Co vás jako národností Američana dostalo do Čech. Většinou je to opačně, že Češi vidí v Americe lepší život…

Přijel jsem kvůli kurzu TEFL, který školí cizince, jak učit angličtinu. Původně jsem chtěl, jako většina soudobých emigrantů, pracovat v Německu. (směje se) Ohledně Ameriky si myslím, že si Češi pletou lepší život s lépe placenou prací.

Jak dlouho už žijete v Čechách a jste tu s rodinou?

Žiju zde něco málo přes deset let. Jsem ženatý a mám dvě malé dcery.

V jakém oboru pracujete?

Pracuji v IT.

Jak jste se srovnal s evropským podnebím a českou stravou?

Počasí v České republice je velmi podobné tomu v New Yorku, jen v zimě se tu dřív stmívá, což mi ze začátku hodně vadilo. Jídlo je dobrý, ale jsem rád, že pizza je dneska mnohem lepší a už dávno není přijatelné použít kečup místo rajčatové omáčky.

Překvapilo vás něco v Čechách?

Architektura je naprosto úžasná, lidi jsou tu fajn, ale jazyk a gramatika děsně těžký (pořád se učím).

Zažil jste někdy, že by vám někdo vyčítal (nebo spíš záviděl), ať v práci nebo na hřišti, že jste Američan a zkoušel jste toho někdy při jednáních využít?

Nic takového si nevybavuji. Občas, když se hádáme anglicky s manželkou, začnu ji naschvál opravovat chyby.

Jste ve spojení s vaší rodnou zemí a kolikrát se domů ročně vracíte?

Jsem ve spojení s rodinou a mými kamarády z New Jersey. Štve mě, že nemůžu chodit na zápasy mého týmu NY Giants. Domů jsem jezdil minimálně jednou ročně, ale s rozrůstající se rodinou je to stále víc komplikované.

Amerika je obrovská a většina lidí tam vidí parádní život. Najdete něco, co je lepší v České republice?

V Čechách si nemusíte dělat starosti s tím, jak zaplatíte vzdělání vašich dětí, zdravotní pojištění nebo jak se zaopatříte na důchod. Tohle v Americe stojí spoustu peněz. Pro střední vrstvu to znamená hodně velký stres a pro chudé lidi je to beznadějná situace.

Plánujete návrat?

Uvažoval bych o tom, kdyby mi v Americe nabídli pozici mých snů. Ale jinak se tam vrátit nechci.

Je vám 37 let a chytáte fotbal za béčko Nespek. Jak jste se tam dostal?

Během mojí první zimy v Nespekách jsem v hospodě mluvil o fotbale s panem Hozmanem ze Staré Gardy. Zmínil jsem se, že jsem hrával na střední. Hned se mě ptal na pozici a tak jsem mu řekl, že jsem byl goal keeper (česky jsem to říct neuměl) a on mi samozřejmě rozuměl. Pozval mě na trénink a mně to nešlo. Po pár zraněních a čase stráveném na lavici jsem pak konečně dostal šanci si zahrát.

Vždy vás to táhlo do branky nebo jste hrál i v poli?

Jsem od přírody brankář – tím chci říct, že utíkám moc pomalu.

Brankáři zrají v pozdějším věku, sdílíte tento názor?

Souhlasím. Brankář musí být na správné pozici a vědět, proč je zrovna tahle pozice ta správná – to přijde pouze se zkušenostmi.

Jste rád mezi fotbalisty Nespek a čistíte si tak hlavu od pracovních povinností?

Rozhodně.

Než jste dorazil do Čech, hrál jste fotbal i v Americe nebo jste se věnoval jinému sportu?

Na střední jsem hrál fotbal a lacrosse. Rád hraju basket, ale na to, abych hrál za školní tým jsem nebyl dostatečně vysoký (měřím pouze 185 cm). Když jsem cestoval, vždycky jsem hrál street basket. Byla to šance vidět, jak hrajou lidi v jiných zemích a tak se dozvědět víc o jejich mentalitě. V Praze jsem chodil na Pražačku.

O minulém víkendu jste udržel proti Václavicím čisté konto. Máte spočítáno, kolik už jich máte na svém kontě?

Jasně, že mám. Pravidelně koukám na tabulky na Internetu.

Co byste chtěl ve svém životě, jak na sportovním, tak životním poli dokázat?

Ve fotbale bych chtěl tento rok skončit na vrcholu žebříčku a pak někdy chytat za Áčko. V životě bych chtěl, aby moje děti byly produktivní a spokojení a až budu starý, chci mít pocit, že jsem měl na svět pozitivní vliv. Obzvlášť v této době je důležité být součástí pokroku, který pomáhá lidem.