„Mohl jsem se opřít o zkušené hráče. Mladí, talentovaní kluci se k nim přidali a i když toho moc neodtrénovali, v zápasech fungovali. Samozřejmě mě mrzí, že málo trénujeme a doufám, že se to od zimní přípravy změní, “ říká trenér Poříčí Petr Čermák, který před začátkem sezony vyměnil úspěšného, hrajícího kouče Romana Filipa, jenž kvůli pracovnímu vytížení nestíhal do Poříčí jezdit.

Od léta jste nastoupil k týmu jako nový trenér, ale zpočátku se Vám nedařilo. Ze tří zápasů jste měli jen tři body, navíc jste doma prohráli se Sázavou, kde jste ještě registrován a chodíte hrát za béčko. Výkony a porážka se Sázavou Vás jistě musely mrzet?

Určitě jsem z toho nebyl nadšený. Na začátku šly naše výkony nahoru – dolů. Nováčka ze Sázavy jsme doma asi podcenili a navíc nám neseděl, Jesenici jsme ve druhém kole přehráli. V Kondraci jsme odehráli špatnou první půli, ve druhé jsme si vypracovali šance, ze kterých jsme vstřelili jen jeden gól, navíc nedali penaltu a nakonec prohráli 1:3.

Od výhry nad Chocerady 2:0 jste rozjeli parádní jízdu bez porážky, která skončila v posledním podzimním zápase v Nespekách. Kde mužstvo nabralo sílu k takové šňůře?
Chceme vyhrát každý zápas a je jedno jestli je to doma nebo venku. Vyvíjeli jsme na soupeře tlak, kteří dělali chyby a my jsme je trestali. Navíc se nám chytili střelci Šimáček a Martin Říha.

Po podzimu jste na prvním místě. Je reálné, aby jste tam byli i v červnu 2012, kdy končí sezona?

Samozřejmě si to dokážu představit. Chceme být první, proto fotbal hrajeme. Byl bych alibistou, kdybych říkal něco jiného.

Inkasovali jste nejméně branek (13). Soustředili jste se na obranu nebo to vyplynulo ze hry?

Vyplývá to z naší hry. Po ztrátě míče se snažíme hned napadat a nenechat soupeře rozehrát. Ne vždy se to ale podaří. Pak vzadu útoky soupeřů hasili naši „senioři“ Kyselka a Šrom, spolu s Breburdou a brankářem Kumštou.

Střelecky jste byli také poměrně úspěšní (33 gólů). To nasvědčuje, že ani útočná činnost Vám nebyla cizí?

Hrajeme útočně a do šancí se dostáváme. Střelecky se prosadil Pavel Šimáček, se kterým jsem ještě hrál v Týnci. Něco jsem od něj čekal, ale co předvádí v jeho letech, klobouk dolů. K němu se přidali Kupša a Martin Říha.

Vedete tabulku, ale tréninková morálka není dobrá. Jak je možné, že mužstvo tak funguje?

No, coment. Máme v mužstvu mladé, talentované kluky, bohužel škola a jiné aktivity jim moc neumožňují trénovat, přesto v zápasech fungovali. Mají ale určitě navíc a je jen na nich, jestli se chtějí zlepšovat nebo jim stačí hrát I. B třídu.

Z mužstva v létě odešli zkušení Filip a Naňák a Sysel, přišli Borovec, Bouška, Pavlečko, Kyselka a Tomeček. Posily se tedy vyplatily?

Určitě ano. Hlavně zkušení Pavel Borovec a Ríša Kyselka táhli mužstvo, v sestavě se zabydleli Láďa Pavlečko a Petr Bouška. Mrzí mě ale zranění útočníka Jakuba Trpišovského, který se zranil v přípravě a na podzim neodehrál ani jeden zápas. V prvním zápase ze Sázavou si natrhl vazy v koleni ještě Radek Říha a nastoupil až v posledním zápase v Nespekách. Na druhou stranu jsem rád, že se uzdravil Honza Stibůrek a v závěru sezony se již dostal na hřiště.

Na které hráče jste nejvíce sázel?

Sázel jsem na zkušenost. Osu mužstva tvořili brankář Martin Kumšta, v obraně Ríša Kyselka a Zdeněk Šrom, v záloze Pavel Borovec a v útoku Pavel Šimáček. Navíc bych chtěl poděkovat Zdeňku Šromovi, který mi pomáhal v trénování.

Má mužstvo rezervy?

Největší rezervy jsou v tréninku, což se odráží i v zápasech, kdy nejsme schopni odehrát v nasazení celých devadesát minut, a většinou nám v závěru docházely síly. Doufám, že se docházka od zimní přípravy změní a budu mít na trénincích dostatek hráčů, abychom také vyzkoušeli nějaké kombinace a standardní situace.

Kdy začínáte zimní přípravu a jak bude vypadat?

Začínáme v úterý 7. února. Budeme trénovat v domácích podmínkách dvakrát týdně a sehrajeme přípravné zápasy s Benešovem B, Divišovem, Spartakem Sezimovo Ústí B, Jílovištěm a se Slavojem Podolí.