Vládnou ve Vlašimi po podzimu jen pozitiva?

To je těžké říct. Mužstvo nebylo špatné, ale mohli jsme získat víc než 23 bodů. Fotbalově jsme měli na to, hrát do pátého místa, ale srazily nás nešťastné individuální chyby brankářů a obrany. Mužstvo je ale schopné hrát po zemi kombinační fotbal a ani v jednom zápase nás nikdo nepřehrál a nedostal pod tlak. Ale mezery určitě máme.

S přístupem hráčů k tréninkům a zápasům u vás vládne spokojenost?

S přístupem hráčů tréninkům, kromě notorických simulantů, jsem spokojený stoprocentně. U mě si nedokáže nikdo něco na tréninku vypustit, jinak bych ho vyhodil. V zápasech nemůžu říct, že by někdo něco neodmakal, ale vše je omezené umem hráčů a fotbalovou vyspělostí. Možná po některých hráčích chci víc, než na co mají.

Vyplatilo se vám, že jste před začátkem sezony zdvojili hráčské posty?

Bylo to velké plus a naše záchrana. Pokud bysme to neměli, tak nevím, s kým bysme to dohráli. Jediný post Ríši Vebra (defenzivní štít) jsme neměli zdvojený, což se ukázalo jako chyba. Ríša se zranil a nikdo ho nedokázal nahradit. Třeba kazí v přihrávkách, ale jeho pohyb v prostoru je k nezaplacení, protože spousty míčů sebere a pomůže stoperům.

I když přišli noví hráči, stále se snažíte spoléhal na hlavně místní hráče Petrů, Průchu, Jandu, Jíchu a Vebra…

Na místních hráčích to musí být postaveno, pokud by nebylo, tak jsme na jaře spadli. Na podzim ale chyběli dlouhodobě dva – Ríša Vebr a Honza Jícha a i Průcha toho moc neodehrál, když buď marodil nebo byl v práci.

V průběhu podzimu přišel slovenský reprezentant Peter Grajciar. Splnil to, co jste od něj očekával?

Peťa se výborný kluk, povahově do mužstva zapadl jako by tu byl věčně, na trénincích i v zápasech makal, ale trošku mu chyběla přímočarost. Hrál stále do šířky, takový starý fotbal. Já chci hrát a přesouvat hru rychle dopředu, na jeden, dva doteky. Ještě jsem mu vyčítal málo střelby, což je jeho největší síla. Hráč, který hraje pod útočníky se musí více dostávat do vápna, tak jako Hronek.

Zůstane ve Vlašimi?

Hledá si angažmá v Čechách, říkal, že v zahraničí asi teď těžko něco sežene. Tak uvidíme.

Víte již, jak se vám kádr změní?

Vím. Kdo má roční hostování zůstává a kdo půlroční, tak zřejmě odejde nebo budeme jednat.

Tak to vezmeme popořádku. Jak to vypadá s brankáři?

Vilda Fendrich měl sice problémy s rozehrávkou a dopustil se nějakých chyb, ale na jeho obranu musím říct, že odchytal celé jaro s poškozeným meniskem, což je neuvěřitelné. Koleno měl po zápasech nateklé a chodil na vytahování krve. Věděli jsme o tom jen v realizačním týmu, diváci nic. V létě mu první operaci udělali mizerně, i to se ale stává a doktorům to nevyčítám, ale opět se mu odlomil menisku. Teď jsem mu zařídil operaci u kvalitního doktora a snad bude v pohodě. Mám o něj zájem, ale nevím, jestli se dohodneme s Jabloncem. Rondzik nám na začátku pomohl, odchytal zápasy slušně až do zranění, i když za jeden gól také mohl. Potom už jsem ho neviděl. A tak to Vilda musel odtáhnout sám. Takže v zimě budeme muset řešit, opět jako v létě, brankáře.

Co obránci?

Odchází klíčoví stopeři Simerský a Štochl, Starý u nás chce zůstat, shání zaměstnání, ale záleží, zda ho pustí Slovácko. Radošovi končí půlroční hostování a budeme jednat s Duklou. Na pravém beku ale nehrál dobře a dostávali jsme přes něj góly, je slabší do defenzivy. Rád bych s ním ještě pracoval, ale musel bych mu najít jiné místo v sestavě. Nový, Petrů i Hell jsou Vlašimští, takže zůstávají. Obrana nás nejvíce trápila, dělala individuální chyby, které se moc nevidí a připravovala nás o body. Tam jí musíme v každém případě posílit.

Co záložníci?

Odejde asi náš nejlepší hráč Petr Hronek, kterého Jablonec tlačí někam do ligy. Z defenzivního hráče jsem udělal ofenzivního, což mu více vyhovuje, dostával se do zakončení a dával góly. Zůstal by rád ve Vlašimi, ale má na první ligu. Tonda Barák je obrovským příslibem, má technické předpoklady, ale fyzicky musí přidat, ale to zvládneme. Toho bych chtěl, ale záleží na jednání s Příbramí, kde máme Suse, jenž má dvě nabídky z ligy a neví, jestli tam zůstane. Kučera je notorický simulant, obrovsky talentovaný hráč, možná s největšími předpoklady, ale nevím, jestli to má v hlavě v pořádku, pořád mu něco je. Máme ho na hostování ze Sparty, ale váhám, jestli ho tu mít, když se o něj nemůžete opřít. Verner, Čepelák a Vondráček přišli ze Slávie, ale byli hlavně na na farmě v Louňovicích. Uvidíme, jak zvládnou zimní přípravu. Putz, Janda a Vebr jsou Vlašimští. Určitě by mi chyběl Barák a ještě bych bral jednoho defenzivního záložníka alternaci za Ríšu Vebra.

A co útočníci?

Honza Jícha je náš klíčový útočník, venku nenahraditelný hráč, chodí do všech soubojů jako mašina, odvede strašné penzum práce a dostává hodně nakopáno. Doma na něj sice lidi nadávají, protože se každý zápas dostane do čistých šancí, ale nepromění je. Na podzim ale moc nehrál, zranil se a po operaci, vše uspěchal. Naštěstí se občas trefil Jakubov, který měl ale nevyrovnané výkony. Má ale předpoklady být dobrý hroťák, je vysoký a rychlý. Tomáš Matějka se potýkal s formou na začátku, ale udělal také obrovský kus práce, dal i góly a pomohl nám. Pokud budou všichni tři k dispozici, tak nepotřebujeme do útoku posily.

A co vy, zůstáváte ve Vlašimi?

Kvůli Vlašimi jsem v průběhu podzimu odmítl dva mančafty z první ligy. Požádali Vlašim, aby mě uvolnila, ale já nechtěl. Nejsem trenér, který utíká od rozdělané práce, ať je to druhá nebo třetí liga, i když bych šel za lepším. To nedělám. Půjdu někam třeba po skončení sezony, ale ne v půlce nebo nedej bože průběhu.

Jak bude vypadat zimní příprava?

Ta je nabytá a uvidíme, jak ji kluci zvládnou. V lednu hrajeme zápasy středa – víkend, jen s ligou a špičkou druhé ligy Táborskem a Žižkovem. Spartou začínáme a Slávií končíme. Proto jsme protáhli tréninky do půlky prosince, aby jsme hned se Spartou neudělali ostudu a po necelých třech týdnech volna začneme v pondělí 5. ledna zimní přípravu.

Budete mít čas trénovat, když hrajete tolik zápasů?

Na trénování moc času nebude, protože pokud bysme trénovali, jak jsme zvyklý v zimě, tak by byly zápasy o ničem a neměli bysme šanci udělat bod. Budu muset trošičku slevit. Nebudeme mít sice hlavní fyzický základ, proto chci mít mužstvo hned pohromadě, aby kluci dostali kondici do sebe v zápasech. Nechci je střídat po poločasech, protože by tak nebyl naběhaný nikdo. V únoru to bude lepší, zápasy jsou se soupeři z nižších soutěží a turnaj na Vyšehradě, kde odehrajeme něco a zbytek béčko. Už bude víc prostoru na trénování, ale i trochu pozdě. Takže to bude spíše herní příprava. Moje tréninky klukům dávají za uši, tak budou rádi, že bude mírnější. Já jim to stejně neodpustím, občas jim dám trénink, že odlezou po čtyřech.

Kde budete trénovat?

Na Lukách a pokud bude špatné počasí, tak ve sportovní hale, která je tu nádherná.

Jak jste spokojený s farmou v Louňovicích?

Jsem nespokojený, nefungovala jako farma. Pokud pošlete hráče na farmu, tak musí hrát. Na starost to měl Míla Brožek a byl taky velmi nespokojený. Louňovice se přes léto na třetí ligu posílily, nakoupily hráče, kteří mají větší peníze než naši hráči. A tak, když tam kluci přišli, tak je nepotřebovali nebo moc nehráli. Trenér řekl, že tam má lepší hráče. To si může myslet, ale nesmí nevypustit z pusy. Radši si vezmeme nějakou divizi, kde budou rádi, že tam naše kluky mají.

Ve Vlašimi jsme rok. Jak působení pod Blaníkem hodnotíte?

Musím ho hodnotit kladně. Přišel jsme s úkolem zachránit soutěž , což se povedlo a pro mě další plus, protože jsem nikdy o záchranu nehrál. Mužstvo ale na začátku bylo totálně dole a jeho nohejbal se mi velmi nelíbil. Postupně se udělal velký pokrok a mužstvo začalo hrát kombinační fotbal, i když se kádr zase v létě změnil. Nejdou ale dělat zázraky na počkání, potřebujete pracovat s hráči alespoň dva roky. Koncepční práce jde rychleji, když máte slušné hráče na vyšší úrovni. Vlašim je ale finančně omezená, a tak se dobří hráči těžko shání. Když jsem byl v Bohemce nebo v Liberci, tak se i tam dali udělat slušní hráči pro ligu, ale potřeboval jsem na to čas, minimálně tři roky, i když se to povedlo dřív. Tady se mi po půl roce sbalí a odfrčí jinam, kde se plácají a trenéři po nich chtějí něco jiného než já.

Jste poloprofesionální tým. Přivítal byste větší spolupráci s městem?

Máme obrovské problémy. Kromě Kolína, do kterého nevidím, jsou všechny druholigová mužstva stoprocentní profesionálové. Kluci jsou amatéři a máme problémy je všechny dostat na trénink. Přesto dělají maximum, za což je obdivuji. Navíc nám chybějí základní věci, které by profesionální soutěž vyžadovala. Jsme jediní, kteří nemají kustoda, protože si ho nemůžeme dovolit. Kluci si po tréninku hodí věci do tašky a doma si je vyperou. To, že nám někdy neteče teplá voda a netopí se, to už přecházím. Mužstvo by navíc potřebovalo na tréninku maséra, když už nemáme doktora. Profesionální podmínky sice nejsou, přesto chtějí kluci ve Vlašimi hrát a další se nabízejí. Abysme tohle všechno utáhli a mohli si dovolit, tak potřebujeme, aby nám více pomohlo město. Šokuje mě, že fotbal je ve Vlašimi asi jediný sport na takové úrovni a město mu pomáhá tak málo a neváží si toho. Když jsem byl v Michalovcích, tak to bylo malé město, přesto dalo na druholigový fotbal pět miliónů, i když měli špičkový volejbal a basketbal, protože na nás chodilo nejvíc lidí. V Liberci to bylo na začátku stejné jako ve Vlašimi, všichni dostávali podpory a my nic. Sešel jsem se s představenstvem, vysvětlil jim situaci, město nám pomohlo a dostali jsme se do první ligy. Bez podpory města to nejde. A tak obdivuju lidi z vedení, že dokáží financovat takovou soutěž, což je na hraně.

Větší sponzor by taky určitě pomohl…

Nemáme žádného většího sponzora, který by dal dva nebo tři miliony. Přitom je tady jedna velká fabrika Sellier Bellot a není nám schopna pomoct. To nechápu. Připomnělo mi to Mladou Boleslav, která dávalo do fotbalu směšnou částku a když se to podařilo probourat, tak město drží fotbal a škodovka, začala být hlavní zdroj příjmu. Nechceme žádný ranec, ale pomohlo by, kdyby měl klub o pět milionů víc, a tak by měli hráči trošku srovnatelné podmínky s ostatními. A tak před lidmi z klubu v čele s panem Jirušem smekám klobouk. Proto jsem tu rád zůstal a prodloužil smlouvu o dalšího půl roku, protože vidím, že všichni do toho dávají maximum a bylo by mi hrozně líto odsud odejít.

Co budete dělat ve volném čase na svém statku?

Vždycky se strašně těším domů. Na podzim nám z velkého stromu, který čtyři neobejmeme a je chráněný, napadalo tolik listí, že jsem to musel tři týdny uklízet a ještě to znečistilo jezírko. Když jsem doma, tak jdu ráno otvírat slepice, kachny a další naši zvěř, nakrmím je a domů se vracím, jen když mě manželka zavolá na oběd nebo na večeři. Pokud je sníh, tak ho uklízím na velkém nádvoří frézou, což je perfektní zábava. Mimo to se snažím něco dělat v dílně, protože mě to straně baví. Jsem kvalitně vybavený a co se doma pokazí, tak se snažím spravit, kromě aut, na které si netroufám. Na našem statku je krásně a jsem pořád venku. Nebavilo by něm jen být doma, číst si knížky nebo se dokonce dívat na televizi.

Na vašem hlase je slyšet, že jste nachlazený…

Chodím jen v šortkách a manželka i furt nadává, že se moc se neoblíkám. Nechával jsem se očkovat proti chřipce, což mi šíleně pomohlo a nenastydl jsem. Letos jsem to neudělal a už mě postihlo páté nachlazení. Alespoň jsem, se poučil a příště se zase nechám očkovat.