Jaké to bylo pro vás, který nastoupil i proti Barceloně na Nou Campu a jste spjatý hlavně se Spartou Praha, zahrát si ve 44 letech tuto soutěž?
Moje působení v Poříčí by se neuskutečnilo bez kamarádství s Petrem Havlíčkem a akceschopnosti pana Laciny. Zápasy na velkých stadionech jsou minulostí, já se snažím žít přítomností a věk samozřejmě problémem je, jsem častěji zraněný.
Na jaře jste kvůli pracovnímu vytížení v béčku Sparty a také zranění odehrál jen osm z patnácti zápasů. Už se na vás po zápasech projevovalo „stáří"?
Osm odehraných utkání je víc, než jsem čekal, ale jinak s únavou nemám problém.
Hrál jste na stejné pozici defenzivního záložníka jako v profesionálním fotbale. Nechtěl jste to zkusit s vašimi zkušenostmi na jiné pozici, třeba jako volnější hráč?
Nemyslím si, že hraji vyloženě defenzivně, na druhou stranu kdybych víc útočil, pravděpodobnost zranění by stoupala. (smích)
Většina fanoušků se těšila doma na vaše setkání s Tomášem Řepkou, s nímž jste hrál i ho trénoval ve Spartě Praha, nemá vás v lásce a teď hraje ve Hvozdnici. Jenže s podzimního zápasu Hašek versus Řepka sešlo, pro vaše zranění a nemoc fotbalového rebela. Na jaře ve Hvozdnici již k souboji došlo, na což se Řepka viditelně těšil. Nejenže vám před zápasem nepodal ruku, ale i v 15. minutě ve vlastní šestnáctce „přijel se saněmi" a jen těsně vás v souboji netrefil, i když podle jeho reakce chtěl a pokud byste neucukl ze souboje, tak vás trefil. Jak jste osobně souboj bral a co byste řekl na jeho počínání?
Souboj jsem bral jako každý jiný zápas. V souboji byl ode mě daleko, než to asi z vypadalo a nebylo to nebezpečné. Prostě každý dělá, jak umí.
Sám jste v zápase, který jste prohráli 0:2, nebyl ve své kůži. Bylo to Řepkou nebo pozdním příjezdem na utkání?
Bylo to zdravotním stavem, ostatní věci s tím nesouvisely.
Abychom se naladili na příjemnější vlnu. Jak se vám hraje se spoluhráči v Poříčí?
V Poříčí je celá řada šikovných hráčů, proto mě hra baví a rád bych ještě pokračoval.
Doporučil byste někoho do vyšší soutěže?
Myslím, že oba útočníci Jakub Trpišovský a Ondra Páv a záložník Petr Havlíček by mohli s trochou tréninku hrát alespoň o dvě soutěže výš.
Zahrával jste většinu standardních situací a ač prakticky nestřílíte na branku, také jste dal gól proti Hostouni. Byl jste překvapený, že míč skončil v síti?
Rád bych střílel častěji, ale bojím se zranění. (smích)
Trénoval jste ve Spartě béčko v ČFL, byl i šéftrenérem mládeže a ještě jezdíte do Poříčí. Co na to říká manželka?
Manželka je trpělivá a ví, že kdo si počká, tak se nakonec dočká.
Synové hrají ve Spartě v dorostu a juniorce. Dotáhnou to stejně daleko jako táta?
Potenciál mají oba větší, bude záležet na nich, na zdraví a štěstí.
Béčko Sparty se překvapivě do nového ročníku ČFL nepřihlásilo a vy jste tím pádem přišel o místo. Jenže jste dlouho bez angažmá nebyl a jdete trénovat druholigové Pardubice. Jak se těšíte na změnu?
Narodil jsem se Pardubicích, chodil tady do školky, do školy, na gympl, dojížděl odtud na vysokou školu. Od šesti let jsem tu hrál fotbal a dostal základy pro všechno, co jsem později ve fotbalu dokázal. Možnost přejít do Pardubic a zároveň s sebou vzít některé hráče, se jevila jako zajímavá pro Spartu, pro Pardubice i pro mne, že se po dvou letech v ČFL opět posouvám o soutěž výš.
Budete tak i v následující sezoně hrát za Poříčí nebo vám jedna sezona stačila?
Rád bych pokračoval a potkal se tak po letech v jednom dresu se Standou Vlčkem.
V současné době je mistrovství světa v Brazílii. Je něco, co si ze zápasů jako trenér můžete využít?
Zatím snad jen to, že principy, jejichž dodržování od našich hráčů vyžadujeme, tak fungují.
Jaký je tedy po odehraných zápasech váš tip na favorita?
Můj tip je Francie, která má lepší organizaci hry než jihoamerické týmy, kterým hodně pomáhá specifické podnebí. Pokud by se to nepovedlo Francii, tak stále favorizuji evropské týmy Holandsko nebo Německo.
Stihnul jste za krátkou volnější chvíli mezi sezonami nějakou dovolenou?
Letos v létě mít dovolenou nebudu, snad za rok.
