Kliknutím zvětšíte
Byl to zvláštní fotbalista. Říkalo se mu Čára nebo Pecháček, takovou měl občas smůlu. Vždyť nikdy nedal ani jeden ligový gól, přitom odkopal v dresu slavné Dukly 328 utkání a získal sedm mistrovských titulů! Když už góly dával, tak do vlastní sítě, tím byl pověstný. Přesto ho jiná legenda, brankář Ivo Viktor, měl tak rád, že mu ve své biografické knize věnoval celou kapitolu. Čadek byl totiž dobrácká povaha, navíc bojovník, co kamaráda nikdy nenechal ve štychu.
Vrcholem Čadkovy smůly byly reprezentační zápasy. Proti Západnímu Německu si brankář Stacho poklepával míčem o zem a najednou se tam nachomýtl Čadek a o jeho patu se míč odrazil do brány! Naštěstí pro něj Čechoslováci vyhráli tehdy 3:2. Na zmíněném MS 1958 ve Švédsku se Čadek zranil proti Severnímu Irsku a jeho náhradník Ján Popluhár zahrál tak dobře, že už ho nikdy do sestavy nepustil…
Čadek kopal v Pavlíkově do svých patnácti roků, pak odešel do Strakonic a později do Čakovic. Tam ho objevil kladenský trenér Dukly Praha Karel Kolský a pro vojenský klub tak získal ohromné srdce.
Protihráči ani soupeřovi fanoušci ho neměli rádi, vadil jim jeho ostrý, nemilosrdný styl. Zato na Dukle ho milovali. Ne náhodou byl u sedmi titulů, u slavných výjezdů do New Yorku mezi mrakodrapy, dvakrát ve čtvrtfinále Poháru mistrů, dnešní Ligy mistrů.
Po skončení kariéry se v roce 1971 stal správcem areálu na Julisce, kam chodil na zápasy svého milovaného klubu prakticky až do smrti. Na slavného pavlíkovského rodáka nezapomene ale nejen Dukla, ale žádný fanoušek, který má fotbal rád.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
