Kliknutím zvětšíte
Mělo to být veselé rozloučení s devítiletou kapitolou fotbalového života. Když se v německém městě Brémy řeklo jméno Gebre Selassie, bylo to něco jako kdybyste v Barceloně vyslovili třeba Messiho. Modla. Jenže poslední sbohem neproběhlo vůbec podle představ.
Werder se už delší čas potýkal s velkými problémy, loni zachránil účast v Bundeslize dokonce až v baráži. Rok se s rokem sešel, jenže nyní už nebyl osud příliš přátelský. Gebre Selassieho parta nezvládla závěr sezony a teprve podruhé v klubové historii opustila nejvyšší soutěž.
„Je mi neuvěřitelně líto celého klubu, fanoušků a města. Prostě jsme to nezvládli. Přál bych si s Brémami lepší rozloučení,“ posteskl si český obránce.
Jako by snad Německo přitahovalo šokující pády tradičních celků. Před Werderem se to stalo Hamburku, letos třeba i Schalke.
Chci do Werderu!
Ale je třeba se také ohlédnout za fantastickými devíti lety rodáka z Třebíče. Když v roce 2012 přestupoval, o jeho služby žádal rovněž Arsenal. Theo však jednoznačně ukázal na Werder.
A vydržet devět let v zahraničí? Navíc v jednom klubu? Tomu se říká solidní vizitka. Suma sumárum, Gebre Selassie je srdcař na správném místě.
„Je to obrovský kus života, ano. Nebylo to tu vždy úplně snadné, ale stálo to za to. Nějakou stopu jsem asi zanechal,“ prohlásil skromně zadák s číslem 23.
Začátky nebyly vůbec lehké. Vlastně ani ty další roky. Bývalý reprezentant zkrátka přišel v době, kdy byl klub v nejtěžší éře. Titul, dvě stříbra a bronzové medaile. To byla vitrína úspěchů povedené první dekády nového století. Jenže poté následoval pád. Tvrdý pád.
Boje o titul? Přesně naopak
Už to nebyly boje o evropské pozice, ba naopak spíše každoroční stres o setrvání v soutěži. Brémy upadaly do hlubokého průměru a nemohly se odrazit směrem vzhůru. Za to Gebre Selassie získával rok od roku významnější místo v organizaci Werderu.
„Čím déle jsem tam byl, tím silnější jsem měl ke klubu pouto. Za celých devět let nebyl důvod odcházet,“ řekl dnes už liberecký obránce.
Symbióza mezi Gebre Selassiem a Brémami sílila každou sezonou a vyvrcholila před uplynulým ročníkem. Vedením byl totiž jmenován zástupcem kapitána Niklase Moisandera. „Pocta jako hrom,“ prozradil.
Jenže nikdo nečekal, že poslední měsíce českého obránce v Německu budou jednou velkou noční můrou. Werder se opět trápil, avšak tentokrát nestačil ani skvělý Jiří Pavlenka v bráně, ani vůdce Theo. V posledním kole doma podlehli Mönchengladbachu 2:4 a jejich dny v Bundeslize byly definitivně sečteny.
Takové loučení si nepřeje snad žádný fotbalista. Jenže čtyřiatřicetiletý obránce byl už delší dobu rozhodnutý, že se vrátí domů. A když domů, tak jedině do Liberce. „Chceme se vrátit rovněž z rodinných důvodů, protože starší syn půjde v září do školy,“ svěřil se Gebre Selassie.
V Brémách se pláče, na severu Čech se slaví. Poslední ze strůjců památného titulu z roku 2012 se totiž opět vrátí na Stadion U Nisy. Trenér Hoftych se nemůže společné spolupráce nabažit, rovněž tak celý Liberec. A o pozici kapitána je zřejmě také rozhodnuto.
Po ukončení reprezentační kariéry tak skončila i další, tentokrát německá kapitola. Čechy tehdy opouštěl zlatý, jak se do nich vrátí?
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
