Máte sezony jako na houpačce. Před dvěma lety jste se zachraňovali, loni jste skončili třetí a letos jste se zachránili až v posledním kole. Čím si to vysvětlujete?

Ano, to je bohužel pravda. Kondrac bude hrát příští rok jubilejní desátou sezónu v 1. B třídě. Kromě dvou zmíněných případů jsme hráli o záchranu pouze jednou, jinak jsme se vždy umístili v horní polovině tabulky. Před dvěma lety přišlo první varování, když se nám nedařilo hlavně výsledkově. V loňské sezóně se nám povedl vstup do soutěže a hlavně k nám výborně zapadl Petr Pavelka z Načeradce, který přinesl nadstandardní kvalitu.

Jak hodnotíte sezonu?

Rozdělil byl jí na dvě části. Na podzim výsledky neodpovídaly předváděné hře, hráli jsme solidní fotbal, ale některé zápasy, kdy jsme byli výrazně lepší (např. v Sedlci–Prčici), jsme prohráli. Na jaře se k výsledkové mizérii přidala i herní, střídali jsme výkony jako na houpačce. S předními celky tabulky jsme hráli solidně, ale bez výsledků. Naopak s mužstvy ohroženými sestupem jsme téměř vždy zklamali.

Začátek jara se Vám hrubě nevydařil a šest zápasů za sebou jste prohráli. Proč?

Vidím více příčin, ale ta základní je jasná. Na jaře jsme vždy čerpali z výborné zimní přípravy. Stále platí, že Kondrac musí hrát fyzicky náročný fotbal, pokud chce v náročné krajské soutěži uspět. Poslední zimní příprava byla katastrofální. Na výroční schůzi v zimě jsem apeloval na všechny hráče, aby si uvědomili, že Kondrac na 1. B třídu nemá patent a aby zvýšili tréninkovou účast a přidali, jinak nás nečeká nic veselého, bohužel jsem byl málem prorokem. Pro ilustraci jsme tři týdny před soutěží v přátelském utkání museli z důvodu absence postavit dva hráče z béčka plus mě. První jarní kolo jsme hráli s Kostelcem velmi dobře, ale prohráli. Další kolo ve Zbraslavicích nebylo vůbec o fotbale a výkonu – čtenář pochopí. A už jsme se vezli.

Kdo Vám nejvíc chyběl?

Petr Pavelka, který se v zimě rozhodl vrátit do Načeradce pomoci zachránit III. třídu a toto oslabení se ukázalo jako mnohem větší, než jsme si představovali. Je jasné, že když mužstvo hraje o záchranu, nemůže očekávat od mladých hráčů zázraky, ale popravdě řečeno, jsme si například od Jaroše, který přišel z Vlašimi, slibovali o něco více. Na jaře nevstřelil ani jednu branku, ale je to mladý perspektivní hráč a máme o něj nadále zájem.

Vysoká výhra v sedmém jarním kole nad Jesenicí, stejně jako vítězství v Tuchorazi a doma s Kouřimí, Vás opět dostaly do hry. Co se změnilo v týmu, že začal šlapat?

Nevím o nějakém zásadním zlomu, s hráči jsme několikrát po zápasech diskutovali o jejich výkonech. Před Jesenicí byla situace již téměř kritická a byli jsme mnohými odepisováni k sestupu. Možná právě proto se hráči více semkli, začali více jezdit po zadku a více přemýšlet o fotbale.

Závěr Vám opět moc nevyšel a nakonec jste se zachraňovali v posledním kole hubeným vítězstvím nad již sestupující Ratboří. Spadnul Vám po posledním hvizdu kámen ze srdce?

Kámen nám spadnul ze srdce opravdu obrovský. V posledním utkání jsme navíc mohli vyhrát 7:1 a nikdo by se nemohl divit, ale hráči se rozhodli, že nás budou napínat celou sezónu až do poslední minuty. Každopádně mě těší, že jsme se dokázali zachránit vlastními výkony, co jsme si neuhráli, to jsme neměli.

Pomohlo k záchraně také hodně vstřelených branek, když z 60 vsítil Jakub Vítovský 22. Udržíte ho v týmu i v další sezoně?

To je pravda. Je paradoxem, že jsme měli kladné skóre, ale do posledního kola jsme hráli o záchranu. Téměř všechny utkání jsme prohráli o gól nebo o dva, naopak několikrát jsme vyhráli vyšším rozdílem.
Jakub Vítovský je zajímavá postava. Některé utkání o něm vůbec nevíte jako například doma s Chocerady a je zralý na střídání. Ale jinak je to typický kanonýr a opravdu velmi často dokáže dát důležité branky a pomoci mužstvu. Vstřelit 22 branek je výborný výsledek, mohlo jich být i mnohem více. Že bychom o Vítovského přišli nepředpokládám, paradoxně vůbec netrénuje a navíc jsem přesvědčen, že se mu v Kondraci líbí.

Kádr se Vám obměňuje jen minimálně, nechtělo by to větší řez?

Ano, to nás čeká. Generace Linharta, Michala Kubína, Záklasníka, Mlezivy a dalších logicky stárne. Není možné, aby hráli všichni tito starší hráči v základu. I když například tréninková účast Mlezivy a Michala Kubína je ukázková a pokud hráče netrápí zranění, jsem přesvědčen, že se dá 1. B třída hrát i po 35 letech. Tím ovšem nechci říct, že máme staré mužstvo, pro zajímavost, jenom dva soupeři v jarní sezóně měli mladší základní sestavu (Kouřim a Ratboř). V létě se k nám vrátí Petr Pavelka, další posilu z okresního přeboru máme domluvenou a nebránili bychom se posílení ještě o jednoho hráče. V průběhu sezóny by se navíc mohli vrátit po zranění Petr a Jarda Sedláček, což by bylo zcela jistě také posílení.

Máte náročné diváky, kteří Vám jistě dávali neúspěchy „sežrat“. Jak s fanoušky vycházíte?

V poslední době je vše v naprostém pořádku, fanoušci nám zachovali přízeň, i když jsme hráli špatně a za to bych jim chtěl jménem všech touto cestou poděkovat. V každé činnosti a ve fotbale obzvlášť platí, že ne vždy se daří podle představ, většina našich skalních fanoušků fotbal hrála, takže se umí vžít do pocitů hráčů.

Co budete chtít změnit v týmu, aby se tato situace neopakovala a měli jste lepší spaní?

O posílení jsem již mluvil, to je zásadní věc. Jsem přesvědčen, že se zvýšenou konkurencí se zlepší i tréninková účast některých hráčů, kteří budou muset více bojovat o sestavu. Jenom kvalitnější konkurence zvyšuje výkony všech členů mužstva. Bohužel na jaře někteří hráči museli hrát v základní sestavě, i když jejich výkony tomu neodpovídaly.

Kdy začínáte letní přípravu a jaké máte přípravné zápasy?

Přípravu začneme v pátek 22. července, jako vždy mini soustředěním na kondrackém hřišti. Utkáme se s Olbramovicemi, Miřeticemi, sehrajeme turnaj v Mezně a další tři zápasy se teprve domlouvají.