„Je to pro mě nová výzva,“ říká zkušený gólman, kterým v Edenu před vrcholem soutěže doplní brankářskou dvojici mladých odchovanců.

Co říkáte na angažmá ve Slavii?

Nabídka klubu z vyšší soutěže vždy potěší. Přece jen šanci zahrát si první ligu, ať už futsalovou, nebo fotbalovou, nedostane hráč každý den a já si jí velice vážím. Je to taková odměna za mou dosavadní práci. Je to pro mě nová výzva. Dokonce to vypadá, že by Slavia mohla v play-off narazit na Spartu Praha. Už se těším…

Hrál ve vašem odchodu roli nedávný prohraný zápas o čelo druhé ligy s Libercem?

Ano. Ztratili jsme tím de facto možnost bojovat o první místo. Trenér Jirka Veselý ani manažer Jan Pergler mi tím pádem nebránili jedinečné možnosti zkusit si zápasy v první lize a já jim za to děkuji. Myslím, že i pro Kladno bude dobře, když si ve zbytku sezony zkusí v bráně někoho jiného. Věřím, že druhé místo udrží.

Šanci Kladna na postup už tedy nevidíte žádnou?

Těžko říct, jestli bychom i v případě vítězství ve druhé lize vůbec o postup měli zájem, neboť momentální kádr se skládá převážně ze zkušených hráčů, kteří už futsal chtějí hrát především pro radost párkrát v týdnu, a ne několikrát týdně trénovat a jezdit po republice. Nebudu lhát, že jsme se po vydařeném úvodu soutěže nechtěli o první místo pokusit, ale otázka postupu je více než složitá. Každopádně sezonu tak jako tak nakonec zvládl lépe Liberec, takže není co řešit.

Objevil jsem u vás i jeden start v nejvyšší fotbalové soutěži. Přibude někdy další i tam?

Je pravda, že jsem několik let strávil v prvním týmu Dukly Praha jako náhradní brankář a asi třicetkrát jsem byl i na lavičce při zápasech první a předtím i druhé ligy, nicméně můj start v nejvyšší soutěži je zřejmě chyba na některých statistických serverech (včetně oficiálních stránek HET ligy – poznámka autora).

Máte pro to nějaké vysvětlení?

Můj bratr také hraje za Duklu Praha a jmenuje se Daniel – někomu se to prostě občas splete. Šanci nastoupit do zápasu nejvyšší fotbalové soutěže jsem bohužel nikdy nedostal a přiznejme si, už asi ani nedostanu.

Zato ale pravidelně nastupujete ve třetí lize…

Umožňuje mi to věnovat se nejen fotbalu, ale i futsalu na stále velmi dobré poloprofesionální úrovni a zároveň se mohu realizovat v oblastech mimo sport – momentálně doktorské studium na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

V rámci Středočeského kraje jste před loňským přestupem do Benešova prošel Hořovickem a Ostrou…

Poté, co fotbalová asociace zrušila možnost využívat farmy, mi bylo jasné, že v Dukle bych jen seděl na lavičce, nebo maximálně nastupoval za juniorku, což by mě nebavilo. Našel jsem si angažmá v Hořovicku, ale po půlsezoně se klub dostal do problémů, příliš jsem nenastupoval, a tak mě ulovil trenér Kafka z Ostré. Ačkoli Ostrá hrála na divizní poměry nadprůměrný fotbal a nabízela i nadprůměrné tréninkové zázemí, stále jsem pokukoval po možnosti vrátit se do ČFL.

Nyní už tedy u Konopiště zakotvíte?

S Benešovem jsme našli společnou řeč a dohodli se na dlouhodobé spolupráci. Vedení a prostředí klubu jsem znal už ze sezon, kdy jsme tam právě z Dukly chodili hrát na farmu. Nyní se tam snaží vybudovat tréninkové centrum mládeže, rekonstruovat areál a podobně, což se mi jeví jako sympatický plán. Ve spojení s dobrým kolektivem v kabině nemám momentálně důvod z Benešova odcházet.

Jak těžké jaro Benešov čeká v ČFL s ohledem na podzimní umístění i pozvolna končící zimní přípravu?

Je pravda, že po výborném vstupu do sezony jsme později už moc bodů neposbírali. Na dvanácté místo však aktuálně ztrácíme jen tři body, takže se vlastně boj o záchranu začíná od nuly. S ohledem na posily, kvalitu kádru a herní projev v přípravných utkáních věřím, že už budeme tabulkou jen stoupat.