Jaká byla uplynulá sezona?
Špatná, špatná! Maloval jsem si jí úplně jinak. Určitě i všichni ostatní hráči si jí představovali jinak, že spíš budeme hrát o čelo. Podzim byl mizerný. Na jaře už byly záblesky, nahoru dolu. Něco dobrého, něco špatného. Snad příští sezona bude lepší.

Zkraje sezony jste dostali nového kouče, pak jste se na podzim trošku hledali. Jak jste to vnímal z pozice kapitána?
Celá sezona nahoru dolu. Měli jsme dobré zápasy, kdy jsme vyhráli 5:1, pak jsme ale prohráli 0:3, což se nám nemůže stávat. Musíme být konstantní a na hřišti odevzdat vždy všechno.

Benešov se netajil tím, že se chce okamžitě vrátit do České fotbalové ligy, nakonec budete muset strávit v divizi ještě minimálně rok. Byl hlavní problém neúspěchu zejména v podzimu?
Asi ne, jako spíš v celkovém našem nastavení. Kolikrát jsme přišli a přišlo mi, že jsme ani nechtěli vyhrát a šli si jenom zahrát. Musíme se nastavit tak, že chceme vyhrát každý zápas. Ale všichni, ne jenom pět či osm hráčů.

V průběhu jara se vám narodil druhý přírůstek do rodiny. Jak vás ovlivnila tato novinka ve druhé polovině sezony?
Rodina je vždy nejvíc, takže to bylo super.

Už se jedná o druhé dítě. Užíval jste si očekávání a narození potomka nyní víc?
Těžké porovnávat. Moc to nejde.

Na druhé straně jste ale v průběhu jara dostal stopku na pět zápasů. Co říct k této kompenzaci?
Těžké hodnotit. Udělal jsem blbý zákrok, ale kolikrát se stane něco podobného i proti nám a je z toho žlutá, nebo žádná karta a já dostanu červenou pět zápasů. Přijde mi to nefér.

Ve vašem případě se ale nejednalo o první záležitost. Měl jste stopku i na podzim. Neberete si nějak osobně, že by rozhodčí měli na vás políčeno?
Neberu. To se ani nedá a nejde to.

Jak koušete z pozice kapitána a lídra, že třetinu sezony musíte sedět a koukat z tribuny místo toho, abyste byl na hřišti?
Není to jednoduché. Štve mě to.

Dá se na tohle dát pozor či se jedná o styl vaší hry?
Vždy jsem ho měl založený na bojovnosti. Občas jsem to přehnal, ale snažím se být vždy tvrdý a zároveň férový. Někdy to rozhodčí vidí jinak, což k fotbalu patří.

Ke kterému hráči byste se porovnal?
Mně se vždycky líbil srbský fotbalový obránce Nemanja Vidič.

Celou kariéru jste spjatý s Benešovem. Napadlo vás někdy, že byste hrál i někde jinde?
Myšlenky byly, ale vypadá to na Benešov.

Co vás v Benešově kromě rodiny drží?
Pocházím odtud. Byl jsem tady od dětství. Zatím mě nikdo nevyhodil (směje se). Fandím Manchesteru United a vždy jsem obdivoval hráče, kteří byli celou kariéru v jednom klubu. Neříkám, že jsem nikdy s nikým nebavil, ale pořád jsem vzhlížel k Benešovu.

Považujete se už za klubovou legendu?
To ne. Byli tady jiní hráči, kteří jsou považováni za legendy.

A časem?
Uvidíme po konci kariéry.

Jak dlouho ještě plánujete hrát za Benešov?
Na příští rok jsme ještě domluvení. Pak se uvidí. Asi vždy rok od roku. Podle toho, co bude potřebovat rodina.

Jak velkou ona bude roli?
Rodina je na prvním místě.