Ulevilo se vám?
Samozřejmě jsem rád, jsem útočník a ti by čas od času góly dávat měli. Ale pokud bych nedal a my vyhrávali jako doposud, tak by mi to určitě nevadilo.
Po vašem gólu se stalo něco nevídaného. Šedesátiletý trenér Petržela ulehl na zem a vystřihl dvacet kliků. Bylo to prý kvůli sázce s vámi. Je to pravda?
Trenér mi v týdnu říkal, že bych už branku mohl dát, a pokud se to stane, takže udělá 20 kliků. Já jsem to sice neviděl, ale slib prý splnil, takže jsem spokojený (smích)
Už vám trenér říkal, co udělá příště, když dáte gól?
Zatím neříkal nic. Myslím, že už nic slibovat nebude, chtěl to moje trápení asi trochu odlehčit (smích).
Je víc takových sázek v týmu?
Samozřejmě nějaké sázky a hecování probíhají pořád, ale že by se s námi sázel trenér, to ne. Spíše někdy něco pronese, ale pokud bychom to splnili a on to nedodržel, určitě bysme mu to připomněli, takže už si asi dává pozor.
Trenér se asi snaží odlehčit i tímto nervy v cestě za záchranou Fotbalové národní ligy. Pomáhá vám to?
Snaží se a asi ví, co dělá. Jelikož se zatím docela daří, tak to asi i pomáhá. Samozřejmě pokud bychom nevyhrávali, tak by to bylo asi jinak.
Do jara jste vstupovali jen s jednobodovým odstupem od sestupových pozic, po osmi jarních kolech je odstup již 12 bodů. Co zatím stojí?
Asi jako jediní ze spodku tabulky jsme zvládli všechny důležité zápasy s našimi „sestupovými konkurenty", což bylo obrovsky důležité a to je důvod, proč jsme se sestupu vzdálili. Dalším plusem jsou nečekané body ze Žižkova, tam každý určitě nevyhraje.
Kolik podle vás stačí ještě uhrát bodů na záchranu?
Když beru tu nejzazší teorii, tak ještě sedm bodů. Osobně si ale myslím, že už jsme asi zachráněni. Doufám ale, že nějaké body ještě přidáme a udržíme minimálně to desáté místo, které bychom po podzimu brali všema deseti.
S Varnsdorfem jste inkasoval čtvrtou žlutou kartu, která vás vyřadila z nedělního zápasu na hřišti lídra tabulky Hradce Králové. Mrzí vás to?
Mrzí, protože si tam už asi nikdy jindy nezahraju, ale i to k tomu tady patří. Na druhou stranu budu moct v dalších zápasech nastoupit bez rizika, že bych dostal žlutou kartu a potom stál, takže si to prostě vyberu teď.
Má to, že se nebudete připravovat na zápas, alespoň nějaké výhody nebo stejně budete muset na soustředění a následně se dívat na zápas?
Výhodu to nemá žádnou, pokaždé, když někdo stojí za karty, tak se připravuje s týmem normálně jako by šel hrát. Na zápas se dívat bohužel nebudu, protože pojedu nejspíš hrát za farmu do Louňovic.
Na jaře vás také stále pronásledují zranění (prst u ruky, kotník, záda). Jak je vám v současné době po těle?
Teď se cítím, čím dál tím líp a doufám, že to tak bude pokračovat. Záda léčím a už mě skoro vůbec nebolí, ale na zápas radši beru nějaké léky. Zranění prstu a kotníku neberu jako nic vážného, nijak extra mě to neomezovalo.
Co si přejete do zbytku sezony?
Doufám, že ještě nějakou výhru přidáme a skončíme co nejvýš. V zimě nás spousta lidí odsoudila k sestupu a nevěřila nám, tak jim snad dokážeme, jak moc se spletli. Po pěti letech co ve Vlašimi druhá liga hraje, už ustoupila vlna euforie a málokdo si uvědomuje, jak kvalitní a především funkcionářky náročná soutěž to je.