O delegaci na finále okresního fotbalového svazu se dozvěděl den předem. Co víc si Milan Rezek mohl přát, než oslavit životní jubileum přímo na hřišti v rozhodcovském dresu a s píšťalkou u ruky. „Od Komise rozhodčích jsem dostal nejhezčí dárek. Utkání mělo náboj, šťávu a pro mě se jedná o vyvrcholení sezony 2023/24. dohodli jsme se, že ho budu řídit já, kdy jsem utkání dostal jako dárek k padesátinám. Děkuji jim, že mi zápas přiřadili a jsem rád, že jsem ho pískal,“ uvedl oslavenec v den zápasu.

Finále zvládl solidně a zkušeně. Pyšely a Nespeky B se před tím střetly v rámci okresního přeboru, kdy zvítězily Pyšely 4:1 a nakročeno k vítězství měly i nyní, avšak nakonec prohrály 1:2. „ „ První poločas bylo utkání v normálních mezích. Ke konci začaly Nespeky hrát a poslední čtvrt hodiny byl zápas složitější, ale myslím, že jsem ho zvládl na normální úrovní,“ mínil Rezek. S blížícím se koncem zápasu musel ale mírnit emoce na hřišti a v nastavení dokonce vytáhnout červenou kartu. „Surová hra nepřiměřenou silou, kdy vyloučený hráč nehrál balón,“ viděl hlavní sudí celou situaci ze svého pohledu.

Rezek se roli rozhodčího věnuje už 27 let. Za tak dlouhou dobu zažil už ledacos. Doteď si ale pamatuje první zápas mezi dospělými. „Můj první zápas byl v Křečovicích, kde jsem řídil utkání mužů. Nastoupil tam hráč, který se loučil s kariérou a já ho v průběhu tří minut vyloučil,“ vzpomíná 50letý sudí, který je rázný rozhodčí, co si do toho nenechá od ostatních mluvit.

„Myslím, že jsem si vybudoval pozici, že kam přijedu, tak si do toho nenechám kecat. Kolikrát jsem slyšel, že přijel Rezek a nemá s ním cenu se dohadovat,“ usmívá se Rezek, který v průběhu kariéry strávil i pět let na krajské úrovni. Už několikrát se mu honila myšlenka v hlavě, že by ve funkci rozhodčího skončil. Zvlášť při cestách domů, kdy si zpětně přehrává zápasy, nicméně pokaždé hodil podobné úvahy za hlavu a pokračuje dál. „Člověk za týden otrne a zase jde do toho zpátky. Párkrát jsem uvažoval o konci, ale jde dál,“ podotýká zkušený sudí.

I u něj se ale najde mez, kterou by hráč neměli překračovat, jinak bude zde. „ Mám nějakou hranici, a když jí člověk překročí, tak je konečná. Když mluví někdo vulgárně, vyhrožuje či říká něco ohledně rodiny, tak je problém. Lidi jsou nesoudní, řeší své problémy na hřišti, což by se stávat nemělo,“ říká Rezek. V průběhu kariéry si všímá, že se zázemí a hřiště zkvalitnila, naopak kvalita hráčů opadá. „Úroveň v minulosti byla někde jinde. Dřív se trénovalo víc,“ má jasno 50letý arbitr, který by rád vydržel s píšťalkou u ruky minimálně další dvě dekády. „Baví mě to. Nabíjím se tím, chci u toho zůstat co nejdéle, pomáhat na okrese, v komisi co to jen půjde,“ uzavírá Rezek, člen Komise rozhodčích.