Jak vidíte z branky současné výkony mužstva?

Hra je organizovanější a obrana se zálohou a útokem je více propojená. Dřív to bylo rozděleno na hru dopředu nebo dozadu, nic mezitím. Teď se to víc srovnalo, tým je kompaktnější a zatím to šlape dobře.

Máte tedy méně práce než v dřívějších sezonách?

Stoprocentně. Dříve byly zápasy o deseti, patnácti zákrocích a teď řeším dvě, tři střely, nějaký centr a někdy ani kluci nedovolí, aby ke mně, míč vůbec prošel.

Na druhou stranu je ale lepší pro gólmana, když je ve větší pemanenci …

Určitě, ale v dnešním fotbale je gólman je od toho, aby kryl mužstvu záda a byl soustředěný, a když přijdou dvě nebo tři šance za zápas, tak aby je chytil.

Za dvanáct zápasů jste dostal jen sedm gólů. Je to dobrým gólmanem nebo obrannou fází mužstva?

Určitě je to v obranné činnosti. Mužstvo je delší čas pospolu a už víme, co jeden od druhého můžeme očekávat a doplňujeme se. I za trenéra Bárty jsme dostávali málo gólů, ale Luboš Zákostelský to ještě zdokonalil.

Jenže před začátkem sezony jste měli problémy se zraněnými hráči a odchody, trenér Zákostelský nevěděl, koho dá na kraje obrany a tak to nevypadalo, že by mělo být mužstvo, tak vysoko v tabulce?

Trenér Zákostelský vysvětlil hráčům svoji strategii. Každý ví, co má hrát, jak bránit, přistupovat k hráčům, pokyny se plní a podle toho vypadá hra, když góly nedostáváme a vyhráváme. Za tu chvíli odvedl trenér obrovský kus práce. Kluci jsou v soubojích drzejší, víc si dovolí a jejich sebevědomí jde strašně nahoru.

Možná pomáhá, že v mužstvu nemáte žádné hvězdy..

Určitě. Jsme bez velkých jmen, což nahrazujeme bojovností a vůlí.

Vychytal jste z dvanácti zápasů šestkrát čisté konto. Kterého si nejvíc ceníte?

Každá nula je dobrá, ale více než čistých kont si vážím výher jako s Tachovem nebo s Táborskem.

Všechny sérii jednou končí. Jak dlouho vydrží ta vaše?

Na podzim nás čekají tři zápasy se čtrnáctým Milevskem, druhým Pískem a posledním ZČE Plzeň. Pokud se nám povedou první dva, tak potom smázneme Plzeň a půjdeme do zimní přípravy s klidem a psychicky nahoře. V Benešově asi ještě taková série nebyla, tak jí chceme jí udržet co nejdéle.

Koncem minulé sezony jste i kvůli zranění moc nechytal. Náhradník Jan Stareček se chytnul a předváděl výborné výkony. Neměl jste strach, že se s příchodem nového trenéra posunete do pozice dvojky?

Byl jsem zraněný a Stářa odchytal výborně čtyři zápasy. Přesto jsem si věřil, že se dokážu do brány vrátit, zvláště když nám nový trenér před začátkem přípravy řekl při pohovorech, že jsme na stejné startovní čáře. Když začaly mistráky, tak jsem se dostal šanci já.

Zůstal byste v Benešově, i kdyby, jste byl dvojkou?

Abych pravdu řekl, tak jsem to neřešil. Pokud by byl jedničkou Stářa, tak bych mu kryl záda, pomáhal mu, abychom vyhrávali. Jsem natolik starý, abych si z toho dělal hlavu. Určitě bych z Benešova sám neodešel.

Jak spolu se Starečkem vycházíte?

Myslím si, že máme hodně dobrý vztah. Je to dobrý kluk, na nic si nehraje, i když chytal v mládežnických kategoriích v Příbrami. Teď musí čekat na svoji příležitost dál.

V necelých 30 letech (13. listopadu) jste už skoro benešovský inventář. Jak dlouho v Benešově působíte?

Kroutím čtrnáctou sezonu.

Máte ligové parametry, neměl jste nabídky chytat jinde?

Před časem jsem byl na testech v ligových Blšanech, Teplicích a na Slavii a nikde to nevyšlo. Poté byla ještě nabídka z Vlašimi a nějaká divize.

Měl byste chuť ještě zkusit lepší angažmá?

Pokud by přišla lepší příležitost, tak bych to určitě chtěl zkusit. Mám už, ale rodinu, dvouletého Pavlíka a musel bych to řešit i s nimi.

A co si zachytat ČFL v Benešově?

To by nebylo špatné, určitě by mě to lákalo a bylo by zajímavé, jak bychom tam obstáli.

Co na vaše fotbalové vytížení říká manželka?

Jsem čtyři roky ženatý a bez podpory manželky by to nešlo. Vždyť jsem jeden den o víkendu pryč a třikrát, čtyřikrát v týdnu po práci na tréninku. Abych byl i fotbalově v pohodě, tak je pro mě důležitý klid v rodině, a to zatím funguje.