VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Víc než klub! Jako v Barceloně. I v Čechách

Příbram /ROZHOVOR/ - Šéf fotbalového Spartaku Příbram Vladimír Králíček sází na trochu jiné věci než ostatní kluby – na skvělý areál i početnou mládežnickou základnu.

26.1.2016 1
SDÍLEJ:

Vladimír Králíček na Spartaku.Foto: Markéta Jankovská

Před šestnácti lety byl fotbalový areál Spartaku Příbram před zavřením, v totálně dezolátním stavu. Tehdy ale jednomu z nejstarších fotbalových klubů v republice zasvítila šťastná hvězda. Do čela se dostal úspěšný podnikatel Vladimír Králíček a jako hlavní hybná páka se podílel na velké konjunktuře klubu. Místo jednoho hřiště s velmi špatným trávníkem a jedním hřištěm škvárovým, místo zcela zdevastovaných kabin vyrostl téměř v srdci hornické Příbrami areál, který jen tak v kraji nenajdete, alespoň ne na úrovni soutěží, v nichž se klub pohybuje.

Dnešní stav? Dvě travnatá hřiště s automatickou závlahou, jedno hřiště s umělým povrchem mezinárodních rozměrů včetně osvětlení, jedno pískové hřiště na beachfotbal či volejbal, budova s moderními kabinami, saunou, malou tělocvičnou. A také restaurace, klubovna, WC pro diváky. K tomu dvě stovky dětí, které pravidelně trénují. Co chybí k ideálu? Možná vyšší soutěž mužů, I. A třída je na takovouhle parádu malinko těsná. Jenže tady nechtějí kopat výš za každou cenu, některé věci se jim příčí. „Největším posláním klubu, jakým jsme my, není mít mužský tým v co nejvyšší soutěži, ale je to mládežnická základna. Že sem děti chodí rády, že se tu rozvíjejí," říká inženýr Vladimír Králíček.

Jak se vůbec povedlo takový nádherný areál vybudovat? Nota bene ve městě, kde funguje ještě jeden velký, dokonce prvoligový klub?
Víte, já jsem za náš klub hrál už jako žáček, prožil tady nejhezčí roky v mládí. Mám k němu vztah, navíc má neskutečnou historii, vždyť jen čtyři kluby v republice vznikly dřív. Tyhle věci mě přiměly, abychom do Spartaku v roce 1999 vstoupil. A aby klub šel nahoru, potřebuje jako základ podmínky. Zázemí, žádné problémy s míči, dresy, slušné hrací plochy.

Dětí máte v klubu dva stovky. Když připočtu velkou mládežnickou základnu v ligové Příbrami a pochopitelně další, menší kluby, ani se nedivím, že město patří k republikové špičce ve výchově talentovaných fotbalistů…
Ale u nás to ani u mládeže není stavěné na výsledcích. Ze Spartaku to do ligy dotáhl v poslední době jen Milan Mišůn, ale hrály zde i větší talenty, jen z různých důvodů nedošly tam, co Milan. Spíše jde o to, že fungování v klubu má děti pozitivně formovat pro život, to je naše doména.

A co dospělí, proč to tam tolik nejde? Loni jste po čase opět sestoupili do I. A třídy.
My chceme, aby byl tým dospělých postaven na vlastních odchovancích. Nemá smysl, aby každý, kdo má peníze, tak okamžitě začal nakupovat hráče. My tedy určitě touto cestou nepůjdeme. Opakuji, že pro nás jsou prvotní kvalitní podmínky, pak mládež a nakonec dospělí. Ale nechci, aby to vyznělo, že jsou na druhé koleji. Když si vykopou třeba divizi, tak klidně. Musí to však být připravené a transparentní. Aby to byla dlouhodobější záležitost. Můj zájem o třeba právě divizi by byl větší, kdyby tam byla větší úměra s počtem diváků na zápasech. Obávám se, že ta by nepřišla.

Prý jste i členem jednoho z nejslavnějších klubů světa – Barcelony. Má to spojitost s vašimi krédy ve Spartaku, potažmo v celém českém fotbalu?
V Barceloně mají na stadionu krásné heslo: Víc než klub! Čili tam už nejde jen o fotbal, ale o uskupení lidí, které razí heslo, že nevychovává fotbalisty, ale kluky, co mají rádi fotbal. Já se v rámci české prostoru, příbramského prostoru, o toto snažím také.

Jak se vůbec člověk dostane k tomu být členem Barcelony?
Upřesním to, členem ještě nejsem, to až příští rok. Barcelona to má zařízeno tak, že vás musí doporučit dva nebo tři její stávající členové, což se mi povedlo, protože tam mám kamaráda. Tři roky jste pak čekatelem, platíte nějaký poplatek a pak se stanete členem. A je krásné – bohužel v Čechách se tohle pokazilo a těžko se bude budovat – že tam je příslušnost k takovému uskupení něco víc. Člen platí ročně docela vysokou částku a má za to dva benefity – slevu na vstupenky a může volit prezidenta klubu. Nic víc. U nás když budete vybírat od dospělých členské příspěvky ve výši tří čtyř stovek za rok, máte problémy.

Může práce s mládeží pootočit tímhle stavem?
Já pořád vycházím od mladého člověka. A máte tři složky, mezi nimiž se pohybuje a vyrůstá: rodina, škola a pak nějaký zájem, v tom případě sport. Rodiny bohužel nefungují vždy ideálně, školství, to je případ sám o sobě. Pak tedy může pomoci i sport. Beru to podle sebe, protože ač jsem hrál jen do jednadvaceti let a kvůli zranění to dál nešlo, fotbal mě formoval. Je příjemné, že i kluci, které jsem později vedl a třeba jim kolikrát dal i facku, tak mě po letech potkají a ocení mou práci. A já zase vidím to, že něco ve svém životě dokázali, že se uplatnili.

Co váš vztah k většímu, prvoligovému klubu 1. FK Příbram? Líbí se vám, že se zde dlouhodobě hraje první liga?
Příbram je v tomhle zvláštní. Chybí fanouškovské zázemí a podpora, podívejte se na skutečnou návštěvnost. Ale jinak klobouk dolů, že se zde dlouhodobě liga drží. Co musím ovšem velmi uznat, že dělají dobře s mládeží. A i vztahy máme na tomto poli lepší. Pochopitelně, když u nás vyrůstá větší talent, tak i rodiče chtějí, aby šel do většího klubu, kde hrají ligu a má šanci dojít dál. Tohle beru.

Jak je to u dospělých?
Tam to moc nefunguje. Z mého subjektivního pohledu je to tak, že dokud budu ve Spartaku já, chci, aby byl samostatný a suverénní, bez jakékoliv mé osobní ješitnosti. Objektivně jsou v FK kluci, kteří by u nás našli uplatnění, ale když přecházejí z dorostu do mužů, tak jsou trochu zhýčkáni. Jsou zvyklí na nějaké prostředky, nějakou třeba studentskou smlouvu, zatímco u nás to o penězích není. Já klukům opatřím slušné zázemí, nějaký oběd, ale je nesmysl, abych jim platil měsíčně nějaké prostředky. Takže kluci z FK logicky zamíří tam, kde jim je někdo ochoten dát tři až pět tisíc měsíčně. Navíc zdaleka nemáte jistotu, jestli ti kluci při svém mládí budou hned opravdu posilami.

