Bývalý reprezentanční záložník zažil v rok kariéry před 16 lety, kdy s ruským Petrohradem ovládl tehdejší Pohár UEFA (současná Evropská liga), Superpohár. Sezonu před tím slavil se Zenitem i zisk mistrovského titulu v tamější lize. S Mladou Boleslaví dosáhl v roce 2011 na Český pohár. Ve 43 letech nyní vyhrál okresní pohár s rezervou Nespek.

„Evropské poháry jsou na vyšší úrovni. Rád ale vyhrávám všechny zápasy. Pro mě je to pocitově stejné. Nijak to nerozlišuji. Jsem rád, že i když jsme prohrávali 0:1, tak jsme výsledek otočili,“ uvedl Radek Šírl po vítězném utkání nad Pyšely (2:1).

Tentokrát ale bylo pro něj něco poprvé. Trofej nad hlavu mohl pozvednout společně s o pět let starším bratrem Martinem. „Jsme spolu na hřišti, otec nás trenuje. Je to jiná výhra, ale vážím si jí stejně a rozhodně ji nijak nepodceňuji,“ řekl Šírl mladší. „Je to skvělé! Nikdy se mi nepovedlo vyhrát trofej, teď poprvé. O to sladší, že jsem si s bráchou zahrál, i když jen poločas,“ rozplýval se starší ze sourozenců, který v roce 2008 sledoval nejslavnější okamžiky mladšího bratra přímo v Rusku. „Shodou okolností jsem byl u něj doma, když on hrál v Anglii finále. Tehdy nikdo nepočítal, že se dostanou tak daleko,“ vzpomínal Martin Šírl.

Oba přivedl do Nespek pro jarní část sezony jejich nevlastní otec Miloslav Maršíček, který pro tuto sezonu koučoval rezervní tým. „Otec nás oslovil. Moc se mi nechtělo, ale říkal jsem si, že mu pomůžu. Jaro nás stmelilo. Jsem rád, že jsme se takhle dali dohromady,“ přiznal Radek Šírl. „Požádal nás, zda bychom pomohli ten půl rok Nespekům. Ve 48 letech už se mi moc nechtělo. Tělo už mi říkalo, že ne,“ doplnil Martin Šírl.

Nynírozhodně oba nelitují. Všichni tři se mohli společně radovat ze zisku okresního poháru. „Jsem na ně hrdý. Oba kluky jsem vychovával od žáčků. Na hřišti nechali všechno a chtěli se rozloučit. Stejně tak udělat kapitánovi Pavlovi Rubličovi k jeho pondělím padesátinám udělat dobrý výsledek,“ prohlásil Miloslav Maršíček.

Všichni tři už ale mají jasno. Další sezonu v Nespekách ani jeden z nich už nepřidá. „Radek už nechce dojíždět 60 kilometrů. Za mě celoroční stresy a manželka už nechce, abych trénoval. Jsem šťastný, že jsme udělali okresní pohár a zachránili se v soutěži. Je to pohádka s parádním koncem,“ pronesl Maršíček. Zatímco on či Martin Šírl už s fotbalem nadobro končí, Radek bude ještě pokračovat. „Nikde jinde se už s pohárem nepotkám. Je možné, že se v mém okolí půjdu zahrát, ale už to nebude to hlavní,“ uzavřel Radek Šírl.