Benešov se sice zachránil, ale bez posil z Dukly Praha, jejíž jste farmou by se to asi těžko povedlo…

Na začátku byly dvě cesty, jak udržet ČFL. Buď nakoupíme pět, šest hráčů nebo budeme někoho farma. Naskytla se nám příležitost spolupráce s Duklou, které skočila farma v Kunicích, šance jsme využili, což se nakonec ukázalo pro nás jako rozhodující. Je jednoznačné, a hráči se o tom během sezony přesvědčili, že jen s kádrem, který postoupil z divize, bychom to neuhráli.

Na jaře jste získali více bodů (26) než na podzim (21). Ve druhé polovině soutěže vám k záchraně pomohla jedenáctizápasová šňůra neprohraných utkání v základní hrací době. Přispělo k tomu, že i z Dukly začali chodit kvalitnější hráči než na podzim, jako například stoper Vorel?

Vše vycházelo od možností Dukly, jaké hráče má, zda jsou zdraví a kdy hraje mistrovská utkání. Na podzim to několikrát nevyšlo, zápasy kolidovaly nebo Dukla tolik hráčů na podzim neměla. A tak dostali větší prostor naši hráči, aby věděli, jak soutěž vypadá. I první tři kola na jaře měla Dukla s hráči problémy a my jsme důležité zápasy v Čáslavi, doma s Admirou a se Zápy, bez výrazné pomoci prohráli. Když si tedy odečteme první a poslední tři kola na jaře, kdy jsme měli minimální podporu hráčů Dukly a prohráli je, tak nám vychází, že jsme na celkovou záchranu měli na jaře jedenáct zápasů. V nich nám Dukla vyšla maximálně vstříc, zápasy jsme zvládli, a proto jsme se zachránili.

Poslední tři kola jste odehráli bez posil z ligy, které již odešly na dovolenou. Dostali tak opět větší šanci domácí hráči a hlavně mladí, Luboš Balata, Vlasák, Přitasil. Co vám ukázali?

Chtěli jsme, aby hráči, kteří hráli prim v devatenáctce a v béčku, šanci dostali a zjistili, že existuje i vyšší úroveň. Dostali před sebe další metu a uvidíme, kdo se na ní dostane. Je dobře, že si to vyzkoušeli a zjistili, že musí v tréninku ještě přidat a hodně věcí se naučit, aby se dostali na úroveň třetí ligy. Byl to jeden ze záměrů oddílu, aby takovou šanci dostali.

Na druhou stranu někteří benešovští hráči dokázali, že ČFL zvládnou..

Všichni hráči dostali nějakou šanci, ale někteří by potřebovali víc času, trpělivosti a tréninkové píle aby se prosadili na vyšší úroveň, jiným to trvá chvíli a někdo je limitován a dál ho to nepustí. Byl jsem rád, že bylo spoustu kluků, kteří se ČFL rychle přizpůsobili a hráli v ní zásadní roli, jako Mára Večera, Honza Žák Martin Turek nebo David Skopec, jenž se z podzimu ze střídajícího hráče stal na jaře hráčem základní sestavy, ze které vypadal jen vinou dvou zranění.

Nastříleli jsme v sezoně 43 branek, když nejlepšími střelci byli záložníci Čapek (9 gólů) a Žák (7 gólů). Nečekal jste víc od útočníků?

Na brankách se podílelo víc hráčů, neměli jsme nikoho, kdo by nastřílel patnáct, dvacet gólů, což by nás posouvalo někam jinam. Vše to vyplynulo ze hry. Jedním z těch , který se na brankách podílel, byl Honza Žák. On má přirozenou vůli se prosazovat, kope penalty a v koncovce je obrovsky důsledný, takový chrt. Čapek by se svojí rychlostí a fotbalovostí měl prosazovat víc, přesto jeho výkony zaujali Luboše Kozla v Dukle a zařadil ho do přípravy ligového mužstva, kde má možnost se prosadit do ligy. Je to pro něj odměna za práci, kterou v Benešově odváděl. U útočníků, kteří k nám chodili z Dukly jako Manzia a Dergachev vázla trochu komunikace, ale také se podíleli na gólech. Největší předpoklady dávat góly měl hroťák Patrik Svoboda, který ale měl problémy se školou a se zdravým (záda, třísla), což ho vyřadilo na čas z tréninku. Pokud by byl zdravý celou sezonu, tak věřím, že by góly dával. Teď mu skončila smlouva v Dukle a hledá si angažmá.