Kde sháníte peníze?
S tím je velký problém i u nás. Vyberete něco od mládeže, něco dostanete od města. A to je konec. Od chvíle, kdy skončila Sazka, je to problém. Vlastně jsme od té doby nedostali ani korunu, ačkoliv ministr Kalousek tehdy slíbil, že peníze z loterií do sportu půjdou. Jenže skončily někde na svazu a nikdo s tím nic nedělá. Pana Hušáka ze Sazky – mimochodem i já jsem na něj podával trestní oznámení – jsem viděl nedávno v časopisu Ekonom, jak tam hrdě hlásí, že je živnostník. Glorifikovat člověka, který v českém sportu a zejména ve financování mládeže způsobil takový kolaps, to se mi zdá neuvěřitelné. Nejraději bych volil i hodně ostrá slova.

Může se situace v mládežnickém sportu zlepšit, nebo bude pořád tak zle?
Teď to vypadá, že se snad konečně něco děje, ale teprve uvidíme.

Vše často zachraňují městské pokladnice, jak je na tom Spartak v Příbrami?
Na konci minulého roku tady vzniklo nějaké napětí, ale odkomunikovali jsme to. Ale obecně se města v Česku řídí nějakým systémem financování mládeže, který ale vlastně systémem není. Protože jaký má smysl, když přesvědčím někoho na radnici nebo třeba na kraji, že na něco potřebuji tři sta tisíc, ale příští rok nedostanu nic? V tom případě je tři sta tisíc vlastně vyhozených, protože když něco vybudujete, potřebujete to také pravidelně udržovat. Proto si myslím, že ať už ve Spartaku sedí Králíček nebo někdo jiný, tak v případě, že tady bude hrát fotbal dvě stě dětí, měla by být pomoc z města garantována.

Co vás v uplynulém roce nejvíc potěšilo?
Pro mě je to vždycky to, že se podařilo rok po všech stránkách zabezpečit. Neumím se pohybovat v dluzích a slibech a i přes složitou situaci ve financování sportu máme vše zaplaceno. Druhá věc, která mě těší, jsou úspěchy mládeže, vedla si skutečně výborně.

A zklamání?
Pád A mužstva z krajského přeboru.

Určitě se budete chtít co nejrychleji vrátit a prý jste vyměnili trenéra, exligový borec Jiří Rychlík končí…
To se stalo, nicméně důvod je objektivní: Změnili mu pracovní hodiny v jeho zaměstnání, bude dělat kromě ranní směny i odpolední a to by mu nedovolilo vést náš A tým. Proto jsme oslovili Marka Zárybnického, úspěšného kouče Rožmitálu. Což mě trochu mrzí, protože jsou první, ale my ho nijak nelanařili, jen jsme mu dali nabídku – a on přijal. Do přeboru bychom se samozřejmě rádi vrátili, ale bohužel jsme ztratili až deset bodů se slabšími mužstvy. Což je škoda, mohli jsme být minimálně druzí. Ani teď to ale nevidím nějak výrazně ztraceno, když se jaro povede.

A posily budou?
Tohle je vždycky těžké. My opravdu chceme hlavně naše odchovance. Nebráníme se sice hráčům odjinud, ale musí to být nejen posila, ale i charakterově vhodný člověk. S námezdními hráči máme svoje zkušenosti a to je cesta do pekel.

Ještě se zeptám na některé novinky ve fotbalu, třeba nový informační systém. Jak se vám zamlouvá?
My nejsme vesnice, tedy to vnímáme víceméně pozitivně. Jsou tam ovšem i negativa a tím nejnepříjemnějším je, že zmizela přímá informace ze svazu do klubu o disciplinárních trestech či změnách termínů zápasů. Dřív přišel mail a bylo to. Dnes to pověsí na úřední desku a vy ji musíte kontrolovat. Proč mám mít povinnost koukat se na web svazu, jestli se nezměnil náhodou termín poháru nebo cokoliv jiného? Nicméně je to za pochodu a snad to ještě svaz vylepší.

Další novinka se chystá na léto, hráči už budou přestupovat bez souhlasu klubů. To bude asi ještě zásadnější, nebo ne?
Vím už dávno, že v Evropě v amatérském fotbalu nejste vázáni ničím a nikdo by vám neměl v pohybu bránit. UEFA to u nás nějak tolerovala, teď je vůle to změnit. Bohužel je to zase řešení seshora místo, aby se vše připravilo po konzultacích s kluby. Byl sice nějaký aktiv, ale jak nám věc podali, tak se mi zdá, že to je celé orientováno na velký fotbal. Předestřeli nám příklad kluka, který se dostane do první ligy. Jenže kdo se tam dostane od nás nebo z nějaké vesnice? Jen minimální procento kluků. Ale už vůbec z toho neumím vyčíst, jak to bude, když kluk od nás půjde třeba do Pičína nebo jiného malého klubu. Chápu, že ho pustíme, ale co tabulkové vyrovnání? Mezi kluby, kde všude ten hráč působil, se rozpustí nějaká přestupová částka. Což o to, bude-li to tři sta tisíc, tak se to rozpustí v pohodě, ale co když půjde třeba jen desítky tisíc? Další věcí je placení přestupů.

Myslíte to, že hráče budete muset pustit i v případě, že vám klub, který ho chce, nezaplatí?
Přesně tak. Co se pak stane? Bude tam nějaké disciplinární řízení. Ale vy to stejně budete muset řešit nějakou občansko-právní cestou. Hlavně na malé venkovské kluby se to hrne a na některé to může být moc. Proto jsem poslal na svaz žádost, aby mi vysvětlili, jak to bude třeba při konkrétním případě přestupu hráče mezi Spartakem a Pičínem. Je to dva týdny a odpověď jsem nedostal. Čili vládnou rozpaky…

Co závěrem?
Ještě něco k mládeži, tam totiž pomáháme formovat mladého člověka. Společnost má totiž morální povinnost využít peníze daňových poplatníků na to, co je pro ni nejcennější. A to je právě mládež, děti. Zvlášť v dnešním chaotickém světě je podchytit. A učit je i ve sportu demokracii, čemuž já říkám odpovědnost – chodit na tréninky, zápasy, odpovědnost k týmu, ke spoluhráčům. To samé platí, i když přijdete do byznysu: týmovost, komunikace, disciplína, odpovědnost za výkon. Proto je sport pro vstup do života ideální věcí. Demokracie neplatí pouze v kabině a máme to tam i napsáno. Tam vládne trenér (úsměv).

Autor: Rudolf Muzika

26.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ČFL: Benešov - Ústí nad Orlicí 1:4.
9

Benešovské trápení prohloubilo Ústí nad Orlicí

Ilustrační foto.
VÍME PRVNÍ

Volební urny se musely stěhovat. Kvůli práci kriminalistů

Konopiště bude patřit běžcům

Benešov - V unikáním prostředí této historické památky se totiž připravuje závod Mattoni Free Run, který nabídne trasu na 5 nebo 10km. "V našem závodu nejde o to být první, ale potkat se dalšími nadšenci, partou kamarádů a užít si nejen běh, ale také prostředí, ve kterém se celá akce uskuteční," říkají k závodu jeho organizátoři, kteří již tři roky pod záštitou Run Czech oficiálně organizují pravidelné výběhy po celé republice.

OBRAZEM: Druhý volební den na Benešovsku

Benešovsko - Přinášíme vám fotografie z druhého volebního dne do poslanecké sněmovny z Benešovska.

Obyvatelé gruzínského města Rustava navštívili Posázaví

Týnec nad Sázavou - Zástupci obyvatel gruzínského města Rustava zavítali tento týden do Týnce nad Sázavou, aby se blíže seznámili s fungováním obecně prospěšné společnosti Posázaví. Jejich úkolem, při návštěvě města na Benešovsku, bylo také získávání informací v oblasti spolupráce samosprávy s podnikateli, neziskovými organizacemi a občany. Kromě Týnce nad Sázavou navštívila gruzínská delegace i Prahu a Karlovy Vary.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení