odvezlo si bod za remízu, i když jsme ho celý zápas přehrávali.

Máte v kádru hodně zkušených hráčů i s ligovými zkušenostmi (Horst Siegl starší, Zdeněk Svoboda, Michal Horňák), přesto jste dostali 34 gólů.
V letní přípravě ani na začátku jsme góly moc nedostávali, obrana byla stálá a za ní šikovný brankář Vít Ducheček. V dalších zápasech jsme začali vytvářet chyby nekoncetrovaností hlavně v obraně. Třeba po šedesáti minutách jsme vytvořili hrubky, které k naší smůle soupeř vždy potrestal. Zápasy dobře rozehrané soupeř otočil, na mužstvu to zanechávalo následky a nebylo schopno již utkání otočit. Místo zvýšení úsilí jsme se dostali do křeče, bojácnosti, alibismu, začali jsme zmatkovat, což mě hlavně překvapilo u starších hráčů.

Ani v ofenzívě jste nezářili, když jste nastříleli 23 gólů. Úvod vám vyšel a ze tří utkání jste nasázeli soupeřům jedenáct branek, ale poté za dvanáct kol vstřelili stejný počet gólů.
Nebyli jsme se schopni po dobrém začátku prosadit. Odešla nám herní pohoda a klid v rozehrávce, což bylo dáno zraněními, odjezdy hráčů (trenérů) za povinnostmi, hlavně do Sparty. To mělo za následek rotaci a fluktuaci hráčů v sestavě, a proto nám vázla souhra. Nebyli jsme schopni hrát nátlakovou hru, hlavně po stranách s následnými centru do vápna. Kluci začali hrát jiný fotbal, než jsme si řekli, haprovalo to ve středu hřiště, kde nás soupeři přehrávali hlavně důrazem. Přestali jsme vyhrávat souboje, neměli jsme balón pod kontrolou, tím pádem jsme nemohli tvořit hru a tahali v zápase za kratší konec. Herní projev nebyl tak dobrý jako na začátku. Zápasy jsme prohrávali a odcházeli ze hřiště s pláčem.

Inkasovali jste také dost karet – 40 žlutých a pět červených. To je docela dost.
Velký vrub jde na úkor rozhodčích, vždyť jsme zápas na Loko Praha dohrávali v sedmi lidech a další utkání doma v deseti. Zbytek karet vyplynul ze hry. Co se však dělo během podzimu ze strany rozhodčích na naši adresu, to jsem ve své trenérské kariéře nezažil.

Jak vás herně uspokojili internacionálové Horst Siegl starší, Zdeněk Svoboda a Michal Horňák?
Smekám před nimi, že v tomto věku hrají divizi. Mají nesporné herní i morální kvality, ale trošičku nám haprovali po fyzické stránce.

Budou nadále ve Voticích pokračovat?
To nejsem schopen momentálně říci. Probíhají jednání a do konce prosince musíme vyřknout nějaké stanovisko.

Do hry jste průběžně zapojoval mladíky. Jak jste s nimi spokojený?
Je tu pět šest kvalitních hráčů, kteří mají výborný přístup k fotbalu, jak na tréninky, tak k zápasům. Každý se potýkal s nějakými problémy, a tak chodili pravidelně hrát za béčko. V závěru soutěže, když jsme nebyli schopni spoléhat na stabilní hráče, nám pomohli a jak Petr Daniel, Filip Dohnal a zvláště Venca Houška nás nezklamali. Svým přístupem jsou příslibem do jarní části sezony. Mužstvo musíme pomalu začít stavět na mladých hráčích, ne jenom na zkušených, protože nám chybělo nasazení a dynamika.

Po posledním zápase jste řekl, že někteří hráči nebojují, tak jak by měli. Už víte s kým se rozloučíme?
Nějaká jména přišla na přetřes, ale do novin je zatím nechci říkat. Musím si s hráči nejprve promluvit a potom uvidíme. Zatím vím jen, že se Míra Jelen vrací do Sezimova Ústí a Bartolšic do Bohemians Praha.

Chtěl byste udělat průvan v mužstvu?
Chci, aby mělo mužstvo stoprocentní docházku na tréninky a hráče, kteří dají novou krev do mužstva. Nechceme stavět tým jen na půl roku, ale na minimálně dva až tři roky. Chci mít alespoň dvanáct kmenových hráčů a ne, aby to bylo naopak.

Trénujete ještě nebo dostali hráči do ledna volno.
Čtrnáct dní po skončení podzimu dostali hráči volno, abychom si společně od sebe odpočinuli a vyčistili hlavu. Od 1. do 13. prosince jsme měli kondiční meziblok. Využili jsme nové umělé trávy a osvětlení, což je perfektní i pro zimní přípravu.

Kdy začnete zimní přípravu a jaké zápasy odehrajete?
Začínáme 7. ledna a ve čtvrtek 10. ledna hrajeme první přípravný zápas s béčkem Sparty Praha. Turnaj hrát nebudeme. Chceme využít maximálně umělé trávy a všechny přípravné zápasy sehrajeme ve Voticích, aby domácí diváci viděli nové tváře. Hodně zápasů máme ve středu a přijedou kvalitní divizní a třetiligová mužstva.