„Trenér Machara neskončil kvůli výsledkům, ale protože hráči nechodili na tréninky. Když vzali mužstvo zkušení hráči Honza Kuželka s Lubošem Tusjakem, tak začali kluci bojovat jeden za druhého, což přineslo i body,“ poznamenal sekretář Chocerad Jan Vycpálek.

Sezonu jste pod novým trenérem Macharou začali dobře a získali ze tří zápasů čtyři body. Poté jste ale čtyřikrát prohráli a přišla výměna trenéra. Proč?

Nový trenér vnesl do týmu impuls, díky znalosti prostředí i věděl, co od koho očekávat a hráčům věřil. Po relativně slušném začátku přišlo uspokojení hráčů, ti přestali chodit na trénink a takto se nedá dnes hrát ani třetí třída. Trenér Machara skončil po domluvě s vedením, ne však kvůli výsledkům, ale účasti hráčů na trénincích.

Novým trenérem se stala ikona choceradského fotbalu Jan Kuželka, které vypomáhal Luboš Tusjak. Co Vás vedlo k tomu, že se kouči stali zkušení hráči?

V polovině podzimní části se hledá trenér složitě, chtěli jsme sáhnout do vlastních řad a tato varianta byla nejlepší. Myslím, že jak Honza svými zkušenostmi, tak Luboš s přípravou tréninků mají jakémukoliv mužstvu co předat.

Týmu šla výměna k duhu a v šesti zbývajících zápasech jste získali dvanáct bodů. Hlavně výhry v Sedlci-Prčici a Voticích, byly překvapivé. Co bylo impulzem pro hráče, že se najednou změnili?

V taktice ze začátku sezony a v posledních kolech nedošlo k žádným výrazným změnám, často jsme neměli hlavně štěstí v koncovce. Asi bych nepoukazoval pouze na tyto dva zápasy, neboť i Zbraslavice se nám povedly. V podzimní části nám prostě začalo vyhovovat větší hřiště, možnost hrát po zemi, což v Sedlci a hlavně ve Voticích je. Hráči začali bojovat jeden za druhého, což přineslo ovoce.

Gólů jste ale moc nestříleli a stali jste se nejméně střílejícím týmem soutěže (14 branek). Je to tím, že nemáte vyloženého střelce nebo, že jste se více zaměřili na obranu?

Průměr lehce přes jednu branku na zápas není nic skvělého, je proto s podivem, že se povedlo uhrát tolik bodů. Dost nás trápily standardní situace, neuměli jsme je zahrávat a využívat skrumáže. V tom bych viděl hlavní příčinu. Do šancí jsme se dostávali, ale chyběla buď finální přihrávka nebo trocha klidu v zakončení.

Co Vás ale musí těšit je počet inkasovaných branek (20), což Vás řadí na lichotivé čtvrté místo.

Umístění se těsně pod stupni za inkasované branky je pěkné, ale raději bychom v některých zápasech utrpěli debakl (viz. Sázava) výměnou za výhru jinde. Naše výsledky totiž většinou končily rozdílem branky – 1:0, 2:1, 1:2, z čehož vyplývá, že nás nikdo vyloženě nepřehrál, chyběla trocha štěstí. Hlavně tyto těsné prohry nás srážely dolů, naštěstí ke konci se vše otočilo.

Po podzimu jste na 10. místě s 16 body. I když je tabulka poměrně vyrovnaná asi Vás čekají záchranářské práce. Je to tak?

Za podzimních 16 bodů můžeme být vděční, vždyť ještě měsíc před koncem jsme měli pouhé čtyři body. Hodně nás mrzí nezvládnutý zápas s nováčkem ze Zdislavic (0:3) v předposledním kole, situace mohla být totiž úplně jiná a od posledních družstev by nás dělilo více bodů, takto jsme pomohli právě Zdislavicím udržet kontakt pro jarní boje. Podzim nám ale ukázal, že pokud budeme bojovat všichni, tak se dá hrát s každým. Uvidí se po prvních jarních kolech, tam se ukáží šance. Doufejme, že nebudeme muset bojovat o záchranu do posledních kol jako je už pár let zvykem.

Bude se kádr v Choceradech přes zimu měnit nebo zůstane vše při starém?

Ke změně v kádru moc nedojde. Pokusíme se udržet kluky na hostování, nějaké hráče vyhlédnuté máme, ale nesetkávám se s tím pouze já, ale i ostatní týmy. Pokud nějaký kluk vyniká v nižší soutěži, stačí mu to, nikam výše nechce, neboť by musel více trénovat a už by nebyl nej, ale pouze třeba průměrný. Těchto kluků je škoda. Prioritou pro Chocerady tudíž je zapojit do kádru kluky z dorostu, kteří pokud budou chtít, mají na to. Během podzimu poznali, že zkušenosti ze zápasů dospělých jsou pro ně plusem v dorostenecké soutěži, teď jen chtít, dveře mají otevřené.

Jak bude vypadat zimní příprava?

Zimní přípravu začínáme úvodem ledna, kdy se chceme scházet třikrát až čtyřikrát v týdnu. Budeme kombinovat výběhy, posilování a hlavně být dvakrát v týdnu s míčem na hřišti. Začátkem února vyrážíme na týdenní soustředění na Slovensko, kde sehrajeme dva až tři zápasy. Po návratu pak během víkendů na to navážeme dalšími přáteláky.