Co se v mužstvu stalo přes zimu, když jste do druhé části sezony vstoupili se stejným kádrem, ale s abnormálně jinými výkony?

Po třetím jarním kole se nám rozpadla sestava – přišly tresty a zranění, ve středu zálohy se zranili Míra Podhorský a Honza Kolář. A tak jsem Martina Čupra musel přesunout z postu stopera do střední zálohy, k němu jsem dal krajního záložníka Mariana Viskupa, což se nakonec ukázalo jako dobrý tah. Středoví hráči byli sice starší, ale velmi dobře na tom fotbalově, zkušeností mužstvo usměrnili a dávali finální přihrávky útočníkům. Na krajích byli dva mladíci, na stoperské dvojici se zapracovali mladí Míra Molčík a Martin Sládek. Ten udělal velký pokrok a odehrál stabilně na tomto postu celé jaro, což je pro mě velké překvapení a stal se jedním ze strůjců úspěchu. Celkově kluci začali plnit taktické pokyny a důležité bylo, že jsme proměňovali šance.

Již během podzimu se do mužstva vrátil „nechtěný hráči" zkušený Martin Čupr a dokončil půl sezony. Čekalo se, že ve Voticích skončí, ale nakonec zůstal. Jak moc jste mužstvo přemlouval, aby ho vzalo zpátky?

V zimě už jsme o tom nemluvili. Všichni viděli, že do mužstva patří a pomůže mu, což se již ukázalo na podzim a velmi nakonec i na jaře. Je to zkušený hráč, kterého mužstvo potřebuje.

Tým se na jaře stmelil, nebál se nejlepších mužstev v soutěži, ba naopak postupující Velvary a Tuchlovice jste poměrně snadno porazili a vyhráli jste i na hřišti třetí Lhoty. To vás musí hřát a byly to vaše nejlepší zápasy na jaře?

Jaro se nám povedlo a zápasy s Velvary, Tuchlovicemi i Lhotou byly hodně kvalitní, ale takových jsme na jaře sehráli pět nebo šest. Každé utkání bylo něčím zajímavé a navíc nám vyhovovalo, že první mužstva chtěla hrát fotbal. S Velvary jsme navíc udělali jako jediní čtyři body z možných šesti, u nich jsme remizovali a doma je porazili. Taková vítězství posilují hráčům sebevědomí.

V posledním zápase jste v Černolicích remizovali 3:3, když jste v závěru přišli o dvoubrankový náskok. Neskončili jste tak pátí, což vás mrzelo. Už vás to přebolelo?

Dneska už to neřeším a už se pomalu připravuju a těším na novou sezonu. Před zápasem se nám rozpadla zadní čtveřice – Luděk Bareš byl zraněný, Michal Budil pryč, Martin Sládek se učil na státnice, a tak zbyl jen Kuba Šlejmar. Marka Slunečka jsem musel dát na obránce a Míra Molčík, jenž měl dopolední zápas dorostu v nohách, musel hrát. Říha šel na beka, když týden nebyl na tréninku. Přesto jsme chtěli Černolice v tabulce přeskočit, což se nám do 84. minuty dařilo, když jsme vedli 3:1, ale v závěru jsme dvakrát neuhlídali situace a o vedení přišli. K tomu také přispělo, že jsem bohužel musel v závěru sundat kvůli zranění Molčíka. Je to škoda, na šance to asi bylo vyrovnané, i remíza by byla asi spravedlivá, ale když vedete těsně před koncem o dva góly, tak už jsme to měli dohrát do vítězného konce. V závěru jsem ještě nepochopil rozhodčího, který pro nás odpískal penaltu a potom jí odvolal. Už to přebolelo, skončili jsme šestí, pokud bychom vyhráli, mohli jsme skončit s plusovými body v tabulce pravdy pátí.

Do základní sestavy jste zabudoval dva dorostence Molčíka a Slunečka, jejichž výkony byly velmi dobré …

Oba jsem nechtěl přetěžovat, když jeden den odehrají za dopoledne za dorost 60 až 70 minut a odpoledne mají hrát za áčko, tak to není dobře. Ještě bych bral, když hrají jeden den jeden zápas a druhý den druhý. Pak z toho pramení únavová zranění v závěru sezony. Nebyl jsem z toho moc nadšený, ale nakonec to oba zvládli, i když se Míra v posledním zápase zranil, ale naštěstí to není nic vážného. Marka Slunečka jsem měl vytipovaného již delší dobu a chtěl ho do základu zabudovat, což se povedlo. S jeho výkony panovala spokojenost, byl přínosem pro mužstvo a na levé záloze si vybudoval stálé místo. S Mirkem Molčíkem jsme byli domluveni, že ještě půl rok odkope u nás a potom půjde do Táborska. U něj mi chybí na postupu stopera větší mluvení a řízení mužstva. Teď mu nebudeme bránit v odchodu do táborského dorostu, kde mu určitě pomůže půl rok v mužské kopané, kde musel zvýšit důraz v soubojích.

Mužstvo sice hraje dobře, přesto se ho snažíte posílit a již se vám podařilo ulovit stopera nebo defenzivního záložníka Miřetic Jiřího Kamarýta. Co si od něj slibujete?

Měl by nahradit Míru Molčíka na stoperu. Splňuje moje fyzické parametry. Byli jsme spolu v kontaktu asi rok a půl a stále to nevycházelo, a jsem rád, že jsme se konečně domluvili.

Vezmete ho i s tím, že si musí v nové sezoně odpykat sedmizápasový trest za urážky rozhodčích, a tak vám bude chybět polovinu podzimu…

Byli jsme tak domluvení a nevadí mi, že má trest. Může se to stát a počkáme, až si to odsedí. Do té doby post stopera nějak zaplníme.

Kde byste si ještě přál tým posílit?

Mám ještě vytipovaného jednoho hráče na pravou stranu zálohy nebo obrany, se kterým jsem částečně domluvený, ale uvidíme, jestli se to povede.

Již víte, že někdo odejde?

Míra Molčík jde do Táborska a Jirka Němeček dostal pracovní nabídku v Anglii.

Spekulovalo se o tom, že byste s šestého místa mohli postoupit do krajského přeboru. Troufl byste si na to s tímto kádrem?

Asi bychom si na to to troufli, ale mužstvo zatím na to není připravené. Nejsem ten, který by se někam hrnul ze šestého místa. Kvalitní tým musí postoupit z prvního nebo z druhého místa, maximálně z třetího, pokud by byly mezi mužstvy minimální bodové odstupy. Proč se ale někam cpát, když s tím nepočítáme.

Kdy začínáte letní přípravu?

Začínáme v úterý 14. července, mezi tréninky sehrajeme pět přípravných utkání, tři o víkendech a dvě ve středu, všechna v domácím prostředí.

Jak trávíte volno od fotbalu?

Pokud mám chvilku, tak jezdím zvelebovat chatu a když je větší volný čas, tak vyrážím se synem na ryby. Letos se chystám i s rodinou na dovolenou do zahraničí a už se těším. Šest let jsme nikde nebyli, děti budou letos plnoleté, a tak to bude asi poslední společná dovolená.