Život špičkových fotbalových profesionálů je v mnoha ohledech – alespoň navenek – záviděníhodnou pohádkou. Jenže je také spojen s neustálým stresem a tlakem. Lidstvo je neobyčejně vynalézavé, pokud jde o nejrůznější více i méně návykové látky, které stres odbourají (a leckdy zároveň zadělají na vážnější trable), ale elitní sportovci mají vzhledem k existenci antidopingových pravidel dost zúžený výběr.

Proto čím dál častěji sahají po „starém dobrém“ tabáku. Ale ne už v obstarožní formě cigaret či šňupacího prášku, ale v progresivnějších podobách. Mezi fotbalisty (i dalšími sportovci) je dnes velmi oblíbený hlavně tzv. snus neboli orální tabák, případně nikotinové sáčky. Jenže ač tyto varianty, vkládající se mezi rty a dáseň a postupně uvolňující účinnou látku, možná neškodí tolik jako klasické cigarety, zdraví rozhodně neprospívají.

Nová studie Univerzity Loughborough, provedená na objednávku anglické hráčské asociace, došla ke znepokojivým závěrům. Z 628 oslovených profesionálních fotbalistů z nejvyšších soutěží včetně Premier League přiznalo 18 procent, že užívá snus či nikotinové sáčky. Mezi 51 zúčastněnými fotbalistkami z elitní WSL je to dokonce 22 procent.

Výzkum byl sice prováděn anonymně, ale autoři studie i tak upozorňují na to, že reálný počet uživatelů bude pravděpodobně ještě vyšší. Ostatně už dřív se objevily zprávy, že uživatelů snusu rapidně přibylo dokonce i mezi dospívajícími fotbalisty.

Silný tlak okolí

A proč vlastně hráči užívají tabákové výrobky? Jako nejčastější důvod byla uváděna lepší schopnost koncentrace na výkon, a také prostředek k relaxaci po tréninku či po zápase. Řada fotbalistů a fotbalistek užívá snus také k utlumení chuti k jídlu.

Zásadní je sociální vliv hráčské šatny – 56 procent fotbalistů a dokonce 73 procent fotbalistek uvedlo, že s užíváním těchto produktů začali, protože to viděli u starších a zkušenějších spoluhráčů a spoluhráček, a chtěli se jim vyrovnat. A to je také palčivý problém, když chce někdo s konzumací snusu přestat.

„Dvakrát se mi povedlo přestat na osm měsíců, ale vždycky jsem s tím nakonec začal znovu. Je hodně obtížné skončit, když vás to obklopuje vlastně den co den,“ uvedl ve výše zmíněné studii jeden hráč. Podobně mluvili i další dotazovaní – ve fotbalovém zákulisí v Anglii se z konzumace snusu leckde stala norma, a to i v Premier League.

Kromě společenského tlaku nelze přehlížet ani běžné projevy závislosti na nikotinu. Krátkodobé abstinenční příznaky nejsou právě příjemné (podrážděnost, zvýšená chuť k jídlu, neposednost a úzkost) a málokomu se chce tímto procesem procházet.

Lineker na záchodě

Užívání orálního tabáku nepochybně není zdravá kratochvíle. Studie prokázaly souvislost mezi snusem a vznikem ústních lézí, pravděpodobné je rovněž zvýšené riziko vzniku rakoviny či srdečních chorob. Pro sportovce je riskantní i samotný nákup, obvykle on-line: zboží může být snadno kontaminováno dalšími látkami, a hráč se pak může po dopingové kontrole hodně divit, co se v jeho tělo našlo.

Protože jde o žhavé téma (alespoň v Anglii), před několika lety podlehl zvědavosti i bývalý slavný kanonýr Gary Lineker. Zkusil si vzít snus a prý prožil „sedmihodinové peklo“.

„Strašně jsem se potil, a přitom jsem se třásl zimou. Potil jsem se a potil, až byl pode mnou bazén. Pak jsem cítil závrať, na záchod jsem nebyl schopen dojít, ale plazil jsem se jako had. A ještě než jsem se dostal k toaletě, všude jsem se pozvracel,“ svěřil se Lineker, který jen pár hodin po tomto trýznivém zážitku komentoval pro BBC jeden ze zápasů minulého Eura.

Jak se zdá, na Linekerovy následovníky má poučný příběh legendárního útočníka minimální vliv. Různé formy žvýkacího tabáku a nikotinových sáčků (prodej originálního snusu, pocházejícího obvykle ze Švédska, je ve většině EU i ve Velké Británii oficiálně zakázán, což neznamená, že je těžké se k němu dostat) jsou mezi sportovci rozšířené i v Česku, kromě fotbalu například v hokeji. A to i mezi mládeží. Studie, která by rozšíření těchto laskomin konkrétně monitorovala, však zatím schází.