V kádru má nejen zahraniční borce, ale také syna Patrika, jenž v ambiciózním týmu hostuje z druholigového Hradce Králové. Rodinný klan pak doplňuje také obránce Patrik Dressler. Bývalý ligový stoper Teplic a Karviné je totiž partnerem Švantnerovy dcery Nikol, známé české modelky.

„Samozřejmě vnímám, že je to pro někoho zajímavé téma, ale já oba beru jako normální hráče, kteří patří mezi ty klíčové. Nic jim neodpouštím, netoleruji. Naopak, jsem na ně náročnější, tvrdší, protože vím, že mají na víc a že přišli z vyšší soutěže. Měli by být vůdčími osobnostmi týmu, což zatím splňují,“ prohlásil Pavol Švantner.

Syna Patrika vedl už kdysi v Českých Budějovicích, kde nejprve u ligového mančaftu vypomáhal jako asistent Františku Ciprovi a později i Luboši Urbanovi.

Loni v létě se pak znovu sešli v Hodoníně. „Nebyl jsem tomu nakloněný. Přišel s tím ředitel Vasilko. Patrikovi jsem přál vyšší soutěž. Nakonec jsem ho ale neodmítl, protože každý trenér v divizi chce mít takového hráče v mužstvu,“ uvedl někdejší ligový gólman Dukly nebo Vítkovic.

„Zeť“ na útěku?

Situace u „zeťáka“ Patrika Dresslera je poněkud jiná. „Byl po zranění, angažmá tedy bere jako určitý restart. Počítáme s tím, že když dostane lepší nabídku, může nám utéct. Momentálně nám ale pomáhá s postupem do třetí ligy,“ prohlásil Pavol Švantner.

Nemyslete si. Ani jednomu z nich cestičku do vyšší soutěže neumetá. „Naopak, jsem na ně tvrdší,“ vzkázal. „Ovšem jsem rád, že je fotbal baví a že dělají vše proto, aby se posunuli o kousek dál,“ dodal.

Fotbalová debata až večer

I když rodinní příslušníci společně sdílí jeden byt, většinou se potkávají až na stadionu. Zatímco hodonínský trenér přes den řeší i manažerské věci, jeho syn s Dresslerem v klubu pomáhají s malými dětmi ze školky. „Vždycky se ráno rozejdeme a sejdeme se až na tréninku. Pořádně pokecáme až večer,“ vysvětlil Patrik Švantner.

Třiadvacetiletý útočník či záložník bere otce jako trenéra absolutně v klidu. „Ale vnímám větší zodpovědnost a tlak. Aby byla pohodová domácnost, musím svoji výkonnost potvrzovat,“ zmínil Švantner mladší.

Vtípky na toto téma dříve slýchával v kabině Dynama, v Hodoníně má klid. „Kluci v Budějovicích si z toho dělali větší srandu, ale nikdo to nemyslel nijak zle. Tady všichni viděli, že žádné výhody nemám. Spíš že když něco nefunguje nebo na tréninku někdo něco zapomene, první, kdo to odnese, jsem já,“ vysvětloval.

A že táta umí zakřičet, to se už tak nějak ví. „Jsem fotbalový magor,“ řekl s úsměvem Švantner senior. „Všechno strašně žeru. A je mi jedno, zda trénuji v první lize, nebo v divizi. Fotbal mám rád, snažím se pro úspěch a daný cíl udělat maximum,“ pokračoval. „Mám výhodu v tom, že jsem prošel profesionálním klubem. Teď se snažím nakazit lidi v Hodoníně. Abych pomohl nejen mužům, ale celému klubu i mládeži,“ uzavřel Švantner.