„Neustále se člověk musí nabízet a pomáhá mi, že umím číst hru, ke gólům také samozřejmě potřebuju i štěstí,“ odhaluje útočník recept na střílení branek.
Kanonýr také nezapomíná, že bez spoluhráčů by tolik branek nedal. „Pokud šlape kádr, může dát útočník hodně gólů. Na druhou stranu, bez dobrých spoluhráčů, dá gól vyjímečně, ale hattricky nemůže střílet pravidelně,“ má jasno střelec, který vsítil Čerčanům a Jablonné nad Vltavou sedm gólů za zápas a Křečovicím šest. I když je to jen v „pralesní“ lize je to výkon, před kterým se smeká.
Střední škola stopla fotbal
Jiří Moulík začal s fotbalem již v pěti letech ve Viktorii Žižkov, kde hrál do třinácti let. S nástupem na střední školu, ale přišlo velké a nečekané rozhodnutí. „Neměl jsem čas, a tak jsem s fotbalem na čas přestal,“ překvapil.
Ve dvaceti letech kanonýra „ukecal“ kamarád Mudr do Líšnice, kde trénoval jeho otec, který ho měl v žácích ve Viktorce Žižkov. „Tam jsem byl jen chvilku, protože jsem to měl daleko, a tak jsem šel hrát do Neveklova,“ dodal k obnovení fotbalové kariéry.
V 21 letech se přestěhoval do rodných Lešan a začal tam hrát. Následně byl na hostování třikrát v Maršovicích, jednou v Týnci nad Sázavou (Krajský přebor) a v Nespekách. „Když opomenu Viktorku a Lešany, tak se mi nejvíce líbilo v Maršovicích,“ vzpomíná na dny, kdy válel v okresním přeboru a I. B třídě.
V létě se vrátil ke kořenům
Sedmatřicetiletý útočník se v létě vrátil do rodných Lešan, s úkolem pozvednout úroveň mužstva a snažit se opět postoupit do III. třídy. „Kde jinde by měl člověk hrát, než tam, kde to má nejraději, tedy doma, byť je to pralesní liga,“ neváhal s návratem.
Před sezonou se pokusili v Lešanech dát kádr dohromady, aby hráli lépe, než v minulých sezonách. „Myslím si, že se to podařilo, což se projevilo se jak na hře, tak ve výsledcích. V přípravě, mistrovských zápasech a především v okresním poháru, kde se nám podařilo postoupit přes Neveklov, Struhařov a Úročnici,“ vypočítává úspěchy podzimu.
Kvůli zranění jsou Lešany až třetí
Přesto ani 55 branek (jasně nejvíc ze soutěže) nestačilo na první místo a Lešany jsou po podzimní části dokonce až třetí za Václavicemi a Křečovicemi. Na lídra ztrácejí pět bodů. „Mrzí nás to, bohužel se nám zkraje soutěže zranili dva klíčoví hráči Michal Dvořák a David Berka,“ smutní a poznamenává: „Troufnu si tvrdit, že s nimi bychom neztratili ani bod.“
Lešanští se ale nevzdávají vidiny postupu, i když to lámat přes koleno nebudou. „Chceme vyhrát každý zápas, pokud by to bylo na postup, porveme se o něj, ale není to nyní priorita lešanského fotbalu,“ hlásí.
Střelec postup nevzdává
A co ještě chce kanonýr ve fotbale dokázat nebo jaký má sen? „Posunout Lešany do vyšší soutěže,“ dodává jedním dechem.
Díky projektu Gambrinus „Kopeme za fotbal“, do kterého se Lešany přihlásily, získalo mužstvo sadu dresů. „Je to povedený projekt,“ krátce ale výstižně poděkoval za podporu Jiří Moulík, který se již těší na futsalové boje. V dresu průměrných FC Tisem již dvakrát po sobě získal korunu krále střelců a nejlepšího muže v kanadském bodování Okresního přeboru.
