Tým Čáslavi jel do Vlašimi značně oslaben, protože chyběl nejen vykartovaný hráč, ale také někteří marodi. „Před zápasem nás zužovaly problémy s hráčským kádrem. Jeden hráč byl vykartován a některé další trápí zranění,“ potvrzoval trenér Čáslavi Oldřich Abrhám a pokračoval: „Do zápasu dokonce nastoupili dva hráči se zraněním.“ Uplynulý týden byl ve znamení značných starostí a složit optimální sestavu jednoduché nebylo. „Ale nakonec se nám to povedlo složit,“ radoval se Abrhám.
Většina fanoušků předpokládala, že Čáslav přijede převážně bránit, ale od úvodu zápasu byla aktivní a rozhodně nepřijela hrát na remízu. „Taktika na zápas byla jasná. Věděli jsme o útočné síle Vlašimi a o jejich silných hráčích ve vápně Bálkovi, Bukačovi a Strnadovi. Chtěli jsme hrát od začátku aktivně, agresivně a určovat tempo zápasu. A právě tím jsme Vlašim zaskočili především v úvodu,“ říkal Oldřich Abrhám s radostným výrazem ve tváři.
Čáslavi se nakonec podařilo skórovat z jednoho rychlého brejku a o poločase tak měla určitě pohodovější přestávku. „V kabině jsme se hecovali a upozorňovali na to, abychom měli i vstup do druhé půlky dobrý,“ poznamenal kouč Zenitu. Ovšem hecování zřejmě nezabralo a v úvodu druhého dějství Vlašim dokázala zápas otočit dvěma góly Strnada. „Bohužel vstup se nám nepodařil a Strnad dvěma góly dostal do vedení Vlašim,“ byl nespokojen s touto pasáží hry svého celku trenér Zenitu. Ovšem mrzet ho to nemuselo tolik. „Potom jsme se probudili a začali hrát opět aktivně a podařilo se nám to otočit. Závěr byl hektický, ale podařilo se nám náskok uhlídat a odvážíme si tři body,“ zářil spokojeností jinak přísný trenér Abrhám.
Naopak domácí kouč Milan Matejka nemohl být spokojen. „Určitě nemám moc důvodů k radosti, jako můj kolega a ještě jednou bych mu chtěl pogratulovat ke třem bodům, které si odváží zaslouženě,“ podotkl na úvod svého hodnocení domácí stratég. „Věděli jsme o síle soupeře ze standardních situací a osobku měl Dragoun, který však dohrál jednu standardku a vstřelil branku a to je pak těžké,“ zlobil se Matejka a pokračoval: „Eliminovat jsme také chtěli Kunáška, který je dobrým hráčem, což se nám bohužel nepodařilo, protože míče, které jsme nechtěli, aby se k němu dostali, tak je získal a pak je rozdával spoluhráčům. Když k tomu připočítám bojovnost Čáslavi, tak musím říci, že soupeř vyhrál zaslouženě.“
Poločasová přestávka v kabině Vlašimi, tak musela být o něčem jiném, než v kabině Čáslavi. „O poločase jsem v kabině nekřičel, jen jsem řekl, aby si hráči uvědomili, co mají plnit. Hráči si vážnost situace uvědomili a do druhého poločasu vstoupili výborně a zápas otočili,“ popisoval lodivod Graffinu, kterému však radost z vedení 2:1 nevydržela dlouho.
„Bohužel poté přišla euforie, naše chyby a soupeřovy branky po standardních situacích,“ smutnil Matejka.
Kouč Vlašimi si v týdnu rozšiřoval vzdělání ve svém oboru a tréninky vedl asistent Vladimír Kout. Hlavní trenér byl po celou dobu se svým asistentem ve spojení. „Samozřejmě, s Vláďou jsme byli domluveni na určité náplni tréninků a každý den jsem s ním vše konzultoval. Společný trénink jsme měli až v pátek a příprava proběhla standardně,“ řekl o této situaci Matejka, kterému ve Vlašimi končí koncem roku smlouva a jak to bude dál?
„Bude záležet na vedení klubu, zda smlouvu se mnou prodlouží a nebo angažuje jiného trenéra. Jiným způsobem se k tomu nebudu vyjadřovat,“ uzavřel kouč Matejka.
JIŘÍ PAÝR
