„S vedením jsme zhodnotili sezonu jako úspěšnou, když jsme jako nováček a jediné neprofesionální mužstvo v soutěži, skončili na sedmém místě se čtyřiceti body,“ je spokojený s umístěním kouč.
Přál jste si být v tabulce výše?
Před soutěží jsme byli novináři a části odborníků určení do role jednoznačných sestupujících a většina lidí tvrdila, že nemáme ve druhé lize co dělat, ale my jsme to zvládli. Na základě úspěšného podzimu jsme chtěli skončit mezi čtvrtým až šestým místem, což se nám nepovedlo. Před soutěží byl náš úkol zachránit se, a to že jsme skončili sedmí, překonalo všechny naše cíle a je obrovským úspěchem Vlašimi.
Po podzimu odešli z mužstva střelci Bálek s Kalabiškou do ligy. V zimě přišly do Vlašimi noví hráči, kteří, hlavně střelce gólů nenahradili. Vždyť útočníci Markovič, Svátek a Petr vstřelili pouhé čtyři góly za čtrnáct zápasů, což je asi málo.
Na podzim jsme příležitosti proměňovali, ale na jaře se nám to nedařilo, což byl náš největší problém. Na Kalabišku s Bálkem, kteří nastříleli na podzim neuvěřitelných 21 gólů, pracovalo celé mužstvo a oni proměňovali šance. V zimě jsme stavěli nové mužstvo, vybírali jsme z nabídky, která byla na trhu, vsadili jsme na Svátka, který nezklamal po herní stránce, ale v zakončení.
Není jen všechno o útočnících, také jim někdo musí šance připravovat a vaše ofenziva již nebyla taková jako na podzim.
Musíte si ale uvědomit, že nám na jaře chyběli kromě Kalabišky s Bálkem ještě chyběli defenzivní záložník Křeček a krajní a strašně důležití hráči pro naši ofenzivu – Borák a nejrychlejší hráč druhé ligy Ondra Průcha, který se zranil. A nově příchozí hráči na kraj zálohy je nenahradili. Již jsme neměli takovou sílu v útočné fázi jako na podzim.
Začátku jara jste se obával, přesto jsme uhráli z čtyř těžkých zápasů šest bodů. Poté ale měli sérii osmi zápasů bez výhry, ale nakonec jste si fanoušky usmířili dvěma výhrami na závěr. Co bylo příčinou výkyvů?
Musíme to brát z různých pohledů. Ze čtrnácti zápasů na jaře jsme sedmkrát bodovali, z toho třikrát remizovali, což je při tříbodovém systému málo. Kromě zápasu s Vítkovicemi jsme si vytvořili v každém utkání pět, šest stoprocentních šancí, které jsme nedokázali proměnit. Problém nám dělala mužstva, která hrála hodně zezadu, a my jsme se nedokázali prosadit do zhuštěného prostoru. Když se hrálo nahoru - dolů, tak jsme měli větší šance uspět. Přesto tým na jaře ukázal svoji kvalitu a těžké zápasy, když o něco šlo, zvládl.
Na podzim jste fanoušky namlsali a na jaře byli s vaší hrou nespokojeni, což hlavně při porážce s Vítkovicemi dali hlasitě najevo. To vás asi muselo mrzet?
Je to fotbal. Fanoušci jsou na světě všude stejní, když vyhráváte, plácají vás po ramenou, když se prohrává, tak na vás pískají. Ve Vlašimi je fantastické publikum a fanoušci mají právo si zakřičet. Osmnáct měsíců ve Vlašimi trénuji a šestnáct jsem jen vyhrával, takže si myslím, že to tak z naší hrou nemůže být špatné. Vyhořeli jsme jen doma v zápase s Vítkovicemi, podobně jako na podzim na Dukle. Když se podíváme na tabulky, tak kromě Jihlavy, Ústí nad Labem, Hradce Králové a Jihlavy měla všechny mužstva obrovský propad a nepředváděla výkony jako na podzim a my jsme se za celou sezonu nedostali ani jednou na sestupové příčky. Fanoušci vidí jen zápas a ne věci okolo. Ve Vlašimi se dělá fotbal v pěti, šesti lidech, jinde v deseti až dvanácti. V lize je pět mančaftů, které mají pětkrát větší rozpočet než my, přesto jsme z průměrných hráčů dělali Top hráče druhé ligy. Odešli od nás v zimě Bálek, Kalabiška, Křeček a Borák do ligy a hráli v ní dobře. Myslím si, že děláme fotbal ve Vlašimi, v daných podmínkách dobře a dokázali jsme strašně moc. Musíme před hráči smeknout a poděkovat jim.
V posledním zápase s Opavou bylo všem „jasné“, že prohrajete, aby se soupeř zachránil. Vy jste ale všechny spekulace popřeli, vyhráli a poslali Opavu do MSFL.
Všechny zápasy, ve kterých se spekulovalo, jsme zvládli. S Čáslaví byl zápas stažen z nabídky sázkových kanceláří, Hlučín hrál o záchranu, Zlín chtěl postoupit do ligy a Opava, která hrála o záchranu. Tři jsme vyhráli a jeden zremizovali. Hráči byli pod enormním tlakem a nemůže nám nikdo říci ani půl slova, že bysme něco vypustili. Ukázala se síla kolektivu.
Během sezony jste honili dva zajíce, záchranu ve II. lize a postup béčka do divize, což se v obou případech povedlo, i když jste měl nedostatek hráčů a také se stalo, že v jeden den nastoupili dva hráči dopoledne v Třinci a odpoledne v Berouně. Neuvědomil jste si, že bylo riziko s tak úzkým kádrem honit dvě soutěže?
Na začátku soutěže jsme si sedli, dali jsme si dva cíle - záchranu ve druhé lize a postup béčka do divize. Podle finančních podmínek jsme dali dohromady kádr, který by měl na obě soutěže stačit, pokud nepřijdou zranění a karty. Bohužel se nám na začátku jara zranili tři hráči Průcha, Patka a Kopecký dlouhodobě, do toho se přidaly tři další zranění kolene a po zákrocích soupeřů, což nejsme schopni ovlivnit. Na podzim nám držel kádr pohromadě, ale jaře se všechno zbortilo, přesto jsme to dotáhli do zdárného konce, což ukazuje sílu kolektivu. Kvalita hráčů sice nebyla jako na podzim, ale hráči bojovali a hráli srdcem. Musíme jen smeknout, že jsme s úzkým dokázali nevídané věci.
