Skončit na dvanáctém místě, těsně nad bodem ponoru, to trenéra nemůže těšit?

Umístění mne samozřejmě těšit nemůže. Cílem ale byla záchrana a to jsme splnili. Navíc náš odstup na devátý Týnec byl jen jeden bod, což je možná důležitější než výsledné pořadí. Kondrac, která má jen zhruba 500 obyvatel, naskočí na podzim již do své čtrnácté sezóny v této náročné soutěži a musíme být realisté. Nemáme na krajskou soutěž patent a pokud mužstvo, jehož zdravé jádro stárne, nedokážeme vhodně posílit, budeme mít starosti se záchranou i v následujících letech.

Letos spadnout by ale bylo mrzuté, protože jste slavili v červnu 60 let vzniku Sokola…

Určitě bychom i tak slavili, Kondrac již v minulosti z krajské soutěže dvakrát sestoupila a fotbal u nás neumřel. Když se nám na jaře nevedlo podle našich představ, rozhodně jsme nechtěli hrát v posledním zápase v Divišově o záchranu. Oddychli jsme si, že se tak nestalo. S Divišovem jsme byli již několik měsíců domluvení, že na oslavy dorazí se svými mužstvy (stará garda, béčko, áčko) a představa, že nás týden předtím pošlou do okresního přeboru, nebyla vůbec hezká. Jsme rádi, že se tak nestalo.

Jak dopadly oslavy?

Splnily naše očekávání. Přes deštivé počasí dorazilo celkem dost diváků. V průběhu oslav jsme ocenili dvanáct hráčů, kteří v minulosti odehráli nejvíce zápasů za Kondrac. Před posledním utkáním byl na naší tribuně slavnostně odhalen sektor Míly Zelingra, který se výrazně zasloužil o kondracký fotbal. Máme tak na tribuně již dva pojmenované sektory (pozn. prvním je sektor Jiřího Janouše st. z roku 2013).

Kde najít příčiny neúspěchu v sezoně?

Na podzim jsme měli v kádru Borkovce a Červeňáka, kteří již na jaře u nás nepokračovali. Oběma se na podzim nedařilo dle jejich i našich představ, ale ukázalo se, že jejich kvalita byla i tak vysoká a na jaře nám v ofenzivě dost chyběli. Před sezonou se nám zranil Budil a hned v prvních zápasech Pohorský s Tichým, kteří chyběli téměř celé jaro. To jsou tři důležití hráči do defenzivy, kteří mají v sestavě jasné místo a do defenzivy za ně nemáme adekvátní náhradu. Další hráči marodili, nebo laborovali se zraněními v průběhu celého jara. Na podzim jsme naopak měli celý kádr zdravý a to se týkalo i béčka. Na jaře jsme měli problémy nejenom v áčku, ale to samé postihlo béčko, tak to ale většinou ve fotbale i v životě bývá. Když se to kazí, tak se to kazí…

Největší problém byl asi s obrannou fází…

S tím jsme se potýkali celé jaro. Hlavě na venkovních větších hřištích nám dělali problém rychlí hráči soupeře. Dalším faktorem je velmi slabá tréninková účast hráčů. Právě ti, kteří by potřebovali trénovat nejvíc, skoro vůbec nechodili a na hřišti to bylo samozřejmě znát. Těžko můžete po hráčích vyžadovat něco, co vyžaduje fyzičku, kterou bohužel nemají. Ve venkovních zápasech jsme dostávali drtivou většinu gólů po brejkových situacích, na které jsme nebyli schopni reagovat právě kvůli špatné fyzičce. Když zahráváme roh a ztratíme balon, není přece návrat zpět o fotbale, ale jenom a jenom o fyzičce. Ke špatným výsledkům jsem určitě přispěl i já některými špatnými rozhodnutími, takže vina neleží jenom na hráčích nebo zraněných, ale i na mně.

Jak ze šlamastiky ven?

Pokusíme se v létě posílit, ale hlavně přivést hráče, kteří budou mít zájem se zlepšovat. Rozhodně nebudeme přivádět jen jména, to by nebyla dobrá cesta. Někteří kluci, kteří k nám přišli po dorostu, bohužel zatím neudělali žádný výkonnostní progres a jejich výkonnost je stejná, nebo možná i horší, protože v dorostu trénovali a dnes moc netrénují. Musíme se zaměřit na kluky, kteří třeba nemají takovou výchozí kvalitu, ale mají chuť trénovat a zlepšovat se.

Stále si stěžujete na neúčast hráčů na trénincích, jak hráče donutíte, abyste je dostal na trénink?

Toto téma já prostě nechápu a nemám již žádný recept na to, jak to změnit. Pokud hraju krajskou soutěž a chci jí hrát důstojně, měl bych prostě trénovat. Pokud vidím, že hrajeme o záchranu, měl bych mít o to větší motivaci přijít alespoň jednou týdně na trénink. Ve finále je asi jedno, jestli trénuji v Kondraci, nebo když bydlím v Praze, budu trénovat kdekoliv jinde. Důležité je mít míč na kopačce nejen při zápase, ale i v týdnu. Jsou výjimky, které si bez tréninku udrží svou výkonnost, ale takoví fotbalisté u nás v Kondraci teď prostě nejsou.

Kde chcete získat posily a na jaké posty?

Na posilách pracujeme již od konce sezóny, určitě bychom uvítali hráče do všech řad. Stejně se na to ale dívají jistě i v jiných mužstvech a je otázka, nakolik se nám podaří příchody uskutečnit. Stále platí a platit bude, že v Kondraci hrají hráči zadarmo a za řízek u Matouška po zápase, přivádět nějaké cestovatele, kteří hrají za peníze a ke Kondraci nemají vztah, to nebude nikdy naše cesta.

Na jaře jste dostávali pěkné rychty (Říčany 0:6, Zbuzany 0:4, Týnec 0:7, Teplýšovice 1:5 a Divišov 1:5). Co k tomu říct?

Tyto venkovní zápasy, kromě domácího utkání se Zbuzany, mají jeden společný jmenovatel, a tím je velké hřiště. V těchto zápasech jsme skutečně zahráli velmi velmi špatně. Shodou okolností jsme ven téměř vždy jeli výrazně oslabeni, ale přesto naše výkony byly nejenom pro mě obrovským zklamáním.

Také se vám podařilo vyhrát zápasy (Zvole 4:2, Kácov 1:0 a Zdislavice 2:1), ve kterých jste byli kritizováni v internetových diskuzích, že jste si k nim pomohli. To se asi nikomu nečte příjemně…

Do diskusí jsem se také zapojil, ale bylo to naposledy a již je nebudu ani číst, natož komentovat. Je pravdou, že v těchto zápasech jsme byli kritizováni za výkony rozhodčích. Ti byli na soupeře přísnější, jestli o 5 nebo 20 procent, to už je na názoru každého a nebudu mu to vymlouvat. Také já se bavím o jiných zápasech s více lidmi a někdy jsou názory na stejný zápas diametrálně rozdílné. Ani v jednom z těchto zápasů jsme nekopali penaltu, všechny naše branky byly regulérní. Zvole u nás nastřelilo dvě tyče a zahodilo pět vyložených šancí. Kácov nás v posledních dvaceti minutách nepustil z vápna, nedostali jsme se na jeho polovinu, kopal osm rohů a přesto si kolega dovolí napsat, že je rozhodčí nepustili za půlku a zmiňuje moje jméno ve svém příspěvku. Zdislavice měly u nás podobný počet šancí jako my, dvakrát byli jejich hráči sami před Císařem.
V našich venkovních zápasech mívám téměř vždy pocit, že na nás je rozhodčí přísnější než na domácí, ale není to alfa a omega našeho výkonu a neomlouvá to naší hru. Pokud si někdo myslí, že nám rozhodčí v těchto zápasech pomohli, nebudu polemizovat a jak jsem zmínil, uznávám, že byli na hosty přísnější.

Vidím, že ještě máte něco na srdci…

Ovšem, rád bych něco dodal. Je skvělé, že máme svobodu slova a můžeme si říkat, co nás napadne. Ale i toto má své limity a neměly by se překonávat. Pokud pane redaktore o Vás napíšu například, že jste zloděj, není to svoboda slova, ale sprostá urážka. Rozhodčí v Kondraci zveme po zápasech na večeře, ať vyhrajeme nebo prohrajeme, chováme se k nim s respektem a považujeme to za normální obecnou slušnost. Opravdu mě uráží číst a poslouchat nesmysly, že rozhodčí v Kondraci nějak ovlivňujeme. Když ve Vlašimi slyším nesmysly, že údajně chceme Kácov ovlivňovat, že údajně jsme domluveni s Teplýšovicemi na remíze (výsledek 5:1) a podobné lži, není to svoboda slova, ale sprosté anonymní vymýšlení.

Chovám obrovský respekt ke všem Králům ve Zdislavicích, Čápům v Miřeticích, Ottlům v Teplýšovicích, Skálům v Týnci, Dvořákům v Janovicích, Vosátkům v Jankově a dalším. Přestože můžeme mít na spoustu věcí jiný názor a určitě i máme. Dělají fotbal srdcem, v drtivé většině bez odměny, obětují svůj čas a peníze ve prospěch fotbalu a vytváří sociální skupiny lidí, kteří mají společný zájem – sport. Vážím si všech trenérů mládeže od přípravek dále, kteří učí hrát malé děti fotbal, sportovním prostředím jim ukazují, že budou v životě vyhrávat i prohrávat, budou se někdy na hřišti (tak jako v životě) cítit poškozeni a mohl bych takto pokračovat.

Bez jakékoliv ironie bych rád takto veřejně oslovil všechny ty účastníky diskusí, kteří se podepisují jako znalci fotbalu, nezaujatí fanoušci apod. Vyberte si mužstvo, které je Vám sympatické, přijďte a pomozte nám všem dělat fotbal lépe, než umíme. Jsem přesvědčen, že v každé vesnici od Dolních Kralovic po Mezno Vás uvítají s otevřenou náručí. Určitě budete překvapeni, kolik času a úsilí je potřeba k tomu, aby jakékoliv mužstvo mohlo působit i v nejnižší fotbalové soutěži a nepochybuji o tom, že dostanete obrovský prostor se realizovat. Odměnou Vám, tak jako nám, bude radost z fotbalu.

Jak se vůbec díváte na to co se dělo v závěru sezony v I. B třídě, jak po stránce sportovní (soutěž byla na spodku tabulky, kromě Velkého Oseku velmi vyrovnaná), tak po stránce divokých a někdy zvláštních výsledků?

Krajská I. B třída se mění a rozdíly se v úrovni mužstev zvětšují. Dříve nebývalo zvykem, aby zápasy končily 6:1, nebo dokonce 10:0, dnes se tak děje běžně. Zároveň k tomu, kromě fotbalových kvalit, přispívá velký rozdíl ve fyzické připravenosti jednotlivých mužstev. Velice rád bych napsal, že my jsme ti lépe fyzicky připravení, ale bohužel tomu tak není. Některé výsledky mne skutečně překvapily, ale ve sportu dochází k překvapením, a tak to má být. Nepatřím k těm, kteří za vším vidí něco nekalého. Ano, může to tak být, ale rozhodně to není norma ve společnosti, ani ve fotbale, jak se to někteří stěžovatelé neustále snaží prezentovat. Podle mého názoru se bude v budoucnu, nejenom na našem okrese, snižovat počet fotbalových mužstev, protože ve fotbale ubývá aktivní mládeže a starší generace bude postupně kopačky věšet na hřebík. Nicméně fotbal zůstane nadále nejmasovějším sportem a dál bude bavit spoustu lidí.

Skončila pro vás asi hodně psychicky náročná sezona. Jak budete před novou odpočívat?

Ano, máte pravdu. Jednalo se o mojí šestou sezonu na lavičce Kondrace. Fotbal mne neskutečně baví, ale v posledním roce jsem z něho více unavený, než pobavený. Zranění hráčů je věc, kterou neovlivníte, ale výkony jejich nástupců bych ovlivňovat alespoň částečně měl, což se mi ovšem na jaře nedařilo. Do fotbalu investuji velké množství času a energie, dělám ho zadarmo a navíc také sponzoruji a na tom se nic nemění a měnit nebude. Každopádně si přeji, abychom se dohodli s mým nástupcem, se kterým jednáme a který by mě měl v roli trenéra „A" mužstva Kondrace od nové sezóny nahradit. Kondracký fotbal potřebuje nový impuls, nový náhled, novou motivaci a větší odstup od hráčů. Věřím, že nový kouč bude pro hráče představovat větší motivace pro trénování a snahu se předvést.

Letní přestávka je krátká, kdy Kondrac naskočí do přípravy?

Přípravu začínáme v neděli 19. července zápasem s Týncem v Kondraci, následovat budou zápasy s Jankovem, Pravonínem, Křivsoudovem a Vrchotovými Janovicemi. Věřím, že se příprava vydaří, marodi se uzdraví, trenér o kterého máme zájem, nám řekne ano a novou sezonu začneme lépe, než jsme končili tu minulou.

Jak trávíte volno od fotbalu?

Odpočinu si jako každý rok s rodinou a přáteli. Plánujeme dvě dovolené, jednu v Čechách a jednu v Rakousku a na obou vyměníme fotbalový míč za jízdní kola. Děti i manželka se určitě těší, že si mne v létě více užijí (směje se).