Tomáši, čtyři góly do sítě vlašimského béčka… Je to váš střelecký rekord mezi dospělými nebo to někdy bylo ještě lepší?

Ano, v mistrovském utkání je to můj rekord mezi dospělými.

close Tomáš Kramný. info Zdroj: Deník/Michal Káva zoom_in Tomáš Kramný. Byly to čtyři góly ze čtyř šancí nebo jste si dovolil i něco zahodit?

Šancí bylo více. Ze dvou situací jsem mohl ještě udeřit, ale aspoň měl nějakou práci podavač míčů. (směje se) Ani Cristiano Ronaldo nepromění každou šanci. (směje se)

Největší pozdvižení samozřejmě budí ten konečný výsledek. Zažil jste někdy něco podobného?

Takový výsledek jsem zažil naposledy v mládežnické kategorii, ale nikdy ne ve fotbale mezi dospělými. Trochu to lze přirovnat k zápasu na Spartaku Příbram, kde jsme utrpěli porážku 0:8.

Jak jste vnímal zápas ze svého pohledu? Nebylo vám soupeře tak trochu i líto? Dá se takový zápas z pozice toho vítěze i užít nebo už si pak člověk také říká, ať už je konec?

Určitě je zápas, který skončí o branku nebo o dvě, zajímavější než to, co jsme předvedli teď. Po zápase jsem se bavil s diváky a ti chtějí vyrovnané a vyhecované zápasy až do poslední minuty. Vlastně od dvacáté minuty bylo jasné, jak zápas dopadne a v podstatě se jen dohrávalo a to nikoho už nebaví, jak hráče tak i diváky a rozhodčí. Líto… to bych ani neřekl. Jejich přístup k zápasu byl takový, jaký byl. Oni, když si vzali kluky z áčka, tak nadělovali a teď poznali, jaké je to z druhé strany.

close Tomáš Kramný. info Zdroj: Deník/Michal Káva zoom_in Tomáš Kramný. Konec sezony vás zastihl ve skvělé formě, vyhráli jste posledních pět zápasů. Kde se to ve vás vzalo?

Ano, máte pravdu. Už vlastně od začátku jara jsme sbírali cenné body proti týmům z předních příček. Důsledkem jsou dvě razantní změny. Prvním je změna stylu hry a hlavně kvalitní zimní příprava, jejíž součástí bylo zimní soustředění v Českém Dubu. Druhou změnou je příchod Milana Matouška, který přišel z Benešova a zaznamenal už deset gólů, má velký podíl na záchraně mužstva.

V jednu chvíli jste byli nebezpečně blízko sestupovým příčkám, teď jste devátí. Měli jste před sezonou nějaké ambice nebo plány? Je ten střed tabulky adekvátní vašim výkonům nebo to mohlo být i lepší?

Ano, byli jsme tam slušně namočení, ale jsem strašně rád, že jsme důležité zápasy zvládli. Každý tým i každý jednotlivec má ty nejvyšší ambice a naší bylo hrát o čelo tabulky. Po promarněném podzimu nám bylo jasné, že nás bude čekat boj o záchranu a ten jsme naštěstí vyhráli. Deváté místo určitě není adekvátní k našim výkonům. Jsme tým, který patří na vyšší příčky soutěže.

Ve Voticích hrajete už několik let. Jak se vám tomto klubu hraje? Jak se vám líbí? Jakou máte partu?

V týmu SK Votice je skvělá parta. Na tréninku i v zápase táhneme za jeden provaz a samozřejmě i v restauračních prostorech. (směje se) Skvělá parta je základ úspěchu a v kritických momentech se to ukázalo.

close Tomáš Kramný. info Zdroj: Deník/Michal Káva zoom_in Tomáš Kramný. Koukal jsem do statistik a teď máte na kontě devět gólů. Takže o víkendu jste své číslo skoro zdvojnásobil. Berete tuto sezonu jako střelecky úspěšnou?

Určitě to není sezóna střelecky úspěšná. V přípravě se mi dost dařilo, ale do mistráků jsem to nedokázal přenést. Devět gólů je hezké číslo, ale chce to více. Doufám, že ještě nějaký přidám.

Máte nějaké fotbalové sny a přání, které byste si rád splnil a jejich naplnění je reálné?

Každý malý kluk, který miluje fotbal, má sen hrát fotbal na nejvyšší úrovni. Můj sen bylo hrát za londýnskou Chelsea. Momentální fotbalový sen už nemám. Jsem spokojený tam, kde jsem. Jsem fotbalový rozhodčí na úrovni Středočeského krajského fotbalového svazu a tímto směrem bych to chtěl dotáhnout co nejdále. Proto se snažím dávat pískání co nejvíce a hraní je už na pozici číslo 2.

Jak dlouho pískáte?

Šest let.

Co vás k tomu přimělo, dát se k rozhodčím?

K rozhodčímu mě přivedl děda, za což mu tam “nahoru” děkuju. Ve fotbale mě vždy podporoval, ale bylo jasné, že ze mě druhý Ronaldo nebude, tak mi ukázal jednu z cest, kudy lze dojít ve fotbale někam výše.

close Tomáš Kramný. info Zdroj: Deník/Michal Káva zoom_in Tomáš Kramný. Když jste sám rozhodčí, dovedete pochopit, když v zápase, v němž hrajete, udělá rozhodčí nějakou chybu?

Určitě ano. Dřív, když jsem hrál, tak jsem byl na rozhodčí někdy i ostrý a dostal jsem i červenou kartu za kritiku. Ale jakmile jsem začal pískat a zjistil, co to všechno obnáší, poznal všechna pravidla, poznal tu dřinu, která je za tím schovaná, tak jsem ihned otočil a všechny rozhodčí respektuji a nevyjadřuji se k žádnému jejich rozhodnutí. Ba naopak, když vím, že to je těžké utkání pro rozhodčího, tak se mu snažím pomoct, pochválit ho a nebo uklidnit svůj tým. Poznal jsem, že jsou situace, které není snadné vyhodnotit a hlavně jsem poznal, jaké to je, když někdo rozhodčímu nadává.

Je to v nižších soutěžích někdy opravdu adrenalin? Někdy je to dost adrenalin. Největší problém je asi neznalost pravidel a s tím je i spojena jejich neustálá změna. Nejvíc rozebírané, jak všichni víme, je hra rukou. A to je dost těžké na těch nejnižších úrovních vysvětlit. Proto jsem rád, že jsem se dostal výš. V krajských soutěží jsou už hráči a funkcionáři celkem gramotní, ale ne vždy. (směje se)

Máte ambice se jako rozhodčí neustále posouvat? Určitě ano. Minulý rok jsem udělal další krok tím, že jsem se posunul do vyšších soutěží. Pískání věnuji teď maximum a musím sbírat zkušenosti od starších a zkušených kolegů. Určitě nějaké ambice mám, ale jsem nohami na zemi a musím jít krok po kroku.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...