Proč hráči, kteří v áčku seděli v neděli na lavičce, nešli hrát v sobotu za béčko I. A třídu?

Důvodů bylo několik. Oba trenéři jsme potřebovali mít na zápas dostatečný počet hráčů. Někdy šli za béčko hráči, kteří se navzájem prostřídali a druhý den šli ke mně na lavičku, protože hráč, který odehraje den předem celý zápas, je minimálně použitý druhý den. Kvůli vytíženosti hráčů není možné, aby chodili pravidelně v sobotu i v neděli, to by je unavilo. To jsme se snažili eliminovat a střídat, což bylo složité a náročné. Ač jsme se to snažili dělat podle nejlepší vůle, vždycky se to někomu nelíbilo. Ze začátku tohle odnášel nejvíc Venca Peroutka, ale potom sám přišel, že to se školou nemůže skloubit, tak jsme mu dali samozřejmě za pravdu.

Váš asistent a zároveň trenér béčka Petr Slepička to měl ale složité, protože nastupoval do zápasů v I. A třídě s jiným kádrem, což se mu nelíbilo…

Naprosto chápu jeho rozladění, bylo to pro něj hrozně náročné, ale opravdu jsme vždy před zápasy seděli a vybírali hráče. Kolikrát jsem šel i do rizika, že jsem měl jen dva, kteří den předtím nehráli zápas. Na druhou stranu, pokud bychom měli v každém mužstvu patnáct hráčů, tak se na některé o víkendu vůbec nedostane. Je to velice těžké skloubit, aby byli všichni spokojení a herně vytížení.

Dali hráči i najevo, proč nemůžou jít hrát v sobotu za béčko a v neděli sedí na lavičce a nakonec si třeba nezahrají?

I to se stalo, ale snažili jsme se to eliminovat, aby toho bylo, co nejméně, ale museli se hráči ozvat předem a ne až po nominaci. Občas s tím ale musí hráči počítat, že se někdo zraní, aby mohli čerství naskočit do sestavy jako Zdeněk Vrňák za Máru Večeru na začátku utkání v Převýšově. Na druhou stranu byli i hráči devatenáctky, kteří jeli o víkendu na svůj zápas, za béčko i za farmu do Poříčí, což také není dobře.

Najdete v nováčkovské sezoně jen pozitiva nebo i negativa?

Je složité udělat mix domácích hráčů s fotbalisty z Dukly, tak, aby to hrálo. Byly to těžké chvíle, ale všechno mělo nějaké opodstatnění. Byli jsme limitování prací a školou kluků, takže někteří třeba stíhali jen dva tréninky za týden. Přesto měli hráči vůli a chtěli se dostat do základní sestavy. Nechci mluvit o negativech. Už jen dlouhý soutěžní ročník, pracovní vytížení hráčů, škola, maturity, jsou negativa, ale s tím se potýkají všechna mužstva, to je prostě realita. Nebylo vždy jednoduché jít do každého zápasu s tím, že ho musíme vyhrát, ale nám se to všechno podařilo zvládnout, za což bych chtěl všechny kluky, ať domácí nebo z Dukly, vyzdvihnout (pozn. alespoň jednu minutu odehrálo v sezoně 48 hráčů, z toho 25 Benešovských a 23 z Dukly. Všechny minuty odehrál Jan Zákostelský, o pár méně měl Jan Žák).

Změní se nějak kádr během letní přestávky?

Musíme si sehnat hráče, kteří se stanou kmenovými v Benešově, aby byla základní kostra silnější než v loňském ročníku. Sezona 2015/2016 je poslední, kdy budou farmy, a my již na sezonu 2016/2017 musíme být soběstační a najít hráče, se kterými budeme schopni hrát ČFL.

Máte již vytipované „nové" hráče, kteří s vámi půjdou do přípravy?

Ano, tři až čtyři, plus naskočí do přípravy mladí hráči z dorostu. Poté budeme čekat, až někdo propadne sítem první, druhé ligy a uvidíme, co se dostane k nám.

Kolik budete chtít mít v kádru hráčů, mimo fotbalistů Dukly?

Chtěl bych mít šestnáct plus dva brankáře.

Kdy začínáte s letní přípravou a jak bude vypadat?

Začínáme v pondělí 6. července. Trénovat budeme čtyřikrát v týdnu (pondělí, úterý, středa, pátek) většinou v Bystřici, s vloženými zápasy ve středu a v sobotu, většinou s juniorkami ligových týmů, které splňují moje představy o soupeřích v přípravném období – hráči jsou rychlí, důrazní, fotbaloví a dobře trénovaní.

Jste i šéftrenérem mládeže, a dohlížíte na chod dorosteneckých mužstev U19, U17 a U16. Jak jste s jejich prací a výkony v sezoně spokojen?

Představy jsou jedna věc a realita mnohdy jiná. U devatenáctky jsme chtěli, co nejrychleji uhrát na jaře 55 bodů, aby mohli dostat prostor hráči ročníku 1998 a také, aby si hráči ročníku 1996 vyzkoušeli hru v béčku mužů. Spousta zranění a nemocí nám to ale zkomplikovala a podařilo se to jen částečně. Přesto devatenáctka rychle uhrála potřebné body a hráči jako Kulhavý, Filip, Linhart nebo Šimáček si vyzkoušeli, do čeho půjdou.

Sedmnáctka se celý rok dávala dohromady, jak početně, tak kvalitativně. V půlce jara začalo mužstvo vyhrávat a bylo vidět, že to kluky začíná bavit. Práce tak byla úspěšná, stejně tak nárůst kvality. Sezonu si tak dohrála asi tak, kde jsme jí chtěli mít od začátku, ale z objektivních důvodů to nešlo. Jsme ale rádi, že do devatenáctky budou přecházet hráči, kteří vědí, do čeho jdou, co mají dělat, jsou připravení kondičně a mohou tedy dál růst.

Šestnáctka měla být záložním týmem pro sedmnáctku a učit se fotbal. Přesto jsme chtěli, aby byla na vyšší úrovni, ale celá zimní příprava byla limitována různými objektivními příčinami, a bylo málo hráčů (10 až 12). Ročník 1999 se tak bude muset v létě doplnit, což bude práce pro trenéra Kamila Kulhavého, který zvládá tuto práci výborně, což prokázal u sedmnáctky.

Jak trávíte volno po sezoně?

Když je člověk doma, tak z fotbalu vypadnout nemůže a stále něco řeší. Pokud si chcete odpočinout, tak musíte na dovolenou do zahraničí, kde je klid. Chtěli jsme si přeložit poslední zápas s Vyšehradem, abych mohl odjet s Lubošem Kozlem na dovolenou jako každý rok, ale letos to bohužel nevyšlo, protože to soupeř nechtěl. A tak nikam nejedu a dáváme dohromady kádr na novou sezonu a další věci jako naší kabinu.

Podíváte se určitě i na fotbalové ME U21, které se hraje v České republice…

Určitě. Těšil jsem se na to a trošku jsem byl zklamaný z porážky s Dánskem. Pokud bychom je porazili, euforie by byla obrovská. Takhle to bude spíše hektika a obavy, že pokud prohrajeme nebo remizujeme v sobotu se Srbskem, tak v zápase s Německem, na který mám lístky, nám již o nic nepůjde. Přesto, když jsem si mohl vybrat náš zápas, na který pojedu, tak jsem chtěl vidět ten s Německem. Většina jejich hráčů hraje Bundesligu, která je nám nejbližší. V každém zápase hledám inspiraci, jak dokáží hráči řešit a vnímat situace, protože to je obecně problém hráčů.