Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hněv byl směřován především na sudího Jiřího Kříže, jeho asistenty Marka Janocha a méně už Viktora Patáka. Na jejich hlavy pršely nepříliš lichotivé výrazy. „Nebylo divu, když Jirny v normální hrací době nejsou schopny dát gól. V nastaveném čase se nejméně dvakrát mělo kopat od branky, ale rozhodčí si neustále vymýšleli rohové kopy. Nakonec jsme inkasovali v sedmé minutě nastavení,“ řekl rozlobený vedoucí a manažer Sokola Brozany Jan Kudlička.
Musela zasahovat pořadatelská služba. Nicméně po tomto konfliktu nakonec došlo k podání rukou. Pokud bylo řečeno A, povězme i B. Brankář Brozan Havránek nakopl kbelík s vodou s takovou vehemencí, že nechybělo moc, aby vážně zranil malé dítě. Eventuální následky raději dál nedomýšlejme. S tím, že takový zkrat by mohl skončit i u soudu. Emoce nikdy nebyly tím nejlepším rádcem. „Souhlasím. Neřekl bych rovněž křivé slovo na adresu sudích, kdyby domácí rozhodli v normálním čase. Klidně mohli vyhrát 3:0. Natahovat ovšem čas tak dlouho, dokud se domácí netrefí, to je pak umění zachovat chladnou hlavu,“ zlobil se sportovní manažer Sokola Brozany a dodal. „Rozhodčí neměli čisté svědomí, jinak by neutekli do kabin první. Přitom ze hřiště mají odejít až hřiště opustí obě mužstva. Navíc pořadatelská služba nezajistila odchod našich hráčů do kabin. Dokonce došlo i k napadení našeho trenéra Jiřího Němce domácí ochrankou. Přitom celý zápas se působil slušně, hráče nabádal, aby nekecali proti rozhodčím. Nakonec se po zápase pomalu dočkal i škrcení. Navíc náš brankář utržil i několik ran pěstí. Divím se, že nešel marodit. Je hrozné, co se teď ve fotbale děje,“ dodal k emocím po zápase manažer Jan Kudlička.
Nadhled zachoval kapitán Brozan, zkušený exligista, stoper Radek Divecký. „Škoda. Rozhodlo pár vteřin o tom, abychom si odvezli bod.“
Pohled neutrální? Přítel Radka Diveckého, s nímž bývalý útočník Teplic oblékal žlutomodrý dres, Ivan Kopecký: „Jirny to neměly proti devítičlennému bloku Brozan vůbec jednoduché. Nakonec však zaslouženě zvítězily.“
Své si k utkání řekl i šéftrenér Viktorie Josef Jícha: „Z mého pohledu je to hodnocení jednoduché. Soupeř dělal všechno, jen nehrál fotbal. Po celý zápas se věnoval pouze defenzivě. Směrem dopředu do přestávky vážněji neohrozil naši bránu. Po ní už vůbec ne. Dalekonosné pokusy byly pro Štěpničku malými domů. Co se týká Jiřího Němce. Na jedné straně má můj respekt jako někdejší reprezentant, hráč Schalke, ale jako kouč se choval jako zoufalec. Patrně se mylně domnívá, že někoho jeho někdejší kariéra zajímá. Jeho svěřenci by se měli víc koncentrovat na hru, než na věci kolem. Měli totiž neustále připomínky. Na naši adresu. Nikoliv tu svou k řadě unfair zákroků. Každý si jistě všiml v 85. minutě zákroku na hlavičkujícího Obermajera, kterému jeden z obránců málem ukopl hlavu. Penalta se přesto nepískala. Nic tady není snadnějšího než to, že jsme ochotni nabídnout video. Jistě by se ukázal objektivní obrázek. Nejen faulu na Obermajera, ale i natahování času, šesti střídání. Připočtu-li zakopávání, zranění, pak v součtu toho všeho padl zcela regulérní gól v řádně nastaveném čase.
To nejsympatičtější po tom, kdy emoce opadly? Setkání Marka Kincla, Ivana Kopeckého s Radkem Diveckým, kteří si s úsměvem vysvětlili, že si v zápase nic nedarovali, ale po něm si podali ruce.