Narození kluka je dražší než holky, hlásí Petrů

15. 2. 2013

Benešovsko – Cáluj, cáluj, ať máme za co pít – tak se musí chovat týmoví pokladníci sportovních mužstev. A že je to důležitá funkce, to ví každý a aby to v mužstvu klapalo, musí se „výběrčí daní" respektovat. Vždyť je po sezoně příjemné, když se posedí, popije, koupí se něco do lačného žaludku a účet se zaplatí z týmové kasy. Záleží také kolik se vybere a jak hráči přispívají. Někdy to má pokladník těžké než to z lakomců a držgrešlí vytáhne.

Ilustrační foto | Foto: Deník

PAVEL ŠIMÁČEK

„Neplatiči jsou všichni a špatně se to z nich tahá," zlobí se strážce pokladny benešovského divizního fotbalového mužstva Jan Žák a práskne: „Nejvíc do kasy přispívá Dominik Němec, který je jednoznačným králem baga. Největším neplatičem je ale Véča (pozn. masér mužstva Jiří Večera). Pořád se vymlouvá a přinese to třeba po půl roce. Vybrané peníze se nechávají na zápisné nebo závěrečnou."

Podobně je na tom brankář a strážce kasy u benešovských hokejistů Michal Holeš. „Nejvíc přispívají Starec, Muras a Burda hlavně za dřeváky (pozn. nejhorší v soutěži nájezdů po tréninku), ale taky to z nich nemůžu vytáhnout," povzdechne si Holeš a dodá, kam peníze nebo naturálie putují: „Basu vypijeme po tréninku nebo zápase, když něco zbyde, tak se to nechá v kabině na příště. Peníze se nechávají na různé akce jako Vánoce, Silvestr, konec nebo začátek sezony."

„Bonzákovi" Čičatkovi nikdo a nic neuteče

Na druhé straně pokladníci vlašimských hokejbalistů a vlašimských fotbalistů jsou na tom poměrně dobře – každý z hráčů zaplatí, i když se nikomu moc nechce. Pokud někdo nezaplatí hned, strhne se mu to z výplaty. „Největší přispěvovatel je Jakub Šindelář buď za neomluvené tréninky nebo mu občas zvoní mobil v kabině," hlásí kapitán hokejbalového mistra extraligy z Vlašimi Martin Čičatka, který sice není pokladníkem (t.j. Martin Straka), ale hlavním „bonzákem": „Všechno hlídám a hlásím hned prohřešky nebo třeba fotky a rozhovory v novinách pokladníkovi. Kasa se v pohodě zaplní, protože částky jsou ostré. Průběžně si za to koupíme basičku do autobusu po zápase a zbytek si necháme na posezení po sezoně. Naposledy padlo celé zápisné a že to byla pěkná částka."

U vlašimských druholigových fotbalistů je pokladník kapitán Jiří Petrů v klidu. „Neplatiči nejsou. Když to někdo nedá hned, strhne se mu to z výplaty a vyloženého dárce nemáme, všichni platí stejně," hlásí kapitán a odtajní na co peníze použijí: „Záleží kolik je v kase peněz a buď se použijí na konec sezony nebo při zápisném. Loni se nám ale stalo, že jsme museli platit balóny, které jsme během tréninků a zápasů ztratili. Přispívají i trenéři, někteří dají zápisné, trenér Urban nás pohostil v hospodě v Kácově."

Basketbalisté pokladníka moc neřeší

Pod bezednými koši se nebere funkce pokladníka vážně, i když se také přispívá. „Máme vypsané částky za prohřešky, ale vybírá se to až na konci sezony nebo se kupují narozeninové „dary"," hlásí „výběrčí" druholigových basketbalistek Benešova Jana Němcová a kapitán basketbalistů Benešova Jakub Malý přidává: „Letos to moc nefunguje, ale vloni bylo zvykem ke dni nejbližšímu k datu narozenin přinést pivo nebo zaplatit něco dobrého na po tréninkovém rozboru. Hráči se ale mohli za určitý obnos do kasy z této povinnosti vykoupit. Vybrané peníze se pak utratili na posledním výskoku (rozlučka se sezonou)."

Řepku ve florbale nechtějí

Poslední sortou jsou florbalisté Benešova, kterým je funkce pokladníka týmu tabu. „Motám se okolo florbalu v Benešově osm let a nepamatuju si, že bysme něco takového měli," překvapuje vedoucí týmu juniorek i žen a brankář veteránů Luděk Červ a se smíchem dodává: „Nechceme dopadnout jako fotbalová Sparta s pokladníkem Řepkou."

V ledním hokeji se těší na dřeváka

Ve většině týmů se platí do týmové kasy za klasické věci jako jsou zápisné, narozeniny, svátky, pozdní příchody, zvonící mobil a další. Pak jsou ale věci, jenž se pojí k danému sportu.

„U nás jsou to nedaný šestky, „doubleshit" (0 bodů, 5 faulů)," říká basketbalistka Jana Němcová a kolega Jakub Malý sazebník rozšiřuje: „Loni to bylo chybějící vybavení, technická chyba, vyfaulování bez vstřeleného bodu a odmítnutá stovka bodů – do této situace jsme se ale nedostali."

„Práskač" Martin Čičatka zase ukazuje na hokejbalové zvláštnosti placení. „Největší částka je za muže kola a za trest do konce zápasu. Někdy se hráč pěkně prohne, když dá hattrick, je muž kola a vyjde mu rozhovor s fotkou v novinách. Bez odezvy neprojde ani vlastňák nebo když brankář vychytá nulu," říká Čičatka.

V hokeji se všichni těší na pozápasové nájezdy na brankáře, kdo prohraje je dřevák a platí nebo musí přinést basu piv. „Předzápasový dřevák je za basu, na jiném tréninku za menší poplatek. Největší sazba je za neúčast na týmové akci," odtajňuje gólman.

Fotbalisté Vlašimi i Benešova platí za stejný prohřešek – přestřelení ochranné sítě za brankou, ale každý s jiným cílem. „Pokud se někdo trefí na balkón v hotelu, tak je to dražší," směje se benešovský Jan Žák a vlašimský Jiří Petrů přidává: „Hráč zaplatí jednou tolik, když se trefí až do sila."
Pod Blaníkem mají také v ceníku jednu kuriozitu. „Narození kluka je dražší než holky," překvapuje Jiří Petrů.