Co však hýbe šampionátem od začátku jsou novinky – jestřábí oko na brankové čáře, které již pomohlo Francii s Hondurasem ke druhému gólu Benzemy. Lidské oko by asi gól neuznalo, ale nová technika zjistila, že míč přešel po odrazu od brankáře brankovou čáru.

Druhou a ještě zajímavější novinkou jsou rozhodčí se spreji. Ne, že by malovali na objekty, ale kreslí si na trávník a ještě jim to lidé schvalují. Pěnou rychle mizícího spreje určují hráčskou vzdálenost 9.15 metru při trestných kopech a fotbalisté ve zdi u čáry stojí jako sprinter před startem, bojí se přešlápnout, aby nedostali žlutou kartu, což kvitují hlavně střelci.

Rozhodčí s pupíkem by měli problém se ohnout

Na mistrovství to funguje, ale šlo by to samé udělat na okresních kolbištích? Oslovení si nejsou tak jisti, v profesionálním fotbale je to super, ale v okresech by nechali vše při starém.

„Na mistrovství je to skvělá věc, protože rozhodčí odkrokuje požadovanou vzdálenost, namaluje čáru na trávu a hráči ji nepřelezou. Dříve byly stále dohady a hráči se posunovali směrem k míči. Toto si u nás dokážu představit v profesionální nebo poloprofesionální soutěži po kraj, nebo v ligových mládežnických soutěžích, které mají patřičnou úroveň a jsou tam delegováni tři rozhodčí, ale aplikovat to do okresního fotbalu, to ne. Okresní úroveň má svoje kouzlo, takovéto věci tam nepatří a rozhodčí si to většinou ukočírují," je proti zavedení novinky Josef Svoboda, předseda klubu Jawa Divišov a bývalý rozhodčí a s úsměvem přidává: „Navíc si nedokážu představit některé rozhodčí, kteří sotva po hřišti chodí, aby se ještě s pupíkem předkláněli a malovali čáru na trávník."

Je to dobrý pomocníček, ale do okresu ho nebrat

Podobný názor má i Jaroslav Cígler z Pyšel, jenž funkcionaří v Pyšelích a dělá i rozhodčího: „V profesionálním fotbale je to dobré, ale dát to do výkonnostního fotbalu je spíše směšná věc. Na mistrovství je to dobrý pomocníček, zvláště, když udělá rozhodčí obě čáry, jak u míče, tak u zdi, ale v okrese by to bylo zvláštní. Pískám už třicet let a některé věci nejdou stejně provádět. Člověk musí mít cit pro hru, občas se sice nějací hráči ozvou, že je zeď blízko nebo daleko, ale já s tím větší problém v zápasech nemám," má jasno Jaroslav Cígler a rýpne si: „Nemáme se pořádně kde vysprchovat a ještě by nám dali spreje do kapsy. To by asi neprošlo."

Ani nejlepší kanonýr okresního přeboru s 33 brankami, Pavel Žížala z Maršovic, jenž se také občas postaví k trestnému kopu, by to nehrotil a nechal vše při starém. „Bylo by to sice lepší, aby se nemohli střelci vymlouvat, že zeď stojí blízko. Na druhou stranu také občas kopu trestňáky v okresním přeboru, ale vážnější problém jsem se vzdáleností zdi neměl, když to rozhodčí odkrokovali. Pro některé sudí, kteří ukazují vzdálenost jen odhadem a nekrokují, by ale malovat čáry na zem byl problém. Nejenže sotva chodí, ale ještě by se museli ohýbat, což by pro jejich zdraví nemuselo být dobré," směje se maršovický střelec a dodává: „Pro profesionální fotbal je to dobrá věc a na mistrovství světa se to hodí, ale do okresního fotbalu bych to nedával."

S tím souhlasí i Vladimír Dřízal, trenér dorostu v Teplýšovicích: „Na šampionátu je to pozitivní věc, protože to byla hrozná neřest a hráči se posunovali dopředu proti míči. U nás ještě do krajů ano, ale do okresů je to zbytečné. Možná v budoucnosti."