Proti Cerhovicích jste čtyřmi góly opět prokázal střelecké schopnosti. Máte větší radost vy nebo pokladník, který vás jistě stáhne o nějakou korunu do kasy?

Pokladníkovi to v notýsku cinklo, a jelikož už mám jeden hattrick za sebou, narodil se mi syn a tento článek určitě nezůstane bez povšimnutí, bude letos na závěrečné oslavě zábava. Nicméně mám samozřejmě radost za góly i já, zvlášť když je jich tolik, ta radost se nikdy neomrzí.

Dal jste za šest zápasů deset gólů. Střílet branky pro vás není nic nového. Dal jste si letos nějakou hranici?

V hlavě mám každý rok hranici 20 gólů za sezónu, i když tu hodnotím i podle jiných kritérií. Hlavně jsem rád, že stále dokážu námahu celého týmu zhodnotit před brankou, kde se zápasy rozhodují.

Zápas jste sice vyhráli 7:2, ale i podle poločasového stavu 2:2, nebyl asi jednoduchý…

Cerhovice byl zatím nejlepší tým, který jsme v dosavadním průběhu soutěže potkali. Navíc nám zrovna nepomohlo, že jsme minulý týden nehráli kvůli odhlášení Hořovicka ze soutěže. Než jsme se na hřišti rozkoukali a začali hrát svoji hru, soupeř si s námi dělal, co chtěl. Mohli jsme být šťastní, že jsme ze tří šancí dali dva góly, což zřejmě soupeře rozhodilo a do druhého poločasu už hra vypadala úplně jinak.

Celkově se vám daří, máte o zápas méně a stejně vedete tabulku, skupiny E, střílíte góly, jak na běžícím pásu. Kde se vzala taková proměna týmu?

Nejsem si úplně jistý, ale pár indicií mám. Po šesti zápasech to už určitě není náhoda, i když do zápasu s Cerhovicemi jsem si říkal, jestli jsou ostatní týmy horší než loni v „benešovské" skupině nebo my výborně připravení. V týmu nastaly nějaké změny, do tréninkového procesu zapojili dorostenci a hráči, kteří nějakou dobu v základu nehráli. A navíc přišel gólman Chylík, který svými zkušenostmi, klidem a kopací technikou přispěl k vyzrálejšímu projevu celého mužstva. Letní příprava se povedla výborně a takovou docházku na tréninky za poslední léta nepamatuji. Trenér Rybka trochu přeskupil rozestavení i posty jednotlivých hráčů a zdá se, že to klape, v týmu je dobrá nálada a zdravé sebevědomí.

I v poháru se vám daří. Takže už vidím červnové titulky Sedlec-Prčice si k postupu do I. A třídy přidal i výhru ve Středočeském poháru…

To by bylo krásné, článek bych si nechal zarámovat a vyvěsit nad postel. Cesta k postupu je ještě dlouhá, stát se může cokoliv, takže se o tom zatím nebavíme a díváme se jen na dalšího soupeře. Samozřejmě se nám na tabulku dívá krásně a chceme se na výsluní vyhřívat co nejdéle, ideálně až do konce soutěže. V poháru jsme zatím využili domácího hřiště i dobré fyzické připravenosti, se kterou jsme nezklamali i proti týmům z vyšších soutěží. Uvidíme, jak bude zápas v Nespekách na jaře vypadat, ale určitě hrajeme v týdnu radši fotbal než polykáme tréninkové dávky, takže ani pohár nebudeme vypouštět.

Občas vám hapruje zdraví. Teď je vše v pořádku?

Momentálně se na hřišti i mimo něj cítím výborně, odtrénoval jsem skoro vše a tak mám na hřišti pohodu a potřebný klid.

Jste před zápasem nervózní nebo už fotbal berete s nadhledem?

Nervózní jsem už málokdy, ale člověk nikdy neví, co s ním první místo v tabulce udělá. Na hřiště už ale chodím víceméně v klidu. Už jsem zažil tolik zápasů a životních situací, že se to jinak než s nadhledem brát nedá.