Oba týmy hrají ofenzivní fotbal, ale nezapomínají bránit, což ví oba trenéři a nehodlají na svém stylu něco měnit. „Půjdeme do zápasu od začátku naplno a ofenzivně, vyčkávací taktika nám nesvědčí," má jasno maršovický stratég a divišovský kouč Martin Svoboda přitakává: „Mám zkušenosti, že zvláštní odchylky od stylu jsou spíše ku škodě. Takže budeme hrát stejně jako v předchozích zápasech, zkusíme soupeři vnutit svůj styl a případně ho můžeme podle průběhu utkání změnit." Diváci by se tak měli v nedělním odpoledni bavit fotbalem, ne vyčkávací taktikou.

Mužstva se nemají čím překvapit

Trenéři nenechávali nic na náhodě a svého soka mají zmapovaného, teď jen, aby hráči vstřebali, co jim dají kouči do vínku. „Divišov jsem osobně nesledoval, ale informace mám. Víme, že největší nebezpečí Divišova hrozí od střelcůPekárka a Jíši, gól může dát i Campodonico. Honzu Jíšu navíc znám z Týnce, kde jsem ho trénoval a dobře vím, co mu sedělo a nesedělo. Připravíme se na ně a doufám, že po zápase budeme spokojenější my," věří Žížala.
A co jeho protějšek Svoboda vypozoroval o Maršovicích. „Viděl jsem jejich první poločas s Neveklovem. Hrály velmi dobře po stranách a Žížala dělal neveklovské obraně velké problémy. Domácího kanonýra nebudeme hlídat osobně, ale zjistil jsem jeho nedostatky a na ty se zaměříme. Na soupeře se připravíme a pokusíme se zápas dovést ke zdárnému konci, abysme se stali půlmistry a mohli se přes zimu s radostí dívat na tabulku," hlásí.

Žížala má strach o svého syna Pavla

Všichni hráči by měli být trenérům k dispozici, větší vrásky na čele má ale domácí kouč, protože má zdravotní problémy jeho syn Pavel, s patnácti góly kanonýr mužstva. „Museli jsme ho v minulém zápase střídat, protože si stěžoval, že ho tahá stehenní sval. Doufám, ale že se dá do zápasu do pořádku," věří Žížala a také Svoboda nechává nahlédnout do zdravotní karty hráčů: „Se zraněními se potýkáme celý podzim a asi tak jen dva zápasy jsme hráli v sestavě, kterou bych si představoval. Kluci, kteří se vracejí po zraněních a hráli dříve v základu, naskočí do utkání až jako náhradníci."
Každý trenér by měl jít do zápasu s vírou vítězství, ale někdy i bod je dobrý. „Určitě chceme vyhrát, protože hrajeme doma a bodově bysme se dostali před soupeře. Uvidíme však, jak se bude zápas vyvíjet a třeba můžeme být nakonec rádi i za bod. Sílu soupeře známe a víme, že nás nečeká nic lehkého," myslí na zadní kolečka Jaroslav Žížala a ani Martin Svoboda nemusí nutně vyhrát: „I bod by byl ze soupeřova hřiště, z pohledu dvojzápasu, pro jarní část sezony velice důležitý."

Zápas naznačí, ale o postupu nerozhodne

Oba týmy mají po 13. kolech již velký náskok (9 respektive 10 bodů) před třetím Jankovem. Myslí si, že se již mezi nimi rozhodne, kdo postoupí. „Ještě nás čeká na jaře druhá polovička soutěže a zápas jen něco naznačí, nikoli rozhodne. Přesto si myslím, že o postup se s největší pravděpodobností rozhodne mezi Maršovicemi a Divišovem. Může se stát na jaře ledacos, ale desetibodový náskok je už veliký," míní maršovický kouč a divišovský kormidelník přikyvuje: „Muselo by se stát na jaře obrovské překvapení, aby do bojů o postup zasáhl ještě někdo další, protože odstup již je hodně velký," a navíc má na to tři úhly pohledů: „Pokud vyhrajeme, odskočíme Maršovicím na čtyři body a bude se nám na začátku jara hrát lehčeji. Jestli nám vydrží forma z podzimu, tak třeba nebude závěr sezony tak hektický a náskok udržíme. Pokud vyhrají Maršovice, tak to zůstane dál otevřené a budou před námi na dva body. Ještě může dojít i k rovnosti bodů a potom by záleželo na vzájemných zápasech, což musíme brát také v potaz